„Nejdůležitější je dobrá nálada,“ usmíval se ve Vícově Stanislav Liška

Při toulkách po regionu zaregistroval Večerník největší nápor koledníků ve Vícově. U jednoho z domů si dospělý muž se svým synem prohlížel úlovky, které si dosud v této obci společně vymrskali. A k nim se vzápětí přidali i další dva chlapci. Také Stanislav Liška se synkem Tomášem se ochotně s Večerníkem zastavil.

* Jak vám se daří vydobýt si nějakou tu výslužku?
„Děkuji za optání, docela se nám se synem daří. (úsměv) Ženské jsou nabuzené a už na nás čekají. Takže pak už zbývá je jenom pořádně vyplatit a získat nějakou odměnu. Pro syna je vždy nejlepší něco sladkého na zub!“
* Jak dlouho už chodíte za dámami či slečnami?
„Už asi hodinu, ale to jsme teprve na začátku... Bydlíme v Prostějově, ale letos jsme přijeli raději do Vícova, kde jsem se narodil. Ve městě už to nemá tu pravou velikonoční úroveň, tady vám kolikrát už ani neotevřou dveře. To na vesnicích je to zatím pořád stejné, i když také se mně zdá, že je to rok od roku horší. My se ale nedáme, po Vícově ještě jedeme s klukem do Lipové za tetou.“
* Co vyplacené dámy ve Vícově nabízejí?
„Všechno možné. Hlavně malovaná vajíčka, ovšem dneska jsou v módě hlavně Kinder vajíčka. Samozřejmě k radosti mého syna. Mně nabízejí i slivovici, s tou ale musím opatrně! Nejdůležitější je ale udržet si dobrou náladu.“