Dvořák: „UŽ NEPŮSOBÍME REGIONÁLNĚ, ALE CELOEVROPSKY!“

Klub vojenské historie Dukla Prostějov tvoří parta nadšenců zajímající se o vše, co souvisí s druhou světovou válkou a vůbec celkovou historií tuzemska. Jeho členové pořádají přednášky, zabývají se publikační činností, když naposledy vydali knihu o osvobození Prostějovska, a pořádají také plno zajímavých akcí. Z nich určitě nejvíce vyčnívá originální Kolona vítězství, která každoročně projíždí celým Prostějovskem a po oslavách v Plzni se stala druhou největší událostí svého druhu v České republice. A populární z pohledu diváků je také zářijové Dobývání Plumlova. Kromě toho členové Dukly reprezentují místní region na celé řadě obdobných příležitostí jak v tuzemsku, tak i v sousedním Slovensku či Maďarsku. Letošní rok se navíc nese v duchu oslav desetiletého výročí založení klubu, jehož předsedou je Jaroslav Dvořák (na snímku). A právě s ním jsme si povídali nejen o minulosti...

* Jak dlouho už zastáváte post předsedy klubu a jak se vám daří?
„Tak to je hodně dlouho, přesně osm let. (úsměv) Za tuto dobu se spousta věcí podařila dotáhnout do zdárného konce. Například vydání publikací, přednášková činnost, která je na vysoké úrovni, neboť naši lektoři mají více jak čtyřicet akcí za rok. Také spolupráce se zahraničními kluby je na velice dobré úrovni. Vždyť na nedávno pořádané akci v Ořechově, kde se náš klub spolupořadatelsky podílel, byli účastníci z Běloruska, Ruska, Holandska, Belgie, Rakouska, Slovenska. Takovou možnost beru jako velký úspěch. Už nepůsobíme regionálně, ale celoevropsky! Navíc pochvala od účastníků z Běloruska či Ruska zahřeje.“
* Co vás na této práci nejvíce baví?
„Vojenská historie, vlastně jakákoliv historie, je velice zajímavá a poučná. Navíc se říká, že kdo se nepoučí z historie, je odsouzen k tomu, aby si ji zopakoval. Čtenáři asi tuší, kam tím směřuji, jaká je situace v Evropě či ve světě... Náš klub se převážně zajímá o historii prostějovského regionu za druhé světové války. Knih o válce jako takové se napsala spousta, ovšem ty regionální postavené na archivních dokumentech, na vzpomínkách pamětníků, tak takových knih opravdu moc nebylo napsáno. Takže pátrání, objevování, potkávání se ze zajímavými lidmi, to vše pro nás představuje koření, což nás fascinuje a baví.“
* Kolik členů klub aktuálně eviduje?
„Na tuto otázku není jednoznačná odpověď, je nás spousta z mnoha koutů republiky.“ (směje se)
* Jak jste zmínil, zabýváte publikační činností. Co se vám již podařilo vydat?
„Historie je moje celoživotní vášeň, z toho pramení zájem o poslední chvíle druhé světové války na Prostějovsku. První kniha se jmenuje Pod pásy tanků, pod křídly letadel, je ale beznadějně vyprodaná, ohlasy jsou skvělé a nadále tak zvažujeme dotisk. Kniha Pod říšským vysílačem Donau, to je takové volné pokračování. Je obsáhlejší, tudíž dražší, takže zájem je trochu horší. Cena asi kupující odrazuje. Je ale pěkné, že naše knihy zajímají jak mladé, tak starší čtenáře. Není to vyloženě jedna věková skupina. Spolupracujeme s ruským konzulátem v Brně, jsme mu vděční za poskytnuté informace a odkazy na zdroje z Moskvy. A obě vydané knihy jsme věnovali nejvyššímu úředníkovi ruské federace Vladimíru Putinovi. Na zpětnou vazbu teprve čekáme. (pousměje se) Také již připravujeme třetí díl, ale ještě není rozhodnuto o jeho názvu.“
* Můžete odtajnit další plány klubu na rok 2019?
„Naším záměrem je návštěva Běloruska, potažmo Ruska, kam jsme pozvaní v květnu tohoto roku. Pokud dosáhneme na dotace, chceme opět uspořádat Kolonu vítězství v Prostějově, počítáme přednáškou o ukončení druhé světové války v Evropě. V září již tradičně předvedeme Dobývání Plumlova.“
* To je mezi přívrženci historie velice populární akce. Co chystáte na letošek?
„Dobývání Plumlova je tradiční kulturně vojensko-historická akce, kterou náš klub pořádá. Letos proběhne dvaadvacátého září na nádvoří plumlovského zámku. Už v těchto dnech se připravuje program. Vše ale záleží na podpoře sponzorů a finanční podpoře statutárního města Prostějov. Samo ´Dobývání Plumlova´ je specifická akce a letos se odehraje ve zcela novém kabátu. Máme sedmihodinový program složený ze statických a dynamických ukázek. Bohužel prostor není velký a kapacita se musí omezit, maximální počet účinkujících je sto. V každém případě chceme diváka více vtáhnout do děje, což se díky blízkému kontaktu s plochou ukázky a prostorovému zvuku velice dobře dařilo už v minulých ročnících. Věřím, že tentokrát budou kluby a přednášky ještě daleko kvalitněji zpracovány. Určitě bychom velice rádi do Plumlova přivezli dokonalou repliku Sdkfz 222 ze Slovenska. Toto vozidlo vlastní KVH Carpathia. Je postaveno přesně v měřítku 1:1 dle dobové předlohy. KVH Carpathia vlastní i radiový vůz pod označením Sdkfz 223, tento vůz si zahrál i v americkém filmovém snímku 9. APRIL, dále v kanadsko-francouzském seriálu CAMP X a ve slovenském miniseriálu Moje povstání. Myslíme si, že tohle by mohlo lidi přitáhnout. Dále připravujeme porovnání vojenských nemocnic. Uvidíme, zda naše pozvání přijmou polní nemocnice, a sice sovětská a německá. Plánujeme také větší prezentaci 1. československého armádního sboru. Jak se nám to všechno povede, to se dovíme dvaadvacátého září kolem sedmnácté hodiny, kdy bude program končit.“ (pousměje se)
* Plánujete také speciání oslavy k výročí klubu?
„Klub vojenské historie Dukla považuje za datum vzniku 23. prosince 2009, právě tehdy byl zapsán na Ministerstvu vnitra. Byl to takový dárek k Vánocům. (úsměv) Samozřejmě chystáme oslavu desetiletého výročí. Jak přesně bude ale vypadat, to ještě nevíme. Neprozradím však žádné tajemství když řeknu, že chystáme publikaci právě k desátému výročí našeho vzniku, která zachytí průřez dosavadní činností a přinese spoustu zajímavostí.“
* Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?
„Tím je bezesporu vydání již zmíněných dvou titulů a příprava třetího. A že nás lidi berou vážně - smrtelně vážně. Také že můžeme spolupracovat s Ruskem a Běloruskem, že nás zvou na významné akce, jaké představují například vojenská přehlídka v Minsku či pietní akt na Slovensku.“
* Vedete ke znalostem historie i svoje děti?
„Mám dvě dcery, které jezdí se mnou a účastní se i rekonstrukce bitev, na přednáškách pak působí jako figurantky. Do ničeho je nenutím, samy to chtějí, protože tam už mají spoustu kamarádů. Také jsou už v pubertě a na vojenské akce jezdí spousta kluků v jejich věku, tak i možná to je důvod, proč se jim tam tak líbí. Ona jakákoliv uniforma je slušivá a má v sobě pro ženy či muže přitažlivost.“ (smích)
* Jaký si kladete cíl, čeho byste chtěl dosáhnout?
„Já myslím, že se mi všechno, čeho jsem chtěl dosáhnout, už podařilo, teď už bych to chtěl jen pěkně udržet v nastoleném standardu, pochopitelně i kvalitě. Hlavně předat informace mladým lidem, aby jednou, až tady nebudu, v tom pokračovali.“

