- 21. duben 2019
- 503x
Ještě jedno hodnoticí ohlédnutí za nedávno skončenou hokejovou sezónou 2018/19 poskytl Večerníku hlavní trenér a sportovní manažer LHK Jestřábi Prostějov Jiří Vykoukal (na snímku), tentokrát formou původního rozhovoru přímo. Bývalý špičkový obránce příliš nechválil a častěji sahal ke kritice, což se při jeho známé náročnosti dalo čekat. Zda zůstane na lavičce prostějovských hokejistů i nadále, prozatím nepotvrdil ani nevyvrátil, stejně jako neodtajnil první přírůstky v hráčském kádru. Na tato témata se prozatím vůbec nechtěl bavit a odkázal nás až na prvn květnový týden.
* Jak byste s odstupem času uplynulý ročník zrekapituloval?
„Měli jsme parádní první čtvrtinu soutěže, kdy jsme hráli velice dobře díky tomu, že tým byl pohromadě, fungoval a vyhýbala se nám zranění. Ve druhé čtvrtině jsme výkonnost ještě docela drželi, ale zbytek základní části už tak vydařený zdaleka nebyl. A tady je potřeba si říct důvody. Tím největším byla rostoucí marodka, hlavně zdravotní výpadky řady klíčových hráčů. Na několik týdnů jsme se museli obejít bez Tomáše Nouzy, Lukáše Žálčíka, Tomáše Divíška, Marka Račuka i dalších a vzhledem k úzkému kádru jsme pak často nastupovali jen na tři pětky. Což se v rychlém tempu Chance ligy nedá vydržet. Navíc jsme po Vánocích přišli natrvalo o Tomáše Karpova, čímž se nám rozpadla první lajna, do které jsme nikoho nového nepřivedli. Především tyhle personální potíže vedly ke kolísavým výkonům, herně i výsledkově jsme se ve druhé půlce sezóny pohybovali pořád nahoru a dolů. Někteří kluci nedokázali udržet stabilní formu, během celého ročníku jsme udělali snad miliardu individuálních chyb. Tím pádem jsme dohromady nepředvedli nic světoborného.“
* Co říct k play-off?
„Do čtvrtfinále proti Vsetínu jsme nevstoupili dobře, ale od druhého utkání se mančaft zlepšoval a nakonec chyběl k postupu jen kousek. Konkrétně jsme doplatili na to, že v rozhodujícím sedmém zápase kluci opět udělali ty individuální chyby, které nás srážely celou sezónu. Předtím mě naopak moc potěšilo, jak se mužstvo za nepříznivého stavu série parádně semklo a začalo hrát místo individuálního pojetí mnohem víc týmově. Zásluhou čehož jsme se do série skvěle vrátili.“
* Od splnění semifinálového cíle vás dělilo jediné vítězné střetnutí, ovšem v konečném pořadí Chance ligy jste obsadili až sedmou příčku. Nakolik tohle vy řešíte s ohledem na vysoké nároky šéfa klubu Jaroslava Luňáka?
„Majitel by samozřejmě chtěl, abychom v ideálním případě skončili první. (pousměje se) Zase je ale potřeba být realista a vidět, že menší šířka kádru nás stála spoustu bodů během základní části. Stejně jako zmíněné propady ve výkonnosti jednotlivých hráčů. Včetně klíčové osoby prvního gólmana Kuby Neužila, který většinu soutěže střídal lepší výkony s horšími a celkově zůstal určitě za naším očekáváním. Až ke konci sezóny i v play-off se mu dařilo, jenže v posledním čtvrtfinálovém utkání ve Vsetíně znovu nezachytal podle našich představ. Já nejsem zastánce takové jmenovitě otevřené kritiky do médií, ale v případě Jakuba to říkám schválně. Buď tuhle kritiku zvládne a posune se výkonnostně dál, nebo ji nezvládne a potom nemá na to, aby dělal brankářskou jedničku v prvoligovém nebo extraligovém klubu.“
Další chyba na Vápenici.