Lener: „Jsem přesvědčený, že Prostějov vychová nové hráče pro extraligu, reprezentaci či NHL“

Na semináři týkajícím se projektu „Trenér žáků ČSLH“ diskutoval se zástupci statutárního města Prostějova a SK Prostějov 1913. Spolupráce obou stran Slavomíra Lenera (na snímku), slavného kouče a svazového manažera rozvoje ledního hokeje, velmi potěšila. Stejně tak má radost ze současného dění v prostějovském mládežnickém hokeji. Tato místa jsou podle něj pro výchovu nových talentů ideální. „Děti to na zimní stadion nemají daleko. Mohou se tam dostat pěšky nebo na kole, nikdo je nemusí vozit. Prostějovský hokej má více jak stoletou tradici a jsem přesvědčen, že do budoucna vychová nové hráče pro extraligu, reprezentaci, případně NHL,“ říká trenér olympijských vítězů z Nagana a mistrů světa z Vídně 1996.

* Jaké jste měl před konáním semináře povědomí o mládežnickém hokeji v Prostějově?
„Informace mám detailní. Jednak zprostředkované díky síti regionálních trenérů, kteří navštěvují právě zápasy těch nejmenších hokejistů. Druhak také na základě osobní zkušenosti, protože jsem se byl podívat na tréninky nejmenších kategorií. Byl jsem velice spokojený a mile potěšený, jak s dětmi v Prostějově pracují. Dbáme na to, aby se hráči v kategoriích od přípravky po žáky na trénincích minimálně z padesáti procent věnovali hře. Nechceme, aby někde čekali v dlouhých frontách, ať se mohou co nejvíce zapojovat a chodit neustále na řadu. Na tréninku proto musí být dostatečný počet stanovišť, což Prostějov, stejně jako všechny další potřebné věci, splňuje.“
* Co vám na dvou trénincích, které jste viděl, udělalo největší radost?
„Jednoznačně pozitivní atmosféra. Děti i trenéry to bavilo a bylo to jasně cítit.“
* Co jste se zástupci Prostějova na semináři probíral?
„Seminář byl zaměřený na vyhodnocení dosavadní práce trenérů zapojených do našeho projektu. Probírali jsme koncepci, kterou uplatňujeme – jak často se má trénovat, jak udržovat soustředěnost hráčů na dění na ledě. Stěžejní je pro nás i dění mimo ledovou plochu neboli ‚off ice'. Děti by neměly trénovat jen hokej, ale rovnoměrně by se měly zaměřovat také na další sporty – fotbal, basketbal a tak podobně. Trenéři by jim v rozvíjení sportovních dovedností neměli bránit, naopak by ho měli pokud možno doporučovat. To povede k tomu, že děti budou všestranné a ne jen specializované na určitou sportovní aktivitu. Ruku v ruce s prací s mládeží jde pak pozitivní přístup k samým hráčům. O něm jsme uspořádali přednášku, na níž zaznělo, jak se k dětem chovat, jak pro ně vymýšlet tréninky atraktivní a zábavnou formou. Děti se pak na tréninky budou pravidelně těšit. A co bude nejdůležitější, že další rok přijdou do klubu zase. V lepším případě s sebou přivedou i ještě někoho nového.“
* Potěšila vás výrazná podpora mládežnického hokeje ze strany statutárního města Prostějova?
„Z takových případů jsem potěšený vždycky. Pravidelně se snažím nepracovat jen s určitým trenérem z dané kategorie daného klubu, ale zajímá mě i postoj klubového sportovního manažera mládeže a města. Pokud mezi sebou spolupracuje trojúhelník ve složení město, vedení klubu a námi placený trenér, může se výchova hokejistů posunout dopředu. Pokud na ni zůstává trenér sám a vedení s městem mu nepomůže, nic pozitivního z toho nevznikne. Jsem moc rád, že se prostějovská radnice snaží klubu pomoci a společně rozvíjejí různé vize. Jednou z nich je i stavba druhé ledové plochy, protože ta současná už nevystačuje. V Prostějově se o důležitých věcech mládežnického hokeje diskutuje. A jak na straně klubu a trenérů, tak na straně města panuje vůle je úspěšně řešit.“
* Jaký je podle vás přínos menších klubů typu SK Prostějov 1913 pro český hokej?
„Přínos je téměř absolutní, a to vůbec nepřeháním. Před rokem a půl či dvěma roky jsem si udělal hloubkovou analýzu. Při ní jsem si probral hráče, kteří se za zhruba posledních deset let dostali do našich národních týmů – osmnáctky, dvacítky, ‚A'-týmu. Rovněž jsem se zaměřil na hráče, kteří se dostali do NHL. Jednoznačně mi to ukázalo neskutečnou důležitost klubů v ‚podhoubí', myslím tím neextraligových klubů. Skoro osmdesát procent kluků, co to dotáhli buď do reprezentací, nebo do NHL, pochází právě z menších a malých klubů. Kdybychom například neměli nedaleký Šternberk, neměli bychom Davida Krejčího. V klubech je velice důležitá tradice, která Prostějovu rozhodně nechybí – je více než stoletá. Navíc má podmínky nejen pro ledovou plochu, ale i pro další sportoviště. Kromě města se zde spolupracuje také se školou, což má obrovský přínos. Prostějov patří k ideálním městům, kde to děti na zimní stadion nemají daleko. Mohou se tam dostat pěšky či na kole. Neztrácejí čas v hromadné dopravě a nemusejí je všude vozit rodiče nebo prarodiče. Strašně si vážíme toho, že prostějovský hokej již od těch nemladších kategorií zase oživl. Jsem přesvědčený, že Prostějov do budoucna vychová nové hráče pro extraligu, reprezentaci, případně NHL.“