„KVŮLI SVÉ VÍŘE NAŠI RECESI NIKDO NEODMÍTL“

 Už přes dva tisíce let jsou dlouhé vlasy jedním z poznávacích znamení Ježíše Krista. Po době útlumu se u mužů dostaly do módy až v šedesátých letech minulého století. Tehdy se staly jedním ze symbolů revoluce „květinových dětí“, které brojily proti společnosti ovládané penězi a prosazovaly mír, lásku, přátelství a svobodu. V dnešní době mohou být jedním ze symbolů vyznavačů „tvrdé“ metalové hudby. A právě díky zálibě v metalu si je nechal narůst Jakub Szymsza z Prostějova, který se i díky nim stal dokonalým ztělesněním zakladatele křesťanství a zároveň králem letošního studentského Majáles. Jak vyplynulo z našeho rozhovoru i v něm samotném se mísí úcta k moudrosti křesťanství s ryze liberálními názory.

* Vaším vystoupením na Majáles jste si chtěli udělat legraci z předsudků, které o vás mají studenti jiných škol. Hned na začátku se tedy musím zeptat: jste vy sám věřící?
„Nejsem, považuji se za ateistu. Nicméně proti křesťanům ani vyznavačům žádné jiné víry nic nemám. Naopak jsem rád, pokud se někdo chová podle hodnot, které jsou součástí právě křesťanské víry. Na druhou stranu se mi nelíbí, pokud se křesťanstvím zaštiťuje někdo, kdo je například proti svazkům gayů či všem potratům.“
* Přípravy na Majáles spolehlivě prověří soudržnost nejen ve třídě, ale i v rámci celé školy. Jak to bylo u vás?
„Úplně na začátku jsme si určili ve třídě jednoho spolužáka, který to celé organizoval. Stal se jím Štěpán Tichý, jenž sesbíral náměty. Kromě křesťanství šlo například o hnutí Haré Krišna. Samotná příprava nás hodně sblížila s kvintou, což jsou studenti o rok mladší. Často za námi chodili, co si mají vzít na sebe, pomáhali jsme jim sehnat kostýmy a podobně.“
* Kolik vás nakonec vyšlo do průvodu?
„Byly to celkem tři třídy, ale z každé někdo chyběl. Našlo se pár lidí, kteří si řekli, že místo průvodu si raději udělají volno a půjdou domů... Ovšem většina byla skutečně zapálená, což se projevilo například při přípravě vystoupení či shánění kostýmů. Tipl bych si, že to bylo takových šedesát až sedmdesát lidí.“