- 8. únor 2019
- 968x
Oddíl sportovní gymnastiky má v Prostějově přes dvě stovky členů, vedle toho v jeho řadách vypomáhá hned několik dobrovolných trenérů a rozhodčích. Každý z lodivodů se věnuje dané skupině svěřenců, kterou systematicky učí cvikům odpovídajícím jejich věku a výkonnosti. V rámci našeho seriálu rozhovorů jsme tentokrát zavítali právě k žíněnkám a ke kladině, abychom vyzpovídali nejzkušenějšího z nich. Miloslav Musil (na snímku) je současně i šéfem gymnastického oddílu a působí také jaké místopředseda Tělovýchovné jednoty Prostějov, která sdružuje devět místních sportovních odvětví.
* Jak jste se dostal ke gymnastice?
„Přemluvil mě kamarád někdy ve druhé nebo třetí třídě na základní škole, tak jsem s ním začal chodit do gymnastiky. Potom jsem šel na vojnu, a když jsem ji ukončil, tak jsem se rozhodoval, zda půjdu do cirkusu. (smích) Nešel jsem a nakonec se vrátil do Prostějova.”
* Co vás přimělo k tomu stát se trenérem a jak dlouho trénujete?
„Bylo to přirozené, když jsem přestal cvičit a viděl jsem, že jsou tady šikovné děti, bylo to jasné. Trénovat jsem začal ve třiadvaceti letech, to znamená, že už to brzy budou tři desítky roků této činnosti, která mě stále naplňuje.“
* Trénujete holky, nebo spíš kluky?
„Jako jeden z mála trénuji i kluky i holky. Trénuji buď dohromady, nebo na střídačku.“
* Trénujete již delší dobu. Je gymnastika z pohledu disciplíny a zájmu dětí o sport jiná?
„Určitě se změnily děti, tak jak celá společnost, protože norma, která byla třeba před třiceti lety, je aktuálně neprůchozí. Myslím si, že tohle se posunulo celkově, jinak se až tak nezměnilo. Jiné jsou také nářadí a podmínky. Dnes je vše bezpečnější, lepší... A dělají se náročnější cviky, například místo dvojitých salt se dělají trojitá.“
* V jakém věku je nejvhodnější začít s gymnastikou?
„Na tohle mám dvě odpovědi. Ideální je, když začnou děti chodit kolem čtvrtého až pátého roku a začnou si zvykat pomalinku na tělocvičnu. Tady se ale ještě nedá bavit o gymnastice. Je to vyloženě pouze hraní dětí v tělocvičně s mírným učením se něčeho. Jde hlavně o to, aby si děti začaly zvykat na nějakou pravidelnost a zodpovědnost. Na to, že musí poslouchat něčí povely, že občas prostě musí, nikoliv jestli se jim chce. Takhle to jde zhruba do sedmi let. Pokud se mám bavit o tom, kdy dítě začíná trénovat, je to okolo devátého až desátého roku až několikrát týdně.“
* Jaký je váš největší dosavadní trenérský počin?
„Rozdělil bych to na dvě sféry. První není přímo sportovní úspěch, ale dobrý pocit z toho, že jsem se podílel na vzniku gymnastické tělocvičny v Prostějově. Druhou skutečností, na kterou může být člověk pyšný, je, že se mi podařilo i z takového malého města i navzdory tlakům a síle větších klubů vybudovat oddíl, který je schopen konkurovat těm větším, a mnohdy je i porazit. S tím souvisí, že nám oddíl funguje, máme hodně členů. Jako jednomu z mála měst se nám podařilo také vychovat hned několik reprezentantů, kteří se zúčastnili mistrovství Evropy a mistrovství světa.“
* Jakých největších úspěchů vaše družstvo za poslední dobu dosáhlo?
„Mám tady dva sourozence, kteří uspěli na mistrovství světa a byli na mistrovství Evropy. Dominika a Daniel Ponížilovi mají před sebou určitě slibnou budoucnost. Co se týče závodů, proběhlo mistrovství České republiky – extraliga – kde jsme skončili na čtvrtém místě.“
* Jaký máte další cíl?
„Zodpovědně vypiplat ty děti, které v současné době trénuji, a uvidí se, co dál... Na závěr bych chtěl ještě vyzdvihnout velice dobrou spolupráci s ředitelem Pazderou Základní školy v ulici Melantrichova. Vycházíme spolu dobře, jsme vděční za možnost tam cvičit.“
Další chyba na Vápenici.