AKTUALIZOVÁNO: „Město je historicky v nejlepší hospodářské kondici,“ usmívá se Bedřich Grulich, radní a předseda finančního výboru

Během jednání Zastupitelstva statutárního města Prostějov v pondělí 27. srpna přednesl radní a předseda finančního výboru Bedřich Grulich (na snímku) kompletní zprávu o hospodaření a finanční kondici města za první pololetí tohoto roku. Člen ČSSD zároveň také nastínil ekonomický plán města na období let 2020 až 2023. Z jeho podrobné sondy do finanční situace města vyplývá, že Prostějov je historicky skutečně v té nejlepší hospodářské kondici.

* Na zastupitelstvu jste přednesl poměrně obsáhlou zprávu o plnění rozpočtu města za první pololetí tohoto roku. V jaké kondici je tedy radniční hospodaření?
„Město je v historicky nejlepší finanční a hospodářské kondici. Můžeme bez nadsázky hovořit dokonce o excelentním hospodaření! To se opírá o tvrdá data a čísla, nejde o politickou proklamaci. Pokud je v ekonomice nějaký problém, dá se spočítat. V politice je mnoho neznámých, a pokud s nimi nějaký chytrák umí zacházet, může být úspěšný. (úsměv) Jsme v úplně jiné dimenzi. V roce 2012 se generovalo po úhradě provozu 201 milionů korun a v roce 2017 už 298 milionů. To znamená jeden a půlkrát vyšší finanční kondici než v roce 2012! Za těmito výsledky je práce. Práce s příjmy, výdaji, závazky a pohledávkami, finančními zdroji, příležitostmi financí a analýzou finančního zdraví, tedy ratingem. Důraz je kladen na nastavení strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci, udržení finančního zdraví a čerpání dotačních titulů. Město Prostějov obhájilo při hodnocení finančního zdraví nejvyšší možnou známku A+A+, tedy výbornou. A to je u měst velmi vzácný fakt.“
* Jakým způsobem se plnil stanovený rozpočet města Prostějova do 30. června tohoto roku?
„Za sledované období bylo dosaženo kladného salda příjmů a výdajů ve výši 149 milionů korun. Příjmy byly splněny oproti plánovaným na dvaašedesát procent. Na plán 493 milionů korun bylo dosaženo skutečnosti 609 milionů korun. Výdaje byly splněny ve srovnání s celoročně rozpočtovanými pouze na 37 procent, tudíž byly nedočerpány o 167 milionů korun. Tento parametr ovlivnila zejména kapitola 60 - rozvoj a investice, kde byly výdaje čerpány z objektivních důvodů „pouze“ na 22 procent. Patří mezi ně fakt, že v průběhu prvního pololetí byl plán investic navýšen o více jak 100 milionů korun a dosáhl rekordní hodnoty 457 milionů korun. Je tedy logické, že na tyto nově zařazené akce nemohly být čerpány náklady. Navíc v prvním kvartále bývá s ohledem na klimatické podmínky čerpání nákladů nízké.“
* Dá se už nyní podle pololetních výsledků předpokládat, jakým výsledkem skončí hospodaření města ke konci roku?
„Ano. Stop stav za leden až červen potvrzuje excelentní hospodaření města. Nebyly nalezeny žádné odchylky, jež by znamenaly hrozbu splnění parametrů celoroku. Výběr sdílených daní a optimalizace nákladů nasvědčují, že hospodaření města skončí s lepším výsledkem, než je plánovaný. Je předpoklad, že ve druhém pololetí dojde k souladu čerpání příjmů a výdajů. Plánovaný roční deficit ve prospěch investic je a bude stoprocentně kryt z rezerv města. Bude zachována nulová úvěrová angažovanost, budeme tedy i nadále nezadluženým městem.“
* Hovořil jste rovněž o střednědobém výhledu rozpočtu města na roky 2020 až 2023. Vysvětlil byste laikům, proč se plánuje rozpočet na tak dlouhou dobu dopředu?
