Tereza Janošíková a Vojtěch Král: „Pocházíme z tohoto kraje, zdejší terény jsou nám blízké“

 Patří k nejlepším orientačním běžcům současnosti v České republice, nejspíš jsou teď úplně top. Dvacetiletá Tereza Janošíková mezi ženami, o deset let starší Vojtěch Král v mužské kategorii. Své schopnosti potvrdili členové oddílu SK Severka Šumperk i na reprezentačním soustředění v Prostějově, kde v součtu čtyř měřených tréninků během tří dnů oba předvedli nejúspěšnější výsledky z deseti účastnic, respektive devíti účastníků sprint campu. A také ochotně odpověděli na několik otázek v rámci exkluzivního rozhovoru pro Večerník.

* Kolikáté podobné soustředění v aktuální sezóně to pro vás je?
Vojtěch Král: „Tréninkové období na novou sezónu začíná prakticky od listopadu, takže soustředění už za sebou máme pěknou řádku. Odhadem je tohle pátý nebo šestý kemp, průměrně máme aspoň jeden měsíčně, někdy i častěji. Záleží na finančních a časových možnostech každého závodníka.“
* Zde na Prostějovsku jste se zaměřili na sprinterské disciplíny. Proč?
Tereza Janošíková: „Mezinárodní federace orientačního běhu rozhodla o rozdělení mistrovství světa na sprintové a lesní. Proto se teď i v české reprezentaci přistoupilo k novince, že některá soustředění budou specializovaná na jednu nebo druhou část. Tenhle sprintový kemp je taková premiéra.“
VK: „Reprezentace je pořád jedna, k žádnému dělení na specialisty sprintové a lesní nedošlo, všichni dál běháme všechny tratě. Jen ta soustředění budou od nynějška občas jednostranně zaměřená. Teď se to i hodí, protože zanedlouho nás čeká mistrovství republiky ve sprintu jednotlivců i štafet. Aspoň jsme tedy na šampionát dobře potrénovali.“
* Měl tento kemp obvyklou délku trvání?
TJ: „Byl o něco kratší. Většinou máme soustředění už od středy nebo čtvrtka do neděle, tentokrát jsme začali až v pátek. Ale zase byla příprava hodně intenzivní.“
* Orientačnímu běhu se věnujete naplno, nebo vedle zaměstnání či studia?
TJ: „Mně se sportovní kariéru daří kloubit se studiem vysoké školy na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Myslím, že když člověk opravdu chce, tak může zvládat obojí na dobré úrovni, byť je to hodně o vůli i komunikaci.“
VK: „Obdobím, kdy jsem studoval a zároveň dělal vrcholově orientační běh, jsem si v minulosti taky prošel. Teď už jsem několik let profesionálním sportovcem a můžu se orienťáku věnovat naplno, za což jsem určitě moc rád.“
* Jaké tréninkové podmínky jste na Prostějovsku našli?
TJ: „Prostějov i okolní obce, kde jsme trénovali, nabízí opravdu krásné sprintové pasáže. Terény dobré, odlišné od jiných oblastí Česka. Bylo to tady moc fajn.“
VK: „My s Terkou oba pocházíme z Olomouckého kraje, takže to zde docela známe a místní terény jsou nám blízké. Ne že bychom tu poznávali úplně každý kout, ale znalost zdejšího prostředí máme slušnou. A určitě se nám tady líbilo, příprava výborná.“
* Bylo každé místo uplynulého soustředění hodně specifické?
TJ: „Ano, program byl takhle schválně stavěný. Proto jsme vystřídali Jevíčko, Čechy pod Kosířem, Prostějov i Konici. A zvlášť v Čechách to pro mě osobně bylo dost nostalgické, protože jsem z Olomouce a na Velký Kosíř či do jeho okolí jsme často jezdívali trénovat, když jsem jako malá s orientačním během začínala. Tak jsem si pěkně zavzpomínala.“
* Ambice pro blížící se MČR ve sprintech máte nejvyšší?
TJ: „Ano, přesně tak. My jsme s Vojtou loni vyhráli sprintové mistrovství republiky jak v jednotlivcích, tak společně ve štafetě. Takže letos bychom rádi své tituly obhájili.“
VK: „Nelze než souhlasit. (smích) Medaile chceme, nejlépe zlaté.“