- 31. leden 2019
- 396x
Osmdesát zápasů, čtyřiašedesát branek. Taková je třetiligová statistika třiadvacetiletého útočníka Jana Silného, který okusil profesionální chlebíček na půlroční štaci v Sokolově. Podobně jako Karel Kroupa nebo Aleš Krč patřil k nejlepším střelcům MSFL, proto se logicky dostal do hledáčku prostějovských lodivodů.
* Co vás přivedlo do sestavy druholigového Prostějova?
„Volal mi asistent trenéra Petar Aleksijević, jestli bych to nechtěl v jejich klubu vyzkoušet. Jelikož mám práci, tak jsem se domluvil, že si na tři dny odskočím do Prostějova. Teď bychom se měli domluvit, co bude dál. Bezprostředně po zápase jsme se domluvili na setkání v pondělí, kdy budeme řešit moji fotbalovou budoucnost.“
* Mohl byste krátce shrnout svoji dosavadní fotbalovou kariéru?
„V mužské kategorii jsem byl v Otrokovicích, odkud jsem odešel do Kroměříže. Zvlášť v Kroměříži se mi dařilo střelecky, proto jsem vyzkoušel druhou ligu v Sokolově, ale teď jsem se vrátil zpět do Kroměříže.“
* Ve třetí lize jste patřil k nejlepším střelcům?
„To je pravda, byl jsem nejlepší myslím předminulý rok, vždy jsem se pohyboval tak do druhého místa.“
* Posunula vaši kariéru půlroční zkušenost s profesionálním fotbalem?
„Těžko říci. Fotbalově mně to myslím ani moc nedalo, spíš mě to poučilo, že se nemám hnát do překotných věcí. Telefonovali jsme si tenkrát s panem Horváthem skoro dva dny v kuse, pak jsem sedl do auta a odjel na západ Čech. Dva dny nato už jsem hrál mistrovské utkání. Už bych to asi znovu neudělal, bylo to všechno moc narychlo, s přítelkyní jsme bydleli na ubytovně. Teď při zájmu Prostějova jsem se hodně rozmýšlel a s panem Aleksijevićem jsme se hodně bavili vůbec ještě předtím, než jsem přišel na dva tréninky a zápas.“
* Jaké máte první dojmy z kabiny, z klubového zázemí?
„Tady je to super, je vidět, že jsme na Moravě (úsměv). V Sokolově to nebylo úplně takové. Velkou výhodou je, že to mám do Prostějova kousek. Kabina úplně v pohodě, s některými kluky se znám, protože jsme proti sobě hrávali, některé znám jinak. Prostředí v Prostějově, myslím, také velice dobré na fotbal.“
* Nastoupil jste poprvé v přátelském zápase s Dubnicí, jak jste utkání viděl svou optikou?
„Zápas byl hodně ubojovaný, řekl bych až skoro holomajzna. Hráči hodně chybovali, bohužel my také. Zápas byl tak právě o tom jednom gólu, který mohly vstřelit oba týmy, i když jsme především v prvním poločase byli o dost lepší. Milan Lutonský mi prostrčil balón do vápna a já ho jen lehce tečoval kolem gólmana a míč zapadl na zadní tyč.“
IR
Další chyba na Vápenici.