„Zatím nám chybí víc hokejovosti,“ přiznává kapitán Matouš Venkrbec

Už třetí sezónu dělá prostějovským hokejistům kapitána. Devětadvacetiletý útočník Matouš Venkrbec (na snímku), společně s Lukášem Luňákem služebně nejstarší plejer LHK. Po posledním domácím přáteláku s Třebíčí věnoval Večerníku rozhovor o absolvované přípravě Jestřábů i celém nadcházejícím ročníku 2018/2019.

* Proti Horácké Slavii nešlo o moc vydařené střetnutí, že?
„Bylo to podobné jako ve většině předchozích přáteláků. Chybí nám zatím větší hokejovost, místo kvalitnějšího hraní s pukem ho spíš odpalujeme a hážeme po sobě nepřesné přihrávky, zbytečně se honíme po ledě. Celé je to z naší strany hodně kostrbaté, navíc neustále s vysokým počtem vlastních chyb. Ještě není důvod k panice, ale určitě se musíme herně o dost zlepšit.“
* Zdá se mi, jako by mančaft hrál na půl plynu s tím, že jde pouze o přípravu. Souhlasíte?
„Rozhodně do přáteláků nejdeme s tím, že je vypouštíme nebo v nich chceme hrát špatně. Na druhou stranu to člověk v hlavě má, že je to jen příprava a důležitější mistráky teprve přijdou. Tím pádem určitě existuje rozdíl v tom, co předvádíme teď a jak bychom měli hrát v soutěži. Já věřím, že tam nastoupíme s mnohem větším nasazením i koncentrací.“
* Nebyl však herní projev v duelu s Třebíčí až příliš špatný?
„Po zkušenosti z minulých zápasů jsme věděli, že nechceme zopakovat leklý vstup s rychle inkasovaným gólem. Přesto jsme po hrubce zase jeden dostali docela brzo, ale jinak první třetina nebyla vyloženě špatná, i když z naší strany chybělo ještě vyšší tempo. Neprospěly nám nepovedené přesilovky, navíc soupeř potrestal dvě chyby v rozehrávce.“
* Během prostřední části brankář Neužil pochytal pět sólových nájezdů hostujících hráčů. Co se tam dělo?
„Většinu druhé třetiny jsme hráli strašně, soupeře opakovaně pouštěli do samostatných nájezdů. A nebýt Kuby Neužila, prohrávali bychom mnohem víc než 0:2. Takhle jsme to přežili a po předvedené mizérii v závěru dvěma slepenými góly paradoxně vyrovnali. Třetí část už byla po herní stránce o něco lepší, jenže Třebíč opět využila našeho zaváhání vzadu a zaslouženě zvítězila.“
* Jak na vás působí mužstvo po letních změnách na soupisce?
„Podle mě máme minimálně stejně kvalitní tým jako v minulé sezóně, spíš ještě silnější. S řadou šikovných hráčů, kteří umějí pěkný hokej a chtějí ho lidem předvádět. Zatím to však v obměněném složení do sebe nějak nezapadá, naše výkony v přípravě neodpovídají velkému potenciálu mančaftu. Jak už jsem řekl, není potřeba panikařit, ovšem kolektivní projev musíme postupně zvednout tak, aby odpovídal kvalitám jednotlivců. Přenést zmíněný potenciál do zápasů.“
* Tohle je tedy hlavní úkol pro nejbližší období?
„Určitě ano. Náš současný kádr jednoznačně má na to, aby v první lize bojoval o nejlepší čtverku, jen musí na ledě začít fungovat jako opravdový tým. Sehrát se, vyladit a dostat úroveň hry výš. Abychom nebyli výborní pouze na papíře. Berme to tak, že od tohoto hledání potřebné výkonnosti i postupného zlepšování právě příprava je. Vůbec nemusí vyznít příznivě a klidně pak můžeme hned od startu soutěže hrát dobře, často to bývá naopak. Někomu vyjdou přáteláky a v mistrácích pak tápe. My snad budeme ten vhodnější případ, k čemuž musíme hodně pracovat, jít nahoru.“
* Jak se v přípravě cítíte vy osobně?
„Začátky mívám špatné asi každý rok, letošek není bohužel výjimkou. Na trénincích se přitom cítím poslední dobou už lépe, ale převést formu do utkání se mi zatím nedaří. Každopádně vím, že něco umím a ty hokejové věci na ledě dokážu, jen potřebuju i v mém vlastním případě prodat schopnosti během zápasů.“
* Jestřábům dál děláte kapitána, byť jsou od loňska v kolektivu mnohem starší i zkušenější Tomášové Divíšek s Nouzou. Jak tenhle fakt berete?
„Asi všechno vychází z toho, že jsme s Lukášem Luňákem tady v Prostějově nejdéle ze současných hráčů, vlastně už šestý rok. Když Divoch a Nouzič loni přišli, zůstal jsem kapitánem a nijak zvlášť se to neřešilo, protože není úplně rozhodující, kdo z nás má tu funkci. Oni mají i tak v kabině významné slovo, stejně jako další zkušení borci. A své můžou určitě říct i mladší kluci. Důležité je hlavně co nejlepší fungování celého týmu jak v kabině, tak především na ledě. A z tohoto pohledu je větší počet lídrů v kádru super.“
* Koho považujete za největší favority nového ročníku CHANCE ligy?
„Pro mě je to určitě Jihlava, která mi přijde výkonnostně víc konzistentní než třeba České Budějovice, další z top favoritů. I když na jihu Čech teď mají coby kouče Vaška Prospala, velkou hokejovou osobnost. Navzdory dílčímu omlazení je nutné počítat s Kladnem včetně Jardy Jágra, dost vysoko určitě bude mířit posílený Vsetín, své ambice tradičně má Přerov, osobně bych nepodceňoval ani výrazně omlazenou Slavii Praha nebo některé jiné kluby, například Ústí nad Labem či extraligové farmy s rychlými dravými mladíky. Boj o osmičku pro play-off a zejména o elitní šestku až čtyřku bude hodně těžký, vyrovnaný a natěsno. Myslím si, že možná trochu odskočí ostatním Jihlava s Budějicemi, dál se uvidí. My se samozřejmě chceme taky pohybovat někde nahoře.“
* Vám osobně sedí odvážně vyhlášený cíl vedení klubu postoupit do semifinále, což může být někdy zrádné?
„Vzpomínám si na jednu sezónu v minulosti, kdy jsme vyhlašovali útok na postup a místo toho skončili předposlední, tvrdě bojovali o záchranu... (pousměje se) Tím pádem je na místě určitá pokora, na druhou stranu účast v prvoligovém semifinále je pro náš tým v současném složení rozhodně reálná. A nebylo by dobře se za něco přehnaně schovávat, vyhlašovat nějaké alibisticky nízké cíle. Zásadní je hrát stabilně kvalitní hokej bez delších výpadků, potom na elitní kvarteto soutěže určitě můžeme útočit. Obecně by touhou každého sportovce mělo být vždycky vítězství, skončit první.“

Vše o startu 1. CHANCE ligy a prostějovských Jestřábech najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vyšlo v pondělí 3. září