ZBYNĚK NETOPIL: „JSEM RÁD, ŽE VODÁKY NEKAZÍ VELKÉ PENÍZE!“

Exkluzivní interview s kapitánem Raft Teamu Tomi-Remont Prostějov

Bez jakéhokoliv přehánění je ikonou nejen prostějovského, ale i celého českého raftingu. Dlouholetý aktivní závodník i kapitán místního Raft Teamu (momentálně pod názvem Tomi-Remont) Zbyněk Netopil dál táhne vodáckou káru v našem městě, o kterém i díky tomuto přírodnímu sportu vědí doslova po celé planetě. Není už totiž mnoho míst na světě, kam by chlapík s příhodným jménem nezavítal. Na začátku nové sezóny poskytl Večerníku následující exkluzivní rozhovor...

* Na podzim minulého roku jste ovládli mistrovství světa v Kostarice. Byl to pomyslný vrchol?

„Já jsem to bral nejen jako vrchol sezóny 2011, ale jako špičku ledovce celého prostějovského raftingu za dobu jeho existence! Českou republiku totiž na šampionátu reprezentovaly posádky našeho klubu v mužích, ženách i juniorech, to znamená ve všech kategoriích. A všichni si vedli skvěle, když v celkovém pořadí ženy vyhrály a muži s juniory skončili druzí, k tomu je nutné připočíst tituly plus další medaile v jednotlivých disciplínách. Díky tomuto sběru cenných kovů jsme potvrdili svou pozici jasně nejúspěšnějšího oddílu na světě.“

* Pomáhá vám, že mezi raftaři není taková konkurence jako v obecně sledovanějších sportech?

„Konkurence samozřejmě není srovnatelná třeba s fotbalem, ale na druhou stranu zdaleka není ani slabá. Pro ilustraci bych uvedl, že Světová asociace raftingu má pětaosmdesát členských zemí, čímž se zase tolik sportovních odvětví chlubit nemůže. A na posledním světovém šampionátu startovalo čtyřicet pět států mezi muži, dvacet pět v ženách a patnáct juniorských lodí. Někomu se to může zdát málo, jinému dost... (úsměv) Každopádně je fakt, že v České republice není náš sport moc populární. Naopak třeba v Japonsku, Brazílii nebo Slovinsku tyhle země vysílají na vrcholné akce profesionální posádky, které se raftingem živí. My máme tuto krásnou dřinu pouze coby zábavu, koníček.“

* Přesto jste dlouhodobě nejlepší z celé planety. Lze úspěšnost posouvat ještě někam výš?

„To už snad ani nejde... (smích) Maximálně v kategoriích, jež jdou oproti minulosti nahoru svou důležitostí, nebo nově vznikly, to znamená veteráni a juniorky. V obou těchto kategoriích máme hodně co říct a když se nám bude nadále dařit i v mužích, ženách a juniorech, můžeme ještě navýšit už tak bohatý přísun medailí. Zaručit to ale v čím dál silnější konkurenci určitě nejde.“

* Co ještě stálo loni výsledkově za zmínku mimo kostarického mistrovství světa?

„Získali jsme kompletně všechny tituly v České republice a navíc prvenství v Evropském poháru, na další závody nebyl čas ani peníze. Kostarika nás přišla na několik milionů korun a tím pádem jsme z ekonomických důvodů nemohli absolvovat další závody v zahraničí.“

* Jak jste na tom finančně v současné složité době?

„Od státu dostáváme peněz čím dál méně, rovněž kraj dotaci v náš prospěch výrazně omezil a od města ani nevíme, jestli vůbec něco dostaneme... Musíme tedy převážně spoléhat na pomoc sponzorů, z nichž pouze titulární partner Tomi-Remont přispívá částečně penězi a všichni ostatní sponzoři nás podporují barterově. Takže, nic moc, ale nestěžujeme si...“

* Můžete přiblížit zimní přípravu na letošní sezónu?

„Po pravdě to byla bída stejně jako v předchozích letech. Plumlovská přehrada, kde jsme byli zvyklí přes zimu trénovat, je bohužel již dlouho vypuštěná, tam bychom maximálně prášili pádly o dno...(smích) A řeka Morava byla v Olomouci tentokrát hodně dlouho zamrzlá, skoro až do konce února. Takže jsme do té doby makali výhradně na běžkách a v tělocvičně.“

* Přesto první závody Českého poháru 2012 nedopadly špatně, že?

„To byl jen takový nástřel, momentálně nejsou výsledky zdaleka stěžejní. Vrchol přijde až koncem sezóny při mistrovství světa i Evropy na Lipně, tudíž není nutné mít vyladěnou formu v březnu nebo v dubnu. Přesto jsme na Sázavě v hlavních kategoriích vyhráli, což nás určitě potěšilo.“

* Čeká vás letos kromě domácího světového a evropského šampionátu ještě nějaká jiná vrcholná akce?

