AKTUALIZOVÁNO: Křesala: „SROVNÁVÁNÍ S ROBINY HOODY UŽ JE NUDA“

Střílení je jeho život. A to doslova. U terčů totiž prostějovský lukostřelec Josef Křesala (na snímku) tráví velkou část svého volného času, což se mu vyplácí. Ku příkladu letos už má za sebou druhé místo v týmové lukostřelbě ze Slovinska. Juniorský reprezentant má teprve devatenáct let, do mužů se věkově dostane až za dva roky. Už nyní přitom dokáže zazářit, a to nejen v České republice, do budoucna je nemalým příslibem nejen pro českou lukostřelbu. A cíle? Jen ty nejvyšší. Například olympiáda. „Ta nejbližší je ale zatím pouze v rovině snů,“ stojí nohama na zemi Křesala.

* Jak jste se dostal k lukostřelbě? Přece jen není to úplně typický sport…
„Začal jsem střílet v roce 2011, přesný čas vám neřeknu. (úsměv) Původně jsem chtěl střílet z kuše. Tam ale tehdy nebylo místo, takže jsem přešel k lukostřelbě.“
* Zkoušel jste i nějaké jiné sporty?
„Dělal jsem jich docela hodně. Tedy ne všechny v jednu dobu. Ale vyzkoušel jsem si hokej, fotbal i tenis.“
* Nakonec ale zvítězil luk a šípy. Kdy jste si začal říkat, že byste to v tomhle sportu mohl někam dotáhnout?
„Asi vy chvíli, kdy jsem se dostal do reprezentace. To se později ukázalo jako zvrat. Střílel jsem pak víc. Dařilo se mi plnit reprezentační limity, díky tomu jsem měl možnost reprezentovat v dubnu 2017 v Řecku na Evropském poháru, kde jsme získali druhé místo.“ 
* Kolik času vám aktuálně zaberou tréninky? Změnilo se to nějak od doby, kdy jste s lukostřelbou začínal?
„V začátcích jsem trénoval třikrát týdně, jeden trénink měl zhruba hodinu a půl. Teď je to tak šestkrát týdně a k tomu pak časté výjezdy po závodech o víkendech. Denně jsem na střelnici tak čtyři hodiny.“
* V čem spočívají tréninky? Asi nebudou jen a pouze o střelbě…
„Ano, jsou zde i různá cvičení. Pravda ale je, že v lukostřelbě to není tak, že čím víc trénujete, tím jste lepší. Je to sport hodně o psychice. A upřímně si ani nemyslím, že bych byl s intenzivnějším tréninkem nějak výrazně lepší.“
* Hovoříte o psychice. Jak na ní tedy pracujete?
„Snažíme se. (úsměv) Hlavní ale je uvolnění se. Nesmíte se snažit až moc. S nervy by se ale každý měl popasovat sám.“
* Přejdeme k vašim úspěchům. Kterého si ceníte nejvíce? Je to druhé místo v Řecku?
„Asi ano. Stříbro v Řecku, kdy se střílelo v mix duelech, má velkou hodnotu. A pak také druhé místo z konce tohoto května ve Slovinsku. Byl to evropský týmový závod juniorů. “
* Takže kromě sportovce je z vás i takový cestovatel…
(úsměv) „Zatím je to jen po Evropě. Ale takové Česko mám už procestované skoro celé.“
* Kolik času už jste trávil na cestách za střílením?
„To zatím asi nedokážu spočítat. Ale každý druhý víkend někam jedeme.“
* A máte nějakou destinaci, kam byste se rád se střílením podíval?
„Rozhodně Japonsko.“
* Proč zrovna tam?
„Kvůli olympijským hrám, které se tam budou konat. Je to přeci jen ale takové hodně nepravděpodobné, že by se mi tam podařilo dostat.“
* Máte už tedy možnost srovnat. Jak hodnotíte květnový turnaj ve Slovinsku?
„Byl celý dost dobře zorganizovaný. Dokonce se nevyskytly vůbec žádné problémy v průběhu závodů. I v tomhle ohledu to byla dobrá zkušenost.“
* Měl jste nějaké očekávání? Nebo jste si prostě řekl, že přijedete a uvidíte, co dokážete?
