- 6. únor 2018
- 640x
Před startem sezóny pomýšlel Miroslav Panáček na atakování nejvyšších pater soutěže, místo toho však nastal přesný opak. Promýšlení variant, jak se soupeřům dostat na kobylku, nahradily zejména myšlenky, jak zalepit díry v sestavě. Za třináct absolvovaných kol jeho výběr získal jen devět bodů a zimu tráví na poslední pozici tabulky „A“ skupiny I.B třídy. „To se mi ještě nikdy v životě nestalo. Už v pátek to bylo špatné a těžko se mi usínalo.
Člověk nervózní, co se stane, kdo přijde a kdo ne, kdo bude muset do práce, kdo se zraní během soboty doma. Měl jsem strach, co vůbec bude. Bylo to hrozné,“ vylíčil své pocity před blížícími se zápasy.
* Bavilo vás ještě za takto složité situace trénování?
„Takhle bych to neřekl, jestli bavilo, nebo nebavilo... Trenérská práce nespočívá jen v tom, že máte silný i početný kádr a můžete si hrát na mistra světa. Ale když se člověk dostane do krizové situace, tak musí kouzlit a vymýšlet, co by mužstvu nejvíce prospělo. Pokud je mužstvo v krizi nebo se nedaří, tak musíte hledat cestičky, jak se z toho dostat ven, a najít optimální řešení. V tom je důležitá práce trenéra.“
* A dařilo se vám najít v rámci možností optimální řešení?
„Snažil jsem se a také vedení bylo spokojeno, že jsem z hovna upletl bič, jak se říká. (úsměv) Je potřeba zmínit, že sestava je pouze jedna věc, ale ještě na hřišti jsem kluky přeskládával a posouval jsem posty...“
* Co vám podzim ukázal o hráčích a kolektivu?
„To, co vím už delší čas, že mužstvo je silné. Kdyby kluci ještě trochu posílili přístup k tréninku, což je ale spojeno s prací a dalšími věcmi, tak by to opět bylo jiné. Máme kolektiv dobrých kluků i fotbalistů a chtěl bych ho dát ještě trochu víc dohromady. Přes zimu zase