„Vzniklo zde druholigové mužstvo,“ oceňuje posun kádru stoper Aleš SCHUSTER

 Klíčový hráč obrany prožil v Prostějově dvě druholigové sezóny a jednu třetiligovou, takže z pohledu svých zkušeností má jistě k prostějovskému fotbalu co říci. Jestliže tedy uznává, že v klubu vzniklo standardní druholigové mužstvo, má to bezpochyby svou váhu. Nelze si než přát, aby takový profesionál, jakým Aleš Schuster (na snímku) nade vší pochybnost je, v něm zůstal co nejdéle.

* Zlomový moment utkání, tedy odpískaná penalta, byla po faulu na vás. Jak jste situaci viděl?
„Bylo to po rohovém kopu, podle domluvy měl jít na zadní tyč, hlavičku někdo zblokoval, míč se dostal ke mně. Zezadu mě soupeř kopnul do paty, byla to jasná penalta, i rozhodčí přiznal, že to slyšel, nebylo sporu.“
*Šlo v podstatě o jedinou možnost, jak překonat soupeře, přece jen šance nějak chyběly...
„Chrudim evidentně přijela pro bod, který potřebovala. Takové zápasy bývají o jednom gólu, nedali jsme ho my, nakonec oni také ne. Bod byl určitě důležitější pro ně, my jsme doma očekávali víc, pro nás je to ztráta.“
* Už třeba i proto, že jste měli jasně víc ze hry...
„Na balónu jsme byli častěji, jenže pouze po vápno. Chyběla nám finální fáze, nějaký moment překvapení. Těžko se říká, že za takové situace byl bod spravedlivý, ale to rozdělení tomu odpovídalo.“
* Už před touto sezónou jste uvažoval o konci prostějovského angažmá. Ppředpokládám, že při pohledu zpět nelitujete?
„Jsem určitě rád. Kádr se stabilizoval, přišli další kvalitní hráči, vedení klubu udělalo velký kus práce. Vzniklo tady postupně standardní druholigové mužstvo. Mančaft, který se tady sešel, určitě mohl hrát někde výš. Škoda toho výpadku koncem podzimu a začátkem jara. Závěr jsme opět zvládli, takže tři kola před koncem jsme už byli zachráněni, mohli jsme hrát v klidu. Fakt škoda, že jsme to nepotvrdili, mohli jsme se vyhoupnout do poloviny tabulky.“
* Přes svůj věk jste odehrál většinu zápasů, cítíte se stále v pohodě?
„Stál jsem jen kvůli kartám. Je potřeba zaklepat, že zdraví drží, mám natrénováno, poctivě trénuji, cítím se docela dobře, což ještě znásobuje fakt, že nám poslední zápasy vyšly jako mužstvu.“
* Karel Kroupa v rozhovorech říká, že dokud jej fotbal baví, bude hrát. Baví vás tedy pořád fotbal?
„Jinak bych ho asi nehrál. (směje se) Celý život dělám fotbal a je těžké se jej nějak vzdávat. Chci pořád ještě hrát, je samozřejmě otázka, jestli tady v Prostějově nebo někde jinde. Příští sezóna je v jednání, ale určitě s fotbalem nekončím.“