- 10. září 2018
- 651x
V sobotním večeru explodovala na zimním stadiónu gólová erupce, kterou nejvýrazněji přiživil ten nejstarší z aktérů pulsní moravské řežby. Devětatřicetiletý veterán Tomáš Divíšek vsítil polovinu ze šesti branek svého mužstva a hokejovým Jestřábům tak díky osobnímu hattricku lví měrou pomohl ke spektakulárnímu triumfu nad Vsetínem 6:5 v prodloužení. Jít na pozápasový rozhovor bral za takové situace vlastně jako samozřejmost.
* Co na bláznivý duel říkáte?
„Z mého pohledu byl takový divný. (úsměv) Pro diváky samozřejmě krásný a plný gólů, fanoušci obou táborů vytvořili super atmosféru. Zvlášť ti naši. V téhle kulise se hrálo velice dobře, ale jak říkám, zápas to byl zvláštní. Nejdřív se dvanáct minut nic moc nedělo, pak jsme během chvilky dostali na 0:2. A najednou bum - hned to bylo 3:2! Během pěti minut padlo pět branek, i potom dál provázela utkání řada až nepochopitelných zvratů. Vsetín hrál výborně kombinačně, my jsme to do brány vždycky nějak dobouchali. Nakonec dobré dva body pro nás.“
* Ovlivnil průběh střetnutí fakt, že šlo o první kolo soutěže?
„Určitě. Ze začátku mají vždycky všichni plno sil a na ledě je to boj, většinou nic herně pěkného. Možná až do listopadu se dá očekávat tak trochu plácaná ve stylu nahoru dolů, góly tam dnes oboustranně napadaly i docela se štěstím. Na druhé straně jedenáct branek za jedno utkání je pro fandy paráda, co víc by si mohli přát.“
* Viděl jste při pěti inkasovaných trefách problém v defenzivě?
„Právě že tolik ne. Myslím, že jsme nebránili zase tak špatně, ale protihráči to několikrát nechytatelně vypálili, s tím se těžko dá něco dělat. Navíc dal Vsetín dva góly z přesilovek, dohromady to narostlo na pět, což doma určitě není ideální. Přesto si však myslím, že systémově nebo takticky jsme směrem dozadu nedělali žádné hrozné chyby jako v přípravě. Spíš byl tenhle zápas zvláštní tím, že jsme my i soupeř dali většinu branek tak trochu z ničeho.“
* Vybavíte si své tři trefy?
„Tu první jsem doklepával po Nouzičově střele, puk zůstal ležet za gólmanem deset centimetrů před brankovou čárou. Při druhém gólu mi to dobře prodloužil Laďa Havlík, pak jsem byl před brankářem sám. A vyrovnání minutu před koncem během power play? To je buď, a nebo, dáte, či dostanete. Naštěstí platila první varianta, když se klukům povedlo vybojovat puk po buly, Honza Zdráhal vypálil od modré a já jsem tam před bránou nějak máchl hokejkou, že to tečí prošlo do brány.“
* Každopádně máte na kontě hattrick. Pamatujete si svůj předchozí?
„Pamatuju, protože jsem jich za život moc nedal. Jen tři, tenhle je čtvrtý. Samozřejmě je to krásný pocit a kdo říká, že ne, ten kecá. (smích) Ale radost z hattricku je podmíněná ziskem bodů. Jakmile přesto prohrajete, jsou vám góly k ničemu. Já jsem dal tři v jednom zápase naposledy ještě za Slavii Praha proti Karlovým Varům před čtyřmi lety v sezóně, kdy Slavia spadla z extraligy.“
* Berete vítězství v prodloužení nad posíleným VHK?
„Vzhledem k průběhu rozhodně jo. Byť jsem si po rychlém obratu z 0:2 na 3:2 i po vyrovnání z 3:4 na 4:4 myslel, že vyhrajeme za tři body. Pak nám ale kvalitní Vsetín znovu odskočil na 4:5, což i vinou našich špatných přesilovek platilo ještě minutu a půl před koncem. Nakonec jsme to v závěru nějak otočili, dva vybojované bodíky jsou z takové situace krásné. A určitě je bereme.“