- 27. červen 2019
- 691x
Hudbou řady žánrů se nedávno rozezněl Prostějov. Zdejší základní umělecká škola už 27 let díky festivalu Prostějovské dny hudby ukazuje nádheru i rozmanitost tohoto umění. A také to, že rčení ‚Co Čech, to muzikant‘ ještě stále platí. Své o tom ví i ředitelka Základní umělecké školy Vladimíra Ambrose Eliška Kunčíková. Sama učí hru na akordeon a i proto tak mohla zpětně zhodnotit dopad akce a její velikost.
* Jste s průběhem Prostějovských dnů hudby 2019 spokojená?
„Velmi. Letos jsme zažili opravdu velkou návštěvnost. Je vidět, že akce už zakotvila v podvědomí lidí, že už o ní ví. Festival je, abych to řekla současným jazykem, multižánrový. To znamená, že každý si zde najde svůj hudební žánr, který má rád. Navíc se snažíme už sedmadvacet let propojovat generace. Takže vystupují žáci základní umělecké školy i studenti umění.“
* Zlatým hřebem programu byl velký dechový orchestr na náměstí T. G. Masaryka. Jak byste jej zhodnotila?
„S první větou bych nesouhlasila... (úsměv) Celý týden byl totiž jakýmsi vrcholem. Například na vystoupení Guitar4mation přijeli lidé z celé Moravy. Jsou totiž v kytarových kruzích velmi známí, uznávaní, a navíc zde moc často nepůsobí. Přednáškový sál se prohýbal ve švech. Také koncert Olgy Vinokur vzbudil velký zájem. Spolupracovali jsme opět s Ústavem pro česko-americké vztahy a v rámci toho nám se přijede vždycky nějaká vynikající hudebnice nebo hudebník s renomé. Velkou událostí pak byl i vámi zmiňovaný dechový orchestr na náměstí. Na něm se podíleli žáci, absolventi, učitelé, ale také lidé, kteří třeba jen mají rádi hudbu.“
* Tady se na chvíli zastavím. Kde lidi-nadšence, kteří třeba jinak nemají s vaší školou nic společného, sháníte?
„Muzikanti jsou jedna velká rodina. Všichni se znají a řada z nich v orchestru hraje třeba i roky. Spíše je problém vše časově sladit. Hlavně v této době je to problém. Hodně studentů aktuálně prožívá zkouškové, jsou maturity.“
* Když srovnáte jednotlivá letošní vystoupení - které z nich mělo podle vás nejlepší ohlas?
„To se těžko říká. Každé publikum si našlo to svoje. Například jsme měli operetu, to je záležitost spíše starší generace. Museli jsme dokonce přidávat židle. To samé platí o chrámovém koncertu žáků v kostele svatého Petra a Pavla.“
* Kdy začnou přípravy na příští ročník? Nebo už začaly?
„Hned v červnu se to všechno začíná dávat dohromady. Je třeba sladit například chod školy a sály, například Guitar4mation jsme řešili rok. Zkrátka končíte a už musíte mít pomalu v hlavně kostru dalšího ročníku. Program a věci kolem něj se ale ještě do listopadu mění. Stálice jako Děti dětem či Koncert učitelů ale určitě máme. Již tradičně jsou pak součástí Dnů hudby také koncerty sborů Vlastimila a Orlice.“
* Škola minulý týden prošla také akcí s názvem ZUŠ Open. Při ní po celé České republice ve velkém ukazují svou činnost základní umělecké školy. V čem vy osobně spatřujete hlavní smysl této akce?
„Smyslem je, aby veřejnost v České republice věděla, že ZUŠky jsou stříbrem Česka. Nikde na světě není podobný systém vzdělávání v oblasti umění. Určitě ne státní. Uvědomila si to například paní Kožená, a coby renomovaná zpěvačka a absolventka základní umělecké školy akci zaštítila. Podobně tak učinili ale také další umělci, třeba herci. Co se týká prostějovského ZUŠ Open, tak naši žáci během třetího ročníku vystoupili v Avatarce, v kavárně na zámku či v altánku ve Smetanových sadech.“
Další chyba na Vápenici.