Jitka Chalánková a její první rozhovor poté, co se chopila funkce

Nově zvolená senátorka za Prostějovsko, Kojetínsko a Tovačovsko Jitka Chalánková (na snímku) má za sebou první týdny práce v horní komoře Parlamentu České republiky. Večerník využil jejího návratu do Prostějova k rozhovoru, v němž známá dětská lékařka popisuje své první dojmy ze senátorské práce. Jak sama přiznala, na potvrzení svého mandátu vzhledem k soudnímu projednávání stížnosti na průběh senátních voleb ve Slatinkách čekala s napětím, ale podle vlastních slov by se nebála ani opakovaných voleb. Dozvěděli jsme se ještě, že svoji práci rozděluje na dvě poloviny. Jednu povinnostem zákonodárce v Praze, druhou věnuje setkáním s občany ze svého volebního obvodu.

* Vy už jste z minulosti s Prahou spjata, takže vaše současné působení v hlavním městě asi není pro vás nic nového, že?
„Zvykat si na velkoměsto opravdu nemusím, v minulosti jsem tam už sedm let žila. Bylo to v době mého působení v Poslanecké sněmovně. Nicméně žádná ´Pražanda´ ze mě není a nikdy nebude, i teď zůstanu prostějovskou patriotkou. Doma jsem tady na Moravě a vždycky tomu tak bylo. I když jsem byla poslankyní, stále jsem se těšila na své návraty do Prostějova. Jen sednu do Pendolina a za dvě hodiny jsem doma.“ (úsměv)
* Jak si zvykáte v Senátu České republiky?
„Měla jsem trošku obtížnější začátek, a to vzhledem k soudnímu projednávání údajného pochybení komise při prvním kole senátních voleb ve Slatinkách. Vlastně až do šestého listopadu jsem musela čekat, jak to všechno dopadne. Mohlo se klidně stát, že by soud volby zneplatnil a lidé by tak museli přijít volit znovu. Naštěstí soud rozhodl tak, jak rozhodl, a výsledky byly potvrzeny. Teprve potom jsem až mohla v podstatě s klidným srdcem poděkovat všem, kteří mě jako senátorku zvolili a kteří mě vůbec podporovali.“
* Neměla jste malou dušičku z toho, že by nakonec mohlo skutečně dojít k opakování voleb, čímž byste teoreticky mohla ztratit senátorský mandát? „Ne, to opravdu ne. Spíše mi bylo hrozně líto té nešťastné členky volební komise ze Slatinek, která určitý problém s lístky zavinila. Ale sama jsem ji uklidňovala, věděla jsem stejně jako ostatní, že chybu neudělala schválně s nějakým úmyslem. Neměla jsem žádný strach o svůj nabytý senátorský mandát, i kdybych o něj přišla. V životě jsou mnohem důležitější věci. Já jsem v době soudního projednávání stížnosti jednoho pána na průběh voleb ve Slatinkách dávala novinářům k dobru, že jsem na případné opakování voleb připravena. Potisky z předvolební kampaně jsem totiž nesundala ze svého auta dodnes.“ (směje se)