JAROSLAV DVOŘÁK
* narodil se 28. července 1969 v Prostějově
* je předsedou Klubu vojenské historie Dukla Prostějov
* po ukončení základní školy se vyučil jako mechanik - opravář kolejových motorových vozidel v Olomouci
* vojenskou základní službu absolvoval v letech 1988 až 1990, půl roku poddůstojnické školy v Olomouci a zbytek v Brně
* dodnes žije a pracuje v Prostějově
* samotný Klub Dukla od poloviny roku 2016 rozšířil své aktivity na přednáškovou činnost, při níž se jeho členové věnují vojenským dějinám spojeným s naší zemí a nejde striktně jen o dějiny druhé světové války, můžou nabídnout i přednášky o dnes neznámých činnostech naší armády mezi válkami a po válce
* přednášky realizují zkušení lektoři, amatérští historikové a členové klubu
* při přednáškách, kde to jejich obsah umožní, vystupují i další příslušníci s ukázkami dobové výzbroje a výstroje vojáků
* klub také vydává knihy, ta první o osvobozování Prostějovska nazvaná „Pod pásy tanků, pod křídly letadel“, je po necelém roce prakticky vyprodaná
* je ženatý, má dvě děti
zajímavost: rád o sobě říká: „Bohužel jsem nestudoval, já jsem byl protekční dítě, tatínek mi prošlapal cestičku, takže jsem vyučen v oboru...“