Mezi juniory se stal Denis Rugovac (na snímku) dvakrát mistrem republiky v bodovačce dvojic, ze stíhačky družstev na mistrovství Evropy do 23 let má bronz. Je tomu přesně deset let, kdy o sobě dal plzeňský rodák poprvé výrazněji vědět bronzem na Evropském olympijském festivalu mládeže, nyní se čerstvý šampion ve vylučovačce přes Duklu Praha, Spartu Praha, Favorit Racing přesouvá na Hanou a v pětadvaceti letech věří, že v TUFO-PARDUS Prostějov naváže i na nedávné domácí cenné kovy mezi elitou a to nejlepší na něj teprve čeká.

* Co vás přivedlo právě do Prostějova?
„Ve Favoritu se mnou byli spokojeni a nabídli mi vylepšení podmínek, zájem měli i ze Sparty. Zpět mě to úplně nelákalo, ale když mě pan Mráček oslovil, nemusel jsem moc přemýšlet a hned jsem nabídku přijal. O Prostějovu vím, že funguje na dráze, jezdí na velké závody i na silnici. Nabízí zázemí, vybavení, auta, maséry. Vše na špičkové úrovni, jakou mi naposledy před iks lety nabídla Dukla.“
* Jak jste svůj současný oddíl vnímal coby soupeře?
„Na dráze byl Prostějov v posledních letech dominantní. Oproti třeba Dukle, která hrála prim v minulosti, ale momentálně moc závodníků nemá. Na silnici jsem to vnímal tak střídavě. Někdy se jim zadařilo, jindy zase ne. Přišlo mi, že mají kvalitní závodníky, ale někdy doplácí na to, že se v závodě neumí domluvit. V posledním roce ale angažovali Karla Hníka, který tým v závodě většinou řídil, a výsledky se trochu ustálily.“
* S jakými ambicemi do týmu přicházíte?
„Chtěl bych uspět na některém z dílů Českého poháru, ale uvidím, dva roky jsem na silnici téměř nezávodil. Tady kariéru čistě na dráze moc udělat nemůžete, to na silnici je situace jiná. Jakmile jsem pár let zpátky nedostal další smlouvu v Dukle, začal jsem trochu ztrácet motivaci. Přesun do Favoritu mě opět nakopl, získával jsem dráhové medaile na mistrovství republiky a díky tomu jsem se dostal do reprezentace a vyzkoušel jsem si světové poháry.“

