AKTUALIZOVÁNO: „JE TO NÁROČNÉ OBDOBÍ, ZVLÁDÁME HO ALE S PŘEHLEDEM“

K létu neodmyslitelně patří volno a zábava, ale i úrazy a zranění, kvůli kterým pacienti míří na traumatologii. Jak to během náročných letních dnů na takovém pracovišti vypadá, prozrazuje v rozhovoru primář prostějovského oddělení ortopedie a traumatologie MUDr. Pavel Pilař, který osobně provádí celé spektrum traumatologických a ortopedických operací, patřících do nemocnice okresního typu.

„V traumatologii se věnuji komplikovanějším úrazům pohybového ústrojí a zavádění nových implantátů. Nosným tématem mojí operativy je endoprotetika velkých kloubů a to primární i revizní operace. Podílel jsem se na zavádění počítačové navigace v ortopedické operativě, kterou provádím již deset roků,“ poznamenal ke své činnosti dvaapadesátiletý lékař.

* Co všechno vlastně v rámci traumatologické péče řešíte?
„Naši lékaři ošetřují a operují téměř všechny úrazy pohybového aparátu, a to jak u dospělých, tak i u dětí. Běžné jsou zlomeniny včetně otevřených zlomenin, tržné rány, popáleniny, ale i amputace a kombinovaná poranění především v důsledku autonehod.“ 

* V čem se z pohledu zdravotníka v oboru traumatologie liší léto od jiných ročních období?
„Kromě standardní škály úrazů v létě přibývají ty typicky letní. U dětí jsou to hlavně zranění po pádu z kol, skateboardů, kolečkových bruslí, úrazy na koupalištích a různých táborech. Nejen u dětí, ale i u dospělých pak roste počet úrazů v důsledku sportování nebo pohybu venku. A samostatnou kapitolou jsou dopravní nehody. Spousta pacientů k nám přitom putuje přímo z dovolených, kde se zraní, a my pak řešíme další péči, případně operaci.“
* Jak významný nárůst objemu práce v létě zhruba zaznamenáváte?
„Traumatologické ambulance ošetří denně i o polovinu pacientů více. Jsou to desítky pacientů navíc, což je rozhodně znát. Musíme tomu přizpůsobovat pracovní úsilí i organizaci práce, kdy u pacientů s lehkými zraněními může docházet k prodloužení čekací doby. Pro některé pacienty je to jistě nepříjemné, a ani nás samozřejmě práce pod tlakem netěší. Je to ale jediná možnost, jak zajistit nejlepší možnou péči všem přítomným a minimalizovat újmy na zdraví. Ne vždy se to setkává s pochopením, ale znalci problematiky a také naši pacienti vědí, že děláme to nejlepší, co můžeme.“
* Jeden případ nespokojeného pacienta, který údajně čekal dvě hodiny, před nedávnem medializoval i Večerník. Jaký je váš pohled na věc?
„Pohled pacienta, který se k nám dostává ve stresu ze zranění, případně je i stresován nemocničním prostředím, bývá zkreslený. V každém takovém případě jako nemocnice samozřejmě disponujeme dokumentací, která zaznamenává časové údaje i údaje o zdravotním stavu pacienta. Vámi udávaný pacient, který netrpěl vážnějšími obtížemi, u nás nestrávil ani pětačtyřicet minut. A náš tým během té doby ošetřil další tři pacienty ve vážném stavu! Vnímání reality je však vždy subjektivní a my jako zdravotníci už jsme s tímto faktem poměrně smířeni.“
* Rostou počty pacientů i na oddělení?
„V létě se zhruba o třetinu zvyšuje počet traumatologických operací a lůžka máme plně obsazena. Letní období je tedy velmi náročné i pro zdravotníky na odděleních. Naštěstí vnímám, že ani v tomto období neztrácejí smysl pro lidský přístup a odborný postoj.“
* Dá se říci, co je nejčastější příčinou úrazů a zranění?
„V drtivé většině případů jsou to přecenění vlastních sil, horko, dehydratace a alkohol. Únava u zkušených řidičů a přeceňování vlastních schopností u mladých jsou přímo typické pro autonehody. Ale třeba u seniorů, kterých v létě také ošetřujeme více než jindy, je problémem samota. V době dovolených zůstávají sami, bez dozoru a bez pomoci, což může být příčinou zranění.“
* Jak byste popsal svůj současný tým kolegů?
„Jsme tým mladých, ale i erudovaných lékařů, kteří svou práci dělají rádi a berou ji skutečně jako poslání. Tento tým jsem si sám vytvářel a cením si každého jednoho z nich. A musím říci, že i oni si cení možnosti zde pracovat. Navzdory personální situaci ve zdravotnictví v Česku, na svém oddělení nedostatek lékařů neznám. Zároveň máme kvalitní zázemí pracovitého středního a nižšího personálu, bez kterého je naše práce nemyslitelná. Upřímně si cením každého jednoho zaměstnance, který musí denně činit důležitá rozhodnutí, zajišťovat odbornou péči a zároveň dbát na lidský přístup i přes mnohdy stresující okolní vlivy.“
* Co vás na vaší práci nejvíce baví a proč jste si vybral právě ortopedii a traumatologii?
„Této práci se věnuji již sedmadvacet let, a stále platí, že tento obor je nesmírně zajímavý. Je to obor dynamický, akční, a osobně oceňuji, že výsledky své práce v oblasti traumatologie vidím velmi brzy. V oboru ortopedie je pak specifikum v tom, že pacienti se stávají vašimi pacienty na další roky a vy se s nimi setkáváte opakovaně třeba i po celý zbytek života.“
* Jaké nejvýznamnější změny pozorujete ve svém oboru za dobu vaší praxe?
„Tento obor zaznamenal za dobu mé praxe neskutečně dynamický vývoj. Endoprotetika byla před čtvrt stoletím téměř v plenkách, dnes vyměňujeme téměř všechny klouby a technologie se neustále rychle vyvíjí. Pacienty, kterým jsme kdysi neuměli vůbec pomoct, dnes doslova stavíme na nohy. Léčba se urychluje, proces rehabilitace zkracuje. Specifická je pak artroskopie, kdy doslova klíčovou dírkou bez vzniku jizev operujeme sportovce, ale i ostatní pacienty, kteří bez viditelných jizev a dlouhých rekonvalescencí odcházejí domů. Na druhou stranu, skromnost a lidskost pacientů se bohužel vytrácí.“

