- 16. březen 2018
- 1249x
V létě loňského roku se na dílčí fotbalové mapě objevil nový bod - TJ Sokol Držovice. Tento tým se v ženském podání stal přímým pokračovatelem AFK Prostějov City, který svou vstupní sezónu ani nedohrál... Nově sestavovaného družstva se ujal někdejší držovický gólman Tomáš Jetel (na snímku) a pod jeho vedením tým absolvoval prvních osm divizních soubojů, v nichž mimo jiné dosáhl i na čtyři vstřelené branky.
* Jaké dojmy ve vás zanechal premiérový půlrok?
„Jsem až nad očekávání spokojen. Nečekal jsem, že se dáme při těch pár trénincích a zápasech tak rychle herně dohromady. Půlku mužstva mám navíc z okolí Mohelnice a půlku z Prostějovska, takže to není úplně jednoduché. Zdejší holky jsem učil víceméně základy, z Mohelnicka jsou už trochu zkušenější, ale zase jsem je nemohl mít tady. Je ale vidět na výsledcích, že od stavu 15:0 jsme se dopídili k prohře 4:1, podle mě je to velký úspěch a myslím, že za půl roku jsme ušli dlouhou cestu.“
* Na úvodní soutěžní gól jste vlastně nečekali ani dvě minuty...
„První zápas byl perfektní, dali jsme i góly, jen nastal problém, že se mi zranily dvě důležité hráčky a postihl nás herní výpadek. Euforie tu ale je perfektní, holky vidí, že jsme se od vysokých porážek vypracovali k menším a ještě navíc góly dáváme. Poslední zápas v Mutěnicích jsme sahali po remíze, proti ale byly i klimatické podmínky a silný vítr. Teď to trochu vyvrcholilo na halovém turnaji v Kostelci na Hané, kde byla i dvě družstva ze Slovenska a vše de facto byly divizní týmy. Obsadili jsme šesté místo a překvapili všechny okolo. Ve skupině jsme dokonce skončili druzí a vypadli až ve čtvrtfinále. Za mě super.“
* Takže předzvěst ještě lepšího jara?
„No, nechci výsledky zase nějak přeceňovat, ale během podzimní části jsme kádr několika hráčkami doplnili a podařilo se mi i teď v zimě přivést ještě jednu skvělou holku. Na druhou stranu jsme na podzim byli pro každého neznámou a teď si už na nás budou dávat trochu větší pozor, protože vědí, že fotbal už také trošku hrajeme. Chtěl bych alespoň udržet stávající linii, jakou jsme nastavili na podzim, pokusit se získat nějaký bod a dostávat co nejméně gólů.“
* Koho tak významného jste do týmu přivedl?
„Je to Tereza Dorotovičová. Má veškeré herní základy, umí udělat kličku, tvrdě vystřelit. Bude prostě nebezpečná a bude dělat vítr v obranách soupeřů. V této soutěži rozhoduje každá holka, která něco umí, a někoho vyloženě takového jsem tu dosud neměl, bude soupeře dost trápit. Měla by být tahounem útoku. A díky naší kapitánce máme ještě nakontaktovány další dvě hráčky z Mohelnicka, které by měly zájem hrát, takže nás možná ještě v průběhu jarní části doplní.“
* Jak se vlastně hráčky z Mohelnicka objevily v Držovicích?
„S některými jsme v kontaktu od doby, kdy tu zakládal oddíl pan Krotil. Měl je už nakontaktované a je jsem je oslovil s tím, že to přebíráme jako Držovice, jestli by neměly zájem. Nikde kolem Mohelnice se nic nehraje, takže jsme to vyřešili tak, že hrají tady. Vesměs trénují samostatně a jezdí jen na zápasy, na podzim mi ale dvakrát třikrát přijely i na trénink. Tady je hrozně složité sehnat hotovou hráčku, jsou tu v okolí Kostelec, Olomouc, Mostkovice. Slušná konkurence.“ (úsměv)
* Dá se říci, že u děvčat stále ještě trvá úvodní euforie?
„Dalo by se říct, že jo. Největším problémem je zima, kdy se soutěž na pět měsíců přeruší a musíte se znovu namotivovat do prvního utkání. Přechod podzim - jaro je hrozně těžký a euforie víceméně teprve začne, teď se to teprve rozběhne. Jak mám kádr rozpůlený, tak jsme přes zimu zatím víceméně netrénovali, holek nebylo tolik, abychom mohli chodit do tělocvičny, takže nám příprava začala až turnajem v Kostelci a pokračovala sobotním přátelákem v Prostějově.“
* Takže se jednotlivé hráčky víceméně připravovaly individuálně
„Do Vánoc jsme pravidelně trénovali, měli jsme rezervovanou umělku na eskáčku, kam chodilo několik hráček, po Novém roce jich ale tolik nechodilo, tak jsem to zrušil. Od té doby se připravují individuálně. Pokud to ale umožní terén, tak začneme co nevidět s místními holkami trénovat venku.“
* Jak zatím trénování baví vás osobně?
„Mě to baví. (pousměje se) I když, abych pravdu řekl, čekám od toho ještě trochu víc, jak mám tým rozdělený na dvě poloviny. Chtěl bych totiž cvičit třeba standardní situace, herní dovednosti. De facto začínáme od píky, je to začátek, ale baví mě to, snažím se a dávám tomu maximum. Hlavní však je, aby to bavilo holky.“
* A cítíte, že tomu tak je a zlepšují se?
„Určitě. Zlepšení je jak individuální, tak i týmové projevující se v zápasech, když dodržují pokyny. Hra se posunuje a je to vidět i na výsledcích. Každé hráčce už jsem našel její místo podle toho, co umí. Je ale možné, že to teď třeba rok dva bude stagnovat, než se zase holky posunou někam jinam, a nemůžeme hned očekávat, že budeme každého porážet. Mezery mezi družstvy jsou jasně vidět a musí být znát, jestli někdo hraje deset let nebo půl roku. Budu rád, když budou i nadále hrát fotbal a zlepšovat se. Žádné velké výsledkové ambice nemám, stačí mi udržet to v takové rovině, aby holek bylo dost a měly z toho dobrý pocit.“
* Museli jste už řešit i nějakou krizi?
„Samozřejmě vidím, že u hráček dochází k výpadkům. Je tu osa družstva, kterou to baví, a pak ty další, které mají i jiné zájmy. Tak je tomu ale i v ostatních družstvech, u žen to je hodně nahoru dolů a výkony jsou různé. Nejhorší je v tomto právě zimní přestávka, soutěž skončila koncem října a teď nastala pětiměsíční pauza. Věřím ale, že se to zase rozjede, vyleze sluníčko a holky to bude bavit.“ (úsměv)
Další chyba na Vápenici.