- 30. březen 2018
- 1501x
Loni v dubnu převzali zástupci prostějovského muzea Cenu Olomouckého kraje za výjimečný počin roku v oblasti výtvarného umění. Oceněny byly zejména prestižní výtvarné výstavy s nadregionálním významem „Jiří Kolář, legenda světové koláže“ a přehlídka obrazů Josefa Čapka „Nejdříve musí býti obrazu plné srdce, aby ho pak mohly býti plné oči“. Neuplynul ani rok a ředitel oceněné instituce Daniel Zádrapa byl odvolán! „Neumím si takový obrat v hodnocení naší práce vysvětlit...,“ nechápal počátkem uplynulého týdne dnes již bývalý šéf prostějovského muzea a galerie, který nám poskytl rozhovor.
* Co na své odvolání říkáte?
„Jsem z toho překvapený, dosud mi tento krok Rady Olomouckého kraje nebyl nijak zdůvodněn. Samotného by mě zajímalo, proč k tomu došlo...“
* Muzeum a galerie v Prostějově přitom bylo právě Olomouckým krajem před rokem oceněno za výjimečný počin v oblasti výtvarného umění. Před nedávnem nabídlo velkoryse pojaté ohlédnutí za uměním období secese...
„O to víc je to zarážející! Pokud se v souvislosti s mým odvoláním mluví o dlouhodobé nespokojenosti s výsledky, pak mohu říct jen tolik, že se nám každoročně dařilo zvyšovat návštěvnost i příjmy z prodeje vstupenek a dalších předmětů. Rozjeli jsme provoz kavárny, připravili projekt planetária na prostějovské hvězdárně, otevřeli v muzeu tři nové stále expozice a ty stávající zrenovovali. Museli jsme se rovněž vypořádat se zastaralými počítači a spoustou dalších věcí. Jsem přesvědčen, že více se toho za tři a půl roku stihnout nedalo.“
* Náměstek hejtmana Olomouckého kraje odpovědný za kulturu František Jura se nechal slyšet, že důvodem měly být dlouhodobé problémy v oblasti řízení muzea a jeho hospodaření. Jste si něčeho takového vědom?
„Když jsem v roce 2014 nastupoval do funkce, tak mi nikdo neřekl, že v roce 2012 došlo v muzeu k velké zpronevěře! Tehdejší účetní způsobila škodu za bezmála milion korun. Tato částka pak v rozpočtu citelně chyběla. Něco nám sice dala pojišťovna, k úhradě škody ze strany zaměstnankyně však nikdy nedošlo. Oficiálně má trvalé bydliště na obecním úřadu a splácí nám asi pětistovku měsíčně. Po hospodářské kontrole zhruba před půl rokem jsem byl upozorněn, že kvůli tomu nejsou dostatečně kryté naše fondy. To jsem věděl a několikrát na to upozorňoval, nicméně bez dotačního příspěvku z kraje jsme nebyli schopni tuto situaci řešit. Jenže ze strany zřizovatele nebyla vůle se celou věcí zabývat a já zřejmě nebyl dostatečně vytrvalý na to, abych z kraje tyto peníze dostal...“
* Muzeum rovněž prověřoval inspektorát práce. Co zjistil?
„Ano, ke kontrole došlo na základě udání naší bývalé zaměstnankyně, která dlouhodobě nebyla spokojena se svým tabulkovým platem. I proto se rozhodla vrátit se do školství, kde jsou v současnosti mzdy vyšší než v kulturní sféře. Nicméně jsem přesvědčen, že zjištění inspektorátu nebyla nikterak závažná.“
* Mluvilo se ale i o údajné šikaně...
„Ano, v anonymní anketě inspektorátu práce se několik málo zaměstnanců vyjádřilo v tom smyslu, že v muzeu dochází k šikaně. Rozhodně jich nebyla většina. K tomu bych řekl asi toto: za mého předchůdce se v této instituci trpěla poněkud rozvolněná pracovní morálka. Nikdo nic nekontroloval a každému bylo všechno jedno. Já jsem po zaměstnancích vyžadoval práci a zejména výsledky. Pokud se to dá nazvat šikanou, pak ano - šikanoval jsem je...“
* Co dalšího mohlo přispět k vašemu odvolání?
„Po celou dobu na mě chodila různá lživá udání ze strany jistého prostějovského aktivisty. Netýkala se pouze mě, ale i celé rodiny. Následné vysvětlování mě stálo relativně dost času i energie.“
* V dnešní době se rozmohla móda žalob na bývalé zaměstnavatele. Budete se proti rozhodnutí rady nějak bránit?
„Bránit se nebudu a vlastně ani nemohu. Zřizovatel může ředitele odvolat a ani nemusí sdělit proč. Měl by mi sice nabídnout místo řadového zaměstnance, ale nic volného v muzeu v tuto chvíli není. Po rozhodnutí kraje pro sebe v muzeu stejně nevidím žádnou perspektivu...“
* Co plánujete dál?
„V tuto chvíli v tom nemám jasno. Zatím jsem z celé záležitosti poměrně psychicky vyčerpaný. V první řadě si musím vyřešit své dlouho odkládané zdravotní problémy, na jejichž řešení jsem neměl čas, neboť jsem se musel potýkat s neodkladnými pracovními záležitostmi. Vystudovanou mám španělštinu a historii, nějaký čas jsem učil a v posledních letech pracoval v manažerských funkcích. Život určitě nekončí, uvidíme, co se naskytne.“