„Šajtlí bych ten gól dal,“ mrzí Michala Trajera

Jméno Michala Trajera je spojeno především s určickým fotbalem. V jarní části se poprvé objevil v novém dresu Plumlova a změna po herní stránce evidentně prospěla. Bylo jej na hřišti plno, načež v samotném závěru mohl svůj výkon pečetit brankou. Proč se tak nestalo, vysvětlil Večerníku v následujícím rozhovoru.

* Odehrál jste první zápas v novém dresu, jak jste si to užíval?
„Dosyta. (úsměv) Právě proto jsem přestoupil. Celou zimní přípravu jsem na sobě hodně makal, soustředil jsem se na to, abych ještě něco ve fotbale dokázal. Na této úrovni je pro hráče největší odměna, když ze hřiště odchází spokojený. To se mně tady v Plumlově zatím každý zápas plnilo.“
* Čím to je dané?
„Zdejší kvalita týmu je bohužel úplně jiná než v Určicích. Jejich snahou je vychovat si vlastní hráče a jednou třeba na tuhle soutěž mít budou, ale já jsem se tam už jenom trápil.“
* Asi jste moc nepočítali s tím, že zápas proti papírově silnějšímu Kostelci bude tak jednoznačný?
„Já jsem s tím počítal. (smích) Po přípravných utkáních, v nichž jsme prokázali kvalitu, bylo takové očekávání myslím od všech spoluhráčů. Cítili jsme, že to zvládneme. Na tomhle týmu mám hodně rád to srdíčko, bojovnost, tady jeden bojuje za druhého a dává do toho srdce. A o tom to je.“
* V závěru jste měl šanci na korunovaci svého výkonu, gól ovšem nepřišel...
„První myšlenku jsem měl na svou šajtli. Dělají si legraci z Trajerovy šajtle, tak jsem to tak chtěl uklidit k levé tyči, jenže jsem si řekl, zahraji to tak, jak se to má. Dal jsem si to na placírku, ale brankář to vystihl. Tou šajtlí bych ho asi překvapil a gól dal.“ (úsměv)