„Tabulkově famózní, ale zápasy šly uhrát líp,“ přiznal kostelecký lodivod Jaroslav Klimeš

Na bronzovém stupínku se po podzimu vyhřívali fotbalisté Kostelce. První půlka ročníku vyšla nováčkovi I.A třídy na výbornou, v jejím pokračování to už tak slavné nebylo. Útok přestal být hrozbou a také bodů výrazně ubylo, i kouč Jaroslav Klimeš je tak na jednu stranu rád, jak úspěšně si mužstvo v součtu vedlo, na druhou stranu nepochybuje, že to mohlo být ještě lepší.

* Na jaře jste vstřelili jen dvanáct branek a třeba David Preisler se trefil jen čtyřikrát, zatímco na podzim hned desetkrát:
„Všechno souvisí se vším. Na podzim jsme ze všeho dávali góly, na jaře nám nešlo vůbec nic. Nedostával přihrávky od zálohy, a když ano, tak mu scházel klid v koncovce a nedával to. Ale když se podíváte na Plzeň, tak je výkonnost všude v křivkách a my hrajeme lepší okres. Kdybychom se stále drželi na vlně, tak už jsme v divizi. To tak prostě je.“
* Pravdou ale je, že se vám podařilo nedopustit dlouhou sérii bez výhry:
„Když to vezmeme celkově, tak je to fantastické. Navázali jsme na loňský rok, kdy se po padesáti letech postoupilo. Páté místo je nadstandardní, luxusní a Kostelec může být rád, co kluci dokázali. Je tam ale to ‚ale‘... Nicméně výsledkově navázat na páté místo bude nesmírně těžké.“
* Panuje tedy spokojenost?
„Já jsem maximalista. Když se podívám na zápasy a počet bodů, tak si řeknu fantazie, ale samozřejmě vnímám, jaké jsme měli zápasy. Jednou byly výborné, podruhé katastrofální. Bylo to na vlnkách. Tabulkově tedy famózní, ale samozřejmě vnímáme, že zápasy šly uhrát líp.“
* Takže by to mohlo být příští rok ještě trochu lepší?
„To je otázka. Po postupu je vždy euforie, druhý rok si nastavíme zrcadlo, jestli na to máme, druhý rok je vždy těžší. První můžete využít euforii a soupeři vás navíc neznají. Teď to bude třikrát těžší, je to pro nás ale výzva. Cílem bylo, abychom v Kostelci hráli I.A třídu, protože prostředí tu na to je, to se nám zatím daří.“
* Co se stalo, že vám na jaře tak trochu došel dech?
„Je to jednoduché. Na podzim jsme byli namlsaní a vzniklo sebeuspokojení. Věřil jsem, že to klukům z hlav dostanu, apeloval jsem na to, ale nepodařilo se a zima byla slabá. Fotbal šel až na druhou třetí kolej, netrénovalo se a z toho pramenila i zranění.“
* Takže euforie nepokračovala a přestalo se pracovat?
„Sedmadvacet bodů po půlce je luxus, ale nejvíc nás zabil přípravný zápas s Lutínem. Ten vedl kraj a nám se ho relativně bez tréninku podařilo ‚sméknout'. Trvalo pak nějakou dobu, než se to opět trošičku dalo dohromady.“
* V jakém duchu se ponese letní příprava?
„Začínáme v pátek třináctého července. Máme tři přáteláky, mistráky přijdou na řadu od pátého srpna. Budeme trénovat třikrát týdně a od sedmadvacátého do devětadvacátého července uděláme domácí soustředění. Čeká nás asi trochu obměna kádru, jsem rád, že jsem tuto šanci dostal. Bude to zase trochu jiná práce a chci dokázat, že na to tento klub má. Chceme, aby Kostelec byl tradičním účastníkem I.A třídy, vyšší ambice nejsou. Chceme hrát fotbal pro lidi i pro sebe.“