- 24. srpen 2018
- 589x
Obrodný proces a pražské jaro 1968 byly nádechem občanů ke svobodě a demokracii. Bohužel všechna tehdejší pozitiva zastavily v srpnu 1968 tanky a další technika tehdejších „spřátelených“ armád Varšavské smlouvy, a to za cenu mnoha obětí našich spoluobčanů. Jak se na tehdejší dobu a události dívá dnes jeden z pamětníků a významná osobnost našeho města Miroslav Pišťák, se dozvíte v následujícím rozhovoru.
* Je to právě padesát let od událostí roku 1968. Jak se na celý obrodný proces a pražské jaro díváte s odstupem onoho půlstoletí?
„Je dobře, že se ptáte, jak se dívám na tehdejší události současnou ‚optikou‘. Dnes již vím, že jsme tehdy žili ve velmi naivní představě, že jde tehdejší systém reformovat. Ano, byly tady pokusy od druhé poloviny šedesátých let ‚profouknout‘ některé oblasti svěžím větrem, a to dejme tomu oblast sportu, kultury a částečně i ekonomiky, ovšem vůbec jsme si neuvědomovali, že je tady stále vztyčený varovný prst ze strany Moskvy, která by rozhodně nepřipustila nějaký model bez jejího vlivu, eventuálně bez vedoucí úlohy strany. Takže domnívat se, že by zde mohl fungovat nějaký reformní socialismus, nedej bože státní kapitalismus, bylo tehdy prostě jen z říše science fiction.“
* Tehdy jste byl jistě v centru dění jako mladík, zavzpomínejte na svou tehdejší činnost a přibližte našim čtenářům ony události optikou vašeho tehdejšího mladého věku.
„Jak jsem již uvedl výše, byl jsem tehdy velmi nadšený mladý občan, ano, člen strany, ovšem zcela podporující reformy. Dne dvaadvacátého srpna 1968 jsem se účastnil takzvaného vysočanského sjezdu. A teď dám k dobru jednu historku. Potkal jsem jistého človíčka a ten mne jako delegáta sjezdu oslovil ve stylu, ať jim to tam ukážu, ať se to všechno pořádně rozhýbá. Po okupaci se ten samý človíček stal na podzim 1968 velkým normalizátorem a čističem všech proreformních jedinců v rámci prověrek. Jeho jméno si nechám pro sebe, i když již není mezi živými. Ono se přece říká: ‚O mrtvých jen dobře‘...“ (pousměje se)
Další chyba na Vápenici.