„Neměl jsem v podstatě žádné cíle. Prostě jsem chtěl nastřílet co nejvíc. Začali jsme ale docela blbě v základní skupině, proto nás pak čekali silní Francouzi a Rusové, což byly dva nejlepší týmy na turnaji. Podařilo se nám je ale porazit a prohrát až ve finále se Slovinci.“
* A co celkově vaše kariéra? Máte nějakou metu, cíl, za kterým jdete?
„Konkrétní metu nebo cíl asi ne. Chci být prostě obecně co nejlepší.“ (úsměv)
* Jaký je pak o lukostřelbu zájem na veřejnosti? Přece jen to není tak sledovaný sport jako třeba fotbal nebo hokej...
„O tento sport zájem je. A je to vidět i v prostějovském lukostřeleckém klubu. Rozhodně nemáme nouzi o členy. Problém je spíš opačný, chybí občas trenéři. A taky s kapacitou střelnice, která je někdy nedostačující pro potřeby všech. O lukostřelbě se ale zase tak často s lidmi nebavím. Částečně proto, že spojování lukostřelby s Robinem Hoodem už mě nebaví.“ (směje se)
* Jaké mají vlastně lukostřelci v Prostějově zázemí? Vybavení, se kterým střílí, je jejich vlastní?
„Záleží na tom, jak střílíte často. A také na tom, jak se vám daří. Ze začátku všichni používají klubové nářadí. Když ale střílíte hodně a lépe, tak vám pak půjčí svaz. Tedy třeba sadu šesti šípů.“
* Jakou máte jejich roční spotřebu?
„Ony se extra neničí. Většinou jsou to tak dva. Nejčastěji mě to v sezóně potká na prvním druhém tréninku.“
* Už se vám někdy stalo, že byste trefil svůj vlastní šíp?
„Mnohokrát. (úsměv) Stává se to obecně dost často. Téměř nikdy se ale nerozbijí. Šíp je totiž poskládaný z částí, takže se akorát vymění většinou jen ta poslední, poničená.“
* Máte v lukostřelbě nějaký vzor, idol, kterému se snažíte přiblížit?
(zamyslí se) „Líbí se mi pár lidí. Ale myslím, že se nedá mluvit o vzoru.“
* Jak se dá vlastně skloubit lukostřelba se studiem?
„Jsem na Reálném gymnáziu v Prostějově. No, jen těžce se to dá zvládat. Je to ale hodně o vůli. Většinou to je v týdnu tak, že dorazím v sedm z tréninku, do deseti večer se pak učím. Mám ale trochu problém s absencemi, naštěstí ve škole to tolerují. S tím, že ale musím mít známky. Takže ani přes všechny potíže mi naštěstí nehrozil reparát.“ (usměje se)
* Sám jste říkal, že nepocházíte zrovna z lukostřeleckého prostředí. Podařilo se ale naopak vám někoho z vašich známých či spolužáků k lukostřelbě dostat?
„Spíše ne. Pár lidí z okolí si to sice vyzkoušelo, ale nikdo z nich nezačal pravidelně střílet. Skončilo to pokaždé právě jen u té zkoušky.“
* Zatímco fotbalistům a hokejistům končí sezóna v létě, respektive na jaře, ta lukostřelecká teprve nyní začíná. Co vás v ní čeká?
„Byl to například juniorský pohár v Rumunsku a v srpnu mě čeká mistrovství světa v Madridu. Tedy pokud se mi bude dařit. Kdybych střílel extrémně špatně, nejspíš by mě z nominace vyřadili.“
* Takže letní cestování se sportem. Jen škoda, že je Madrid vnitrozemské město a moře si tam zrovna neužijete...
„To je opravdu škoda, ale snad tam alespoň nějaký bazén bude. Jako skoro všude.“




JOSEF KŘESALA
* narodil se 23. března 2000 v Prostějově
* juniorský reprezentant České republiky ve střelbě z luku
* s s lukostřelbou začal ve svých jedenácti letech
* mezi největší úspěchy patří dvě druhá místa z mixu a týmové střelby: jedno z roku 2017, druhé z konce letošního května
* chystá se na mistrovství světa juniorů ve Španělsku
* v minulosti zkoušel řadu jiných sportů, včetně ledního hokeje a fotbalu
* je studentem ZŠ a RG města Prostějova
zajímavost: i přes velké časové vytížení zvládá studovat na gymnáziu bez individuálního plánu