„Základním nástrojem řízení jakéhokoli subjektu je plán. Nejdůležitější jsou detailní roční plány. Aby byly kvalitní, reálné a zodpovědné a hlavně reagovaly na možný budoucí vývoj, je při jejich sestavování čerpáno ze zmíněného střednědobého výhledu rozpočtu města. Prostě si přepneme potkávací světla na dálková. I v životě platí, že lidé, kteří žijí ze dne na den a zajímají se pouze o současnost, jsou ideálním objektem pro manipulaci. Střednědobý rozpočet je vlastně hospodářskou a finanční strategií města. Není to zákon, nicméně jeho základní parametry by měly být respektovány. Strategie na roky 2020 až 2023 zahrnuje trendy financí, finanční zdraví, možné hrozby a také doporučení, jak v některých oblastech postupovat s cílem zamezit vzniku problémů. Zahrnuje rovněž analýzu současného stavu. A z ní vyplývá, že město hospodaří rozpočtově příkladně. Čerpá dotace, není na nich ovšem dramaticky závislé. Město má budoucnost a schopnost růst, posiluje stabilitu příjmů a výdajů. Město do obnovy majetku vynaložilo od roku 2014 celkem 1,1 miliardy korun, přičemž na obnovu majetku by stačilo pouze 320 milionů korun. Mezi rizika patří růst provozních výdajů, stagnace ekonomiky České republiky a úbytek obyvatel. Příležitosti spatřujeme v realizaci investic ve prospěch infrastruktury, podnikání, bydlení, vzdělávání a uvážlivé čerpání dotací.“
* Budeme moci v Prostějově v uvedených letech počítat rovněž s četnými investicemi, jako je tomu doposud?
„Investice mohou být a budou i nadále masivní. Osobně jsem nakloněn, s ohledem na vývoj hospodaření města, pořízení či realizaci nákladnějších investičních projektů, které mají smysl a přinesou zvýšenou kvalitu života občanům. A dále v souladu se strategií pořizovat investice a technologie snižující provozní výdaje. Navíc laicky řečeno, město má možnost díky svému dosavadnímu hospodaření čerpat úvěry až do limitu 1,3 miliardy korun, aniž by to znamenalo riziko. Nicméně podle mého názoru by případné čerpání úvěru na skutečně smysluplné investice nemělo překročit limit pět set milionů korun. Je potřeba mít případný dluh tvrdě pod kontrolou.“
* Neměli byste tedy jako radní být daleko odvážnější při plánování investic?
„Jak už jsem řekl, osobně jsem nakloněn, s ohledem na vývoj hospodaření města, pořízení či realizaci nákladnějších investičních projektů, které mají smysl a přinesou zvýšenou kvalitu života občanům. Nicméně obezřetnost a pozornost při pořizování nového majetku a služeb jsou vždy na místě. Nesmí se však jednat o ´Byzantskou marnotratnost´. Pořizování majetku a služeb vyvolává tlak na výdaje a zejména potřebu financí na jeho obnovu, tedy odpisy. Příliš zvýšená a neřízená investiční politika se může někdy projevit následným zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Tento růst musí být vyvážen potenciálem růstu běžných příjmů, jinak se zhorší finanční kondice a finanční možnosti města se sníží. Prostějov tímto fenoménem naštěstí podle finančních výkazů zásadně netrpí.“
* V uplynulém období se stále častěji skloňovala možnost úvěru. Pustí se město v dohledné době do nějaké akce s použitím půjčky od banky?
„Statutární město Prostějov nemá dluh. Strop bezpečné výše zadlužení města je při zohlednění stabilního a výborného výsledku a dobrého trendu financí z let 2010 až 2015 na úrovni 950 milionů korun. Limit dle návrhu ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti je na základě neobjektivního ukazatele příjmů, nikoliv finanční kondice a úrokové míry, na úrovni pouze 522 milionů korun. Takže prostor pro, zdůrazňuji smysluplnou úvěrovou angažovanost, existuje.“
* Jak vy osobně vidíte hospodaření Prostějova v příštím roce?
„Rok 2018 je výrazně proinvestiční a rozpracovanost projektů a samotných akcí dává velmi dobrý předpoklad masivních investic i pro rok 2019. Na všechny akce jsou podepsány smlouvy a je zajištěno financování. Daňové příjmy ze sdílených daní a daň z nemovitosti jsou indikovány v roce 2018 o 51,2 milionu korun vyšší oproti roku 2017. Zde je na místě zdůraznit, že daň z nemovitosti není v Prostějově dlouhodobě zvyšována.“