Pavel PILAŘ
* narodil se 14. září 1965 ve Zlíně
* v roce 1984 absolvoval gymnázium v Holešově, dále studoval v letech 1984 až 1990 na II. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studium ukončil promocí
* lékařskou praxi vykonává nepřetržitě od 1. srpna 1990
* do poloviny roku 1999 byl sekundárním lékařem ortopedicko-traumatologického oddělení SSN v Opavě, přičemž během této doby složil v roce 1993 atestaci z ortopedie a traumatologie I. stupně a v roce 1999 atestaci II. stupně, obojí v Praze
* v druhé polovině roku 1999 nastoupil jako zastupující primář na ortopedickém oddělení v Přerově a od 1.12.1999 do 30.9.2009 zastával na stejném pracovišti funkci zástupce primáře
* 1. ledna 2010 nastoupil do funkce primáře ortopedicko-traumatologického oddělení v Prostějově, kde působí doposud
* je držitelem licence ČLK pro samostatnou ambulantní činnost a Licence pro výkon vedoucího lékaře-primáře pro obor ortopedie, členem ČSOT a MIS-CAOS
* absolvoval řadu zahraničních stáží na ortopedických klinikách ve Vídni, Curychu, Mnichově, Erfurtu, Stutgartu a opakovaně ve Steyru
zajímavost: od roku 2005 začal jako jeden z prvních implantovat náhrady ramenního kloubu