- 20. červenec 2018
- 494x
Ženský fotbal je v Česku stále více zajímavější fenomén, který se hlásí ze všech stran o slovo. Své přívrženkyně má i v prostějovském regionu, kde jsou hned dva, resp. dva a půl výběrů. Zatímco kostelecký soubor se de facto přemístil pod hlavičku Olomouce, ryzími zástupkyněmi jsou týmy Držovic a Mostkovic. Večerníku se podařilo promluvit v mezisezónní přestávce s jednou z fotbalistek právě mostkovického týmu. Hana Ptačníková fotbalem doslova žije, a tak jsme ji kapku vyzpovídali.
* Jak na to přijde, že se dá žena spíše na mužský sport plný kontaktu, boje a tvrdých zákroků?
„Již jako malá jsem si chodila kopat na hřiště s opačným pohlavím. Tenkrát poblíž nebyl žádný fotbalový tým a ženský fotbal nebyl až tak populární. Poprvé jsem ho zkusila v sedmé třídě, kdy jsme hrály Coca Cola cup. Poté byl založen tým v Mostkovicích, tak jsem si řekla, proč to nezkusit.“
* Hrajete na pozici, která je ta poslední před brankářkou, je to velká odpovědnost. Jak se s ní vyrovnáváte?
„Dle mého je každý post na place náročný a nejde žádný vyzdvihovat a bavit se o tom, který je lepší, který je horší. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože jsem za svoji fotbalovou kariéru prošla snad všemi posty na hřišti krom brankářky.“ (smích)
* Od minulé sezóny jste asi celý tým čekali něco víc. Jaké si myslíte, že byly příčiny ne zrovna lichotivého postavení v tabulce?
„Je to fotbal, je to sport, jednou jsi nahoře a jednou jsi zase dole. Takhle to funguje i v normálním životě, důležité ale vždy je se z toho poučit a nevzdávat to!
* O letní přestávce dochází k obměně kádru, jednou z velkých změn je odchod Solange Soares. Myslíte, že se podaří kádr stabilizovat a najít adekvátní náhradu za Soli?
„Na hřišti nehraje jen jeden člověk, ale musí tam pracovat celý tým. Každý máme jinou cestu osudu a Soli se prostě rozhodla zkusit zase něco jiného. Určitě jí to nemám za zlé, takhle to prostě ve sportu funguje, když cítí, že to tak bude správně, tak nač ji držet. Hodně zápasů jsme bez Soli zvládly, tak si myslím, že to nebude žádný obrovský problém. Soli, děkujeme!“
* A jak vidíte příští sezónu vy? Kde byste se svým týmem chtěla být v tabulce v sezóně 2018/2019?
„Velice pozitivně. (úsměv) Jelikož se otevírá nově třetí liga a do ní postoupí největší rivalové jako je FC Vsetín či FK Nové Sady. Tak si myslím, že bychom se mohly umístit minimálně v lepší půlce tabulky, když budeme chtít a když budeme makat.“
* Ženský kolektiv je přece jen kapku jiná sociální skupina než mužský. Zkusíme svou otázkou trochu zašťourat, je to náročné hodně a co trenéři muži, zvládají vás?
„S ženským kolektivem je určitě velice náročné pracovat, určitě by nás občas zabili, ale zvládají to perfektně! Navíc náš trenér má už zkušenosti a školu z domu, protože má doma mě a moji sestru Barboru, takže trochu ví, co od holek čekat.“
* Po devadesáti minutách boje je člověk samozřejmě vyčerpaný a potřebuje nějaký relax. Odpočíváte u nějaké oblíbené hudby, knihy, televizního pořadu, filmu?
„Moc často nerelaxuji, protože na to nemám moc času, většinou se po zápase jedu hned dívat na jiný zápas.“ (úsměv)
* Nedávným fenoménem bylo fotbalové mistrovství světa. Měla jste oblíbený tým, komu jste přála?
„Můj oblíbený tým je SK Slavia Praha, kde ale převážně s kamarádkou sledujeme právě jen ženský kádr. Na šampionátu jsem fandila Belgii a Portugalsku.“
* Velký vliv na sportovní kariéru má i osobní život. Jste úspěšnou maturantkou a jistě chcete studovat dál, neovlivní studium v nějakém jiném městě vaši místní fotbalovou budoucnost? Nebude vám třeba někde „hozeno laso“, jak se ve sportu říká?
„Budu studovat v Brně, kde bych později chtěla budovat i svůj osobní život, těžko říct jak to bude dál. Nechávám tomu volný průběh a o budoucnosti zas tak nepřemýšlím, snažím se žít tady a teď. Všechny ty věci, které člověk chce, přijdou až v tu správnou chvíli. A ve chvíli, kdy to nejméně čekáme, proto je lepší nic neplánovat, život si to stejně udělá, jak chce on.“
* Co byste chtěla vzkázat čtenářům Večerníku?
„Děkuji za přečtení, pokud jste to zvládli až do konce. (smích) A samotnému Večerníku děkuji za příležitost vyslovení vlastního názoru. A jak se říká sportu zdar a fotbalu zvlášť!“
Další chyba na Vápenici.