- 16. únor 2019
- 585x
Hodně rušné i zajímavé poslední dva měsíce prožila první nahrávačka prostějovských volejbalistek Michaela Zatloukalová (na snímku). Nejdříve v prosinci nechtěně ukončila zkaženými balóny dva prohrané duely s Olomoucí a Libercem, poté se zvedla v české reprezentaci coby národní jednička na svém postu, vzápětí si poranila nohu, rychle se vrátila z marodky, pomohla vybojovat pohárové stříbro a naposledy zvítězit na palubovce Dukly. V nedělním dopoledni po spánkovém odpočinku nám pak odpověděla na několik otázek.
* Co říct k dramatickému střetnutí v severních Čechách?
„Z mého pohledu to bylo snad nejbojovnější utkání za celou sezónu. Začátek sice vypadal pro nás hrozně, soupeřky byly jasně lepší a hodně odskočily. Ale už v závěru prvního setu jsme se zlepšily, na to pak navázaly v dalším průběhu a nepříznivý vývoj otočily. Rozhodující samozřejmě byla ta těsně zvládnutá koncovka čtvrtého setu.“
* Neměly jste v hlavách předchozí tiebreakové prohry s Duklou, dvě v přípravě a dvě v lize?
„Někde v podvědomí to samozřejmě je, ale já jsem se snažila na tohle moc nemyslet a s holkama jsme takové téma před zápasem nijak extra neřešily. Jen jsme si řekly, že půjdeme Liberec konečně porazit. A ono to fakt vyšlo, což je super.“
* Co vlastně rozhodlo dramatickou čtvrtou část s výsledkem 30:28 a až šestým proměněným mečbolem?
„Tak to vůbec nevím. Já jsem byla v úplném transu, hrozně se soustředila na každou další výměnu a skoro si nepamatuju, co se na hřišti dělo.“ (smích)
* Dostaly jste se v extraligové tabulce právě před Severočešky na druhou příčku. Jde o důležitý fakt?
„Já jsem spíš ráda za to, že jsme tímhle vítězstvím nenechaly přiblížit Olymp, který nečekaně vyhrál 3:0 v Olomouci. Udržely jsme před Pražankami velký náskok a můžeme být docela v pohodě. Obecně bych k nadstavbě řekla, že každý bod se hodí i bude hodit.“
* Považujete za podstatné jít do vyřazovací fáze ze druhé pozice a nikoliv ze třetí?
„Hlavní je neklesnout na čtvrtou. Samozřejmě chceme i v nadstavbové části vítězit a postoupit do play-off z co nejvyššího místa. Ale jestli půjdeme jako druhé nebo třetí, v tom nevidím zase tak velký rozdíl. Spíš bude důležitá dobrá forma, abychom zvládly čtvrtfinále.“
* Když se vrátím o půldruhého měsíce zpátky, překvapila vás nominace do reprezentačního výběru ČR?
„První, co mě po oznámení nominace napadlo, bylo, že si tolik neodpočinu ani neužiju svátky jako obvykle. (směje se) Jinak jsem z toho měla pochopitelně radost a těšila se, co v repre zažiju, dostat se do ženského nároďáku je velká čest. A musím říct, že mi to nakonec dalo hodně.“
* Co konkrétně?
„Pompe (reprezentační kouč Zdeněk Pommer – pozn.red.) je trenér, který dost pracuje s videem, rozebírá u něj i jednotlivé hráčky. Taky mě si vzal takhle individuálně bokem a ukazoval mi, jak bych měla na hřišti co dělat, v čem se zlepšit a podobně. Určitě mi to pomohlo, tréninky byly kvalitní, navíc jsem si hodně zahrála i přímo v zápasech. V Jindřichově Hradci proti Finkám jsem do utkání v úžasné atmosféře naskočila a už ho dojela, ve Švédsku jsem pak byla v základu. Celkově super zkušenost do další kariéry. A záleží jen na mně, co si z toho vezmu.“
* Brzy po návratu z kvalifikačního bloku jste se však zranila, hrozila vaše neúčast při pohárovém Final Four v Brně. Jak jste se zvládla dát natolik rychle dohromady?
„Pomohl mi týdenní klid s rehabilitacemi, ale po pravdě mě ta noha pořád bolela i doteďka bolí. Nechtěla jsem však nechat mančaft ve štychu a už ve Šternberku cvičně naskočila do ligového utkání, po kterém jsem myslela, že noha půjde k amputaci. (smích) Masér Tom Rak mi naštěstí pomohl zábalem, potom už bylo to zranění o něco lepší. Final Four jsem šla přes bolest a chci prostě vydržet až do konce sezóny, pak se uvidí. Teď je důležité, že jsme v Českém poháru postoupily do finále. A i když se nám v něm nepovedlo zaskočit Olomouc, stříbro má určitě svou cenu. Medaili chceme i z ligy, proto jedu dál, bolavé noze průběžně pomůžou rehabilitace plus případně nějaké injekce.“
Další chyba na Vápenici.