„I S NAROSTLÝMI GORILAMI SE DÁ HRÁT“

* Jak byste zhodnotil zápas?
„Z naší strany to byl takový náš standard. Měli jsme poziční převahu, ale nedokázali jsme skoro celý zápas skórovat. Věděli jsme dopředu, že se tady hraje na menším hřišti, že budeme muset hrát rychle a kombinačně. To se první půlku nedařilo, ale ve druhé půli působila Haná unavenějším dojmem, takže nakonec se nám to podařilo otočit.“
* Jak se zatím v nové soutěži cítíte?
„Většina kluků u nás v týmu hraje krajskou třídu poprvé, takže se spíše adaptujeme. Ty šance, které se nám minulý rok dařilo lehce proměňovat, tak se nám teď nedaří, což musíme rychle změnit. Možná se odrazíme od této výhry.“
* Je koncovka něco, na čem na tréninku pracujete?
„Určitě je střelba jedna z věcí, co na tréninku pilujeme. Tedy v případě, že se na tréninku vůbec sejdeme v nějakém slušnějším počtu.“ (smích)
* Co soupeři, se kterými už jste hráli. Jak jste viděl jejich kvalitu?
„Kromě Jezernice, která nás hned v úvodu přejela, tak si myslím, že jsme odObrovskou euforii prožili na letošním světovém šampionátu U14 v domácím prostředí tenisoví žáci České republiky. Na prostějovských dvorcích vyřadili v základní skupině World Junior Tennis Final 2018 čtvrté nasazené Španěly, ve čtvrtfinále turnajové jedničky Francouze, v semifinále nebezpečné Peruánce. A nakonec dosáhli na fantastický úspěch v podobě zisku stříbrných medailí za celkové druhé místo. Večerníku se následně podařilo všechny tři hráče tuzemského národního výběru posadit za jeden stůl a pořídit s nimi následující unikátní rozhovor.
* Ve finálovém dueu WJTF 2018 vám nedalo moc šancí družstvo USA. Jaký byl souboj o titul?
Hynek Bartoň: „Já si myslím, že jsme před finále měli dobrou šanci, kterou jsme nevyužili. První singl se asi nedal vyhrát, ale ten druhý jo, kdybych já podal lepší výkon. A za stavu 1:1 mohla být závěrečná čtyřhra dost zajímavá. Takhle bylo už před deblem rozhodnuto.“
Oldřich Vejšický: „Podle mě jsme na silné Američany moc neměli. Já jsem v první dvouhře dostal hodně rychle dva kanáry, což bylo fakt špatné. Docela mě překvapila hra soupeře. Šanci jsem neměl žádnou, zatímco Hynek bojoval mnohem víc, i když to měl taky těžké. Pokud by se mu zadařilo a vyrovnal, oni mají kluci z USA i debl velice silný, takže bych to na celkové vítězství stejně neviděl.“
Jakub Nicod: „Oldův singl byl hodně těžký, ale Hynek pár šancí během druhé dvouhry měl, jenže je nevyužil. Hrál dobře a pokusil se o bod, což nevyšlo. Já jsem pak měl radost aspoň z toho, že se i za rozhodnutého stavu hrál debl a dostal jsem tak šanci nastoupit ve finále mistrovství světa.“
* Jak hodnotíte celý šampionát, pro vás díky druhé příčce skvěle povedený?
HB: „Kdybych řekl ještě před týdnem, že budu stříbrný na mistrovství světa, tak bych se začal smát, že něco takového není možné. Sešlo se všechno se vším a nakonec to vyšlo takhle výborně. S klukama jsme tady odehráli neskutečné zápasy a měli dobrý kolektiv, v němž panovala zdravá rivalita. (smích) Všichni nás chtěli za soupeře, kterého porazí, a my jsme je překvapili.“
OV: „Je to krásný úspěch. Po našich prvních trénincích v Prostějově jsem si říkal, že skončíme v utkání o patnácté místo. Pak se to trochu zlepšovalo a očekával jsem umístění deset až třináct. Nakonec jsme se chytili, začali hrát fakt dobře. A já sám ze sebe jsem byl překvapený, jaké výkony se mi dařilo podávat.“
JN: „Úvodní tréninky po prostějovském srazu sice byly opravdu zajímavé, moc nám to při nich nešlo. Ale postupně jsme se rozehrávali, každým zápasem zlepšovali a všichni předváděli kvalitní tenis. Stupňovaná forma vedla až k postupu do finále, což je super, velký úspěch.“
* Těsně před startem mistrovství světa vypadla zraněná jednička mančaftu Matthew Donald. Jak jste se s touto ztrátou vyrovnávali?
HB: „Ze mě se tím sice stala týmová jednička, ale já se za ni moc nepovažoval. A už vůbec ne při pohledu na jedničky jiných družstev tady na mistrovství. To jsem si spíš říkal, že můžu být trojka, maximálně dvojka. (směje se) Postupně však výkony šly nahoru a pokud jsme nakonec druzí na světě, tak se snad mezi ty ostatní jedničky můžu počítat. Svou roli jsem myslím zvládl při prvním startu na tomhle turnaji dobře.“
OV: „Já nebudu lhát – za svůj posun v sestavě nahoru jsem byl rád. Na mistrovství Evropy jednotlivců se mi herně dařilo, byť jsem nedošel nijak daleko, a dobrou formu cítím celé prázdniny. Proto mě potěšilo, že ji můžu v Prostějově ukázat na pozici týmové dvojky, která víc hraje, než jen tleská. Pouze fandit klukům a občas jít na debla je takový bídný. Tentokrát jsem mohl pořádně ukázat, co umím, nějaké body se mi podařilo vybojovat.“
JN: „Zranění nikomu nepřejete, ale za dané situace jsem byl samozřejmě rád, že se pro mě otevřelo místo v týmu. Od začátku sezóny byl navíc můj sen se sem na světový šampionát dostat. V Prostějově jsem pak zahrál docela dobře, pocity jsou určitě pozitivní.“
* Co vám tak výrazný úspěch může dát do další tenisové kariéry?
HB: „Já jsem hlavně zjistil, že se dá hrát s každým. Až dosud jsem si říkal, že proti USA, Francii nebo jiným nejlepším soupeřům můžeme maximálně tak sbírat míčky bez šance na úspěch. Teď už vím, že i s takovými favority jde vyrovnaně bojovat a někdy je dokonce porazit. To je pro mě do budoucna důležitý poznatek.“
OV: „Já z toho nedělám žádnou vědu. Beru to spíš jako větší turnaj, který se nám hodně vydařil. A potvrdilo se, že nejlepším hráčům světa se dá určitě víc konkurovat v týmových soutěžích, než na individuálních turnajích. Jeden takový úspěch však nic extra neznamená, hlavní je pořád na sobě dál pracovat.“
JN: „Po příjezdu na mistrovství mi většina soupeřů připadala nepřekonatelných, často jako takové narostlé gorily. (smích) Postupem času jsme ale s klukama zjistili, že se proti nim všem dá normálně hrát. A to nám do příštích let určitě může pomoct.“