- 1. květen 2018
- 782x
Jak se z hlubokého ponoru, když se nedaří, vyškrábat až ke skvělému výkonu a vítězné euforii? Dokonalý recept zná volejbalová univerzálka VK Prostějov Helena Horká. Ve druhém i třetím duelu extraligového finále proti Olomouci jí to zpočátku vůbec nešlo, hlavně v sobotu doma dlouho a nezvykle často chybovala. Pokud však někdo umí své družstvo postupným zlepšováním i tak dovést k výslednému úspěchu, tak je to právě Hela oceněná jako nejlepší hráčka titulové série. Tohle interview Večerníku věnovala krátce předtím, než šla s parťačkami oslavovat vstříc mistrovskému večeru a noci.
* Střetnutí číslo tři s UP jste musely otáčet z 1:2 na 3:2. Proč to bylo tak těžké?
„Hlavně proto, že olomoucké hráčky nejsou vůbec špatné a hrají dobrý volejbal. Pokud si dobře pamatuju, tak jsme je v téhle sezóně pouze jednou porazily 3:0, a to ještě tenkrát byly všechny tři sety hodně vyrovnané. Jinak jsme s nimi hrály několikrát 3:1 včetně prvních dvou finálových utkání, a došlo i na nějaké tiebreaky. Jako teď naposledy. My jsme obecně neměly dobré úvody skoro celý letošní ročník, ve finále to platilo stoprocentně.“
* V čem vidíte příčinu slabších nástupů?
„Řekla bych, že teď ke konci sezóny se už projevila únava. My jsme v podstatě všechny těžké zápasy během celého roku odjely na sedm lidí bez většího střídání a zátěž postupně narůstala, nějakou vyčerpanost jsme tedy cítily. Ale i bez ohledu na tohle jsme se často pomalu rozjížděly a teprve s přibývajícím časem utkání zvyšovaly tempo. Ani nevím proč, takhle to prostě bylo. A pokud jsme nakonec všechny souboje proti českým soupeřům zvládly vítězně, nevidím na tom nic špatného.“ (smích)
* Nebyly sobotní první i třetí sada mizerné až příliš?
„Je jasné, že takhle špatně jsme samozřejmě hrát nechtěly. Ale Olomouci se dařilo a nám prostě ne, hlavně v tom úvodním setu jsme udělaly hrozně moc chyb. Nejvíc já. Měla jsem to tak celou sezónu, že mi začátky nešly. Zkrátka první sety, moje parádní disciplína.“ (směje se)
* Co vám osobně i celému družstvu pomohlo, že jste nepříznivý vývoj opět zvrátily?
„Nejvíc ze všeho asi velká motivace ukončit finále, dál ho neprodlužovat. A zařídit si už po dnešku konec ročníku s vítěznou radostí, s trofejí nad hlavou i následnou dovolenou. Taky jsme se s holkama bavily, že by bylo fajn dorazit sezónu bez jediné porážky od českých soupeřů. O motivaci tedy nebyla nouze, právě naopak. A všechno jsme úspěšně zvládly, takže velká spokojenost.“
* Zaregistrovala jste, že máte v součtu se závěrečným duelem stoprocentní tuzemskou bilanci 5:0 z pětisetových bitev?
„Jo, tiebreaky nám letos vycházely fakt skvěle. Ale ono to tak bývá, že v páté sadě se většinou projeví kvality toho volejbalově lepšího mančaftu. Neplatí to vždycky, ovšem nám pětiseťáky šly. Vždycky jsme zapnuly naplno a hrály, na co máme, co bychom měly.“
* Co bylo na uplynulém soutěžním ročníku nejnáročnější?
„Asi ten užší kádr, kdy jsme těžké zápasy odtáhly na sedm hráček včetně libera. Další holky naskakovaly občas do utkání s ne tak silnými soupeři, což samozřejmě pomáhalo, ale víc rozložit síly nešlo. Jen výjimečně tak trenér volil během střetnutí klasické dvojstřídání, a tohle přitom může člověkovi dost pomoct, když se mu zrovna nedaří. Chvíli odejde na lavičku, oddechne si tam a pak znovu naskočí v lepší pohodě. Tímhle si však vůbec nestěžuju. Vím, jaká byla situace a podstatné je, že jsme nakonec všechno zvládly. I když to bylo fakt těžké.“
* Hrálo klíčovou úlohu, že jste až na drobné šrámy zůstaly všechny celou sezónu zdravé?
„Určitě ano. A musím říct, že jsem až čuměla, jak jsme v tom omezeném počtu a při vyšší zátěži vydržely s holkama v pořádku. Nějaké potíže se pochopitelně objevily, ale vždycky byly menší a u žádné z nás netrvaly moc dlouho. Naštěstí. Protože kdyby na delší dobu vypadla některá z klíčových hráček, nebo dokonce víc než jedna, byly bychom asi v pytli. Nestalo se a klobouk dolů, jak parádně jsme tohle ustály.“
* Panuje tedy stoprocentní spokojenost?
„Za mě rozhodně jo. Líbilo se mi, jak jsme hrály, a jsem spokojená hodně. Chybělo snad jedině aspoň nějaké vítězství v Champions League, jenže tam nám ho extrémně silní soupeři jednoduše nedovolili. Jinak máme Český pohár i mistrovský titul a osobně jsem moc ráda, že jsem se vrátila do Prostějova. Tahle sezóna zde naprosto splnila moje očekávání, díky za ni. Akorát se teď cítím už dost vyčerpaná a strašně se těším na volno. Abych si mohla od volejbalu aspoň na čas úplně odpočinout, což každý rok nutně potřebuju.“ (smích)
Další chyba na Vápenici.