Jaroslav Frýbort: „Trápí nás rozsáhlá marodka...“

Zraněný a nejstarší hráč na hřišti. Přesto nastoupil a rozhodl. Dvaapadesátiletý Jaroslav Frýbort (na snímku) v poslední minutě utkání poslal duel do penaltového rozstřelu. Podařilo se mu využít autové vhazování a vybojovat pro svůj mančaft, který byl papírovým favoritem utkání, alespoň bod. S remízou pak byl podle svých slov vcelku spokojený, na absence v týmu však žehral podobně jako trenér Pivína.

* Jak hodnotíte zápas, zejména pak druhý poločas z pohledu Pivína?
„Z pohledu toho, jak se utkání vyvíjelo, tak asi musíme být spokojení. Hodnotím to podle prvního poločasu. Vedli jsme 2:0, měli jsme na to, aby to bylo 3:0, a hned z protiútoku jsme dostali – nedáš, dostaneš, taková klasika. Ve druhém poločase byl soupeř trošku živější, ale máme velkou marodku. Gólman se v desáté minutě zranil, hráli jsme s dorostenci, kteří už ráno měli utkání. Takže to bylo těžké.“
* Co byste řekl k brance, kterou jste na poslední chvíli vyrovnal skóre?
„To je vždycky o štěstí, kde a kam se míš odrazí. A o tom, jak je to kopnuté. Podílejí se na tom útočící hráči a také to, jak blbě jsou postavení soupeři. Standardka je vždy tak padesát na padesát, je nevyzpytatelná. Naštěstí to ke mně propadlo a já to trefil.“ (úsměv)
* Pivínu se v posledních duelech příliš nedaří a ztratili jste výsostní postavení na čele tabulky. Dá se říct, že jste si spravili chuť, nebo jde o další ztrátu?
„Neměli jsme v posledních zápasech takové to štěstíčko. A záleží, jak se to vezme.... Hráli jsme venku, potřebovali jsme vyhrát. Vedli jsme, ale náskok ztratili a pak doháněli remízu. Takže je to ztráta i zisk zároveň. Ale jak říkám, máme dost velkou marodku. Kdybychom měli dva tři hráče zdravé, bylo by to nejspíš lepší.“