„Ano, budou jí nominační závody na mistrovství světa 2013, které bude hostit Nový Zéland. Pro mě osobně a zřejmě i pro všechny ostatní znamená právě tenhle podnik velkou motivaci. Za hranice vyrazíme ještě do Finska na Světový pohár.“

* Došlo ke změnám ve složení jednotlivých prostějovských posádek?

„Spíš jen k těm kosmetickým. Některým holkám se vdavkami změnilo příjmení a ty, které porodily, si to ideálně naplánovaly mezi dvě sezóny tak, že ani o jednu nepřijdou. Fakt nechápu, jak to takhle přesně dokážou provést... (smích) Jinak jsme složení lodí nijak podstatně neměnili a největší novinkou je přísun mladé krve do juniorské kategorie, a to hlavně u děvčat. V tomto směru pomohlo, že se věková hranice posunula z osmnácti na jednadvacet let.“

* Zdaleka ne všichni členové Raft Teamu Tomi-Remont jsou z Prostějova. Můžete prozradit rozložení původu vašich závodníků?

„Přibližně polovina pochází z Olomouce, zbytek z Prostějova, Litovle a jiných koutů Moravy. Celkově sdružujeme téměř výhradně hanácké vodáky.“

*Procestoval jste skoro celý svět. Kde se vám osobně nejvíc líbilo?

„Nedávno jsme seděli s kamarády z vysoké školy a bavili jsme se zrovna o cestování. Jeden kámoš mi dal za úkol spočítat země, kde už jsem v životě byl. Nakonec mi vyšlo stopadesáttři států, přičemž osmdesát procent jsem sjezdil díky raftingu! Ze všech těchto zemí není zrovna snadné říct, kde se mi líbilo úplně nejvíc. (úsměv) Já jsem ale milovník Nového Zélandu, kam se mi povedlo dostat se už čtyřikrát. Tento ostrov beru jako takovou zemi snů. Krásně bylo i v Kostarice, hodně zajímavé jsou africké státy. Obecně se však cítím dobře pouze tam, kde je bezpečno, a těchto míst v posledních letech bohužel stále ubývá.“

* Máte při tak extrémním množství navštívených států touhu jejich počet ještě dál navyšovat?

„Například jsem naťuknul Finsko, které mi spolu s pobaltskými republikami jako jediné chybí k tomu, abych měl sježděnou kompletně celou Evropu. Takže za sedm týdnů tahle meta padne a budu se mít jednou čím chlubit svým vnoučatům... (smích)“

* Vybavíte si nejzajímavější či nejbizarnější zážitek ze svých cest?

„V tomto směru bezesporu vládne Afrika, která je pro našince atraktivní hlavně zážitky s tamními divokými a dost nebezpečnými zvířaty, jako jsou třeba krokodýli, hroši, sloni a podobně. Mně osobně pak připadalo velmi bizarní, když v Kostarice na býčích zápasech, které se mi mimochodem vůbec nelíbí, jeden kanadský kolega-raftař vlítnul do arény a rozzuřeného býka doslova složil k zemi tím, že si ho přehodil přes rameno a klekl mu na krk. To zvíře se nezmohlo na absolutně žádný odpor...“

* Nemrzí vás, že jste se navzdory zisku spousty mezinárodních úspěchů ekonomicky nijak nezajistil?

„Když vidím, co se u nás v posledních letech děje, tak si říkám, že peníze jen kazí lidi... Proto jsem naopak strašně rád, že financí v raftingu není tolik. Díky tomu tenhle sport zůstává ryzí bez jakékoliv korupce či jiných morálně pochybných vlivů a pobývat v partě takto čistých přátel, být si všichni rovni bez ohledu na národnost nebo jiné věci je úžasné. Za peníze bych tohle nikdy nevyměnil!“

kdo je zbyněk netopil

Závodník a kapitán Raft Teamu Tomi-Remont Prostějov se narodil 21. září 1960 v Prostějově. Již v osmi letech začal závodně sportovat, zprvu se věnoval cyklistice a plavání. Kvůli vážnému úrazu v mládí musel rozvíjející se kariéru na rok přerušit, načež přešel k jachtingu a později ke kanoistice, od níž byl už jen krůček k raftingu. Jako mládežník dokázal vyhrát mistrovství republiky v cyklistické časovce družstev, v dospělosti přidal několik dalších titulů šampióna ČR v kanoistice a během své raftařské éry se aktivně podílel na četných mezinárodních úspěších mužských posádek včetně mnoha zlatých medailí z mistrovství světa či Evropy. Vedle závodnické kariéry byl a je činný také po funkcionářské stránce, například jako předseda Tělovýchovné jednoty OP Prostějov nebo hlavní trenér české raftařské reprezentace či místopředseda Českého svazu raftingu. Momentálně šéfuje oddílu Tomi-Remont a stále aktivně soutěží ve veteránské kategorii.