* Bude vám šestadvacet. Věříte, že to nejlepší máte stále před sebou?
„Určitě! Když jsem patřil mezi třiadvacítkáře, tak jsem si myslel, že je to jen o tréninku, ale třeba na konci ve Spartě i chvíli ve Favoritu jsem měl ještě jinou práci a nemohl se cyklistice věnovat úplně naplno. Přesto jsem z výkonnosti tolik neztratil, než když jsem se cyklistice věnoval na sto procent. Je znát, že s věkem vám přibývají síly i zkušenosti. Na kole se cítím stále líp a věřím, že by to teď mohlo přijít.“
* Co můžete nabídnout?
„Myslím, že jsem už odjel spoustu kvalitních závodů i na silnici, třeba v Dukle s Aloisem Kaňkovským a Milanem Kadlecem jsem získal zkušenosti ve fungujícím týmu. Tady žádná výrazná osobnost dosud nebyla, tak eventuálně bych se jí chtěl stát. Pokud by to vyšlo, jak si všichni přejeme, tak bychom mohli zajet nějaký výsledek a pomoci si s ostatními. Tým je na úrovni, kdy by měl být schopen vozit výsledky minimálně z menších UCI závodů, a doufám, že se o to také zasloužím.“
* Posbíral jste řadu mládežnických úspěchů, neměl jste tedy sám od sebe vyšší očekávání?
„No, stala se taková chyba... V mládežnických kategoriích šlo vše samo od sebe. Člověk hodně trénoval, jezdil na závody a šlo to. A jak jsem se dostal do mužů, tak už úplně každý trénuje hodně a v závodech je hodně důležitá i vlastní příprava. Pár let jsme to v Dukle zvládali a soustředili jsme se na dráhu, pak se to ale začalo rozpadat a ztratili jsme my i trenéři cíle, tak nějak jsme se všichni ztratili.
* Nyní se už opět nacházíte na správné cestě?
„Myslím, že jo. Ještě asi předloni jsem se hledal, ale loni jsem konečně našel pořádnou motivaci a bylo to znát i na výsledcích. Stabilně jsem se zařadil do české dráhové špičky a neměl jsem žádné výkyvy. Dokázal jsem se celý rok soustředit na cíl, k němuž jsem směřoval. Bohužel jsem si pak ale před mistrovstvím Evropy zlomil klíční kost a právě tímto závodem začala olympijská kvalifikace. To se stalo v srpnu, tedy na konci silniční a začátku dráhové sezóny, a chvíli mi trvalo, než jsem se dostal zpátky. V bodě, kdy jsem měl vrchol sezóny, tak jsem se měsíc jen lehce pohyboval a nedostal se do takové formy, jakou jsem čekal.“
* Cítíte se teď na sto procent v pořádku?
„Jsem připraven připravit se na sezónu. (úsměv) Příprava nám již začala a ubírá se správným směrem. Závodit budeme od března, a co mám zprávy od pana Mráčka, měl bych se účastnit hned těch prvních v Řecku.“
* S jakou rolí počítáte v novém působišti?
„Víceméně s rolí kapitána, který by měl být schopen předat to, co řekne pan Konečný. Kromě Wojty Pszczolarského, který je asi o dva roky starší než já, a ještě dvou dráhařů Daniela Babora a Luďka Lichnovského jsou všechno mladíci kolem dvaceti let. Co jsem měl možnost loni vidět, tak se kluci nejsou schopni srovnat sami, což je logické. Každý má jiné cíle a všichni jsou zaměřeni na sebe. Do teď kluci přijeli jako tým a závodili jako jednotlivci. V týmu jsem ale nepůsobil, tak to možná pravda nebyla, jen to na mě tak působilo. Karel Hník byl hodně výkonný a zvládl toho spoustu sám bez výrazné pomoci, teď ale budeme muset pracovat více jako tým. Kromě Dana Babora není nikdo z nás opravdový spurter, typického vrchaře taky nemáme.“
* Jste na tuto pozici připraven?
„No, sám jsem zvědavý, jak to dopadne... (úsměv) Se všema klukama z týmu se znám, ale jen jako s jednotlivci a nikdy jsme spolu nefungovali jako kolektiv, tak doufám, že si sedneme. Klapnout by to mohlo, ale zatím nevím, jak mě přijmou. Očekávám, že nejsilnější budeme jednoznačně na dráze. Na silnici pak budeme mít hodně závodníků, kteří jsou schopni při rovinatějším profilu zajet pěkný výsledek. Můžeme těžit z vlastní vyrovnanosti a nemusíme sázet jen na jednoho lídra. Na prostějovské působiště se těším.“
* Jaký tedy očekáváte rok?
„Bude to velká dřina, dva roky jsem tak nabitý program neměl, ale v týmu se hodně myslí i na regeneraci a nelze asi počítat, že vše půjde jako po másle. Loni jsme byli jen dva závodníci a tvořili spíše amatérský dráhový tým, teď budu mít silnici a dráhu na střídačku téměř každý víkend. Na silnici si musíte udržovat stabilně vysokou výkonnost, zatímco na dráze je skoro i lepší, když vygraduje v jednom termínu, vy zajedete výsledek a máte zase třeba dva tři týdny volnější přípravu na další závod.“
* Pocházíte z Plzně, jak jste se v tomto městě kolektivních sportů dostal právě k cyklistice?
„To byla shoda okolností. Strejda má cyklistický obchod a vedl mě k tomuto sportu. Párkrát jsem coby mladší žák přišel na trénink a pan Novák to tam vede docela rozumně, tréninky jsou už odmalička a snaží se z dětí udělat závodníky i lepší lidi, což asi zapůsobilo i na moji mamku, která mě pak podpořila. Zkoušel jsem i horská kola, ale tamější centrum bylo dráhové, tak jsem na ní musel jezdit. A postupně mě to začalo dost bavit.“
* A co vás u cyklistiky drží tak dlouho?
„Měl jsem štěstí, že jsem byl dlouho v Dukle, kde byl pestrý program. A když mi už nenabídli další smlouvu a šel jsem do Sparty, nastala mi jiná cyklistika. Navenek možná působí vše stejně, ale jen jiný tým vytvoří jinou cyklistiku. S Duklou jsme absolvovali etapáky, ty mě už ke konci nenaplňovaly. Se Spartou jsme jezdili na odlišné závody, hodně do Německa na Rundstrecke, to jsou krátké intenzivní závody. Ve Favoritu jsme hlavně závodili na dráze a cílem byla první rok nominace na mistrovství Evropy, druhý rok se pak dostat do reprezentace a vybojovat body do olympijského rankingu, což bohužel úplně neklaplo. A teď se posouváme opět o stupínek dál. Vždy tedy přišel nový motivační prvek, proto mě to pořád baví.“
* Jak blízká nebo vzdálená je pro vás nyní olympiáda?
„No, už první kvalifikační závody jsme moc nezvládli. Další budou až za rok na mistrovství Evropy a světa. Domnívám se, že by mi už pomohly jen stabilní výsledky v Top Ten, možná i lepší, aby to přineslo adekvátní počet bodů. Teď jsme jezdili v závěru druhé desítky, tak je otázkou, jestli toho budeme schopni. Progres tu je, ale reálně vidím patnácté, možná desáté místo. Více je asi nepředstavitelné.“

DENIS RUGOVAC
* narodil se 3. dubna 1993 v Plzni
* nová posila cyklistického klubu TUFO-PARDUS Prostějov
* během své závodní kariéry prošel týmy TJ ZČE Plzeň, Dukla Praha, Sparta Praha, Favorit Racing
* Největší úspěchy: 3. na ME U23 ve stíhačce družstev (2013), 1. na MČR ve vylučovacím závodě (2018), 2. na MČŘ v bodovačce dvojic (2016), 3. na MČR ve stíhačce jednotlivců (2017), 1. na MČR U23 ve stíhačce družstev (2014) 2x 1. na MČR juniorů v bodovačce dvojic (2010 a 2011), 1x 5., 2x 6. na ME za dernami (2016, 2017, 2018)
* mezi koníčky zařazuje starost o vlastní kolo a design webových stránek
zajímavost: čerstvý student Katedry tělesné výchovy a sportu na Západočeské univerzitě v Plzni


 Servis ke startu cyklistické sezony najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vyšla v pondělí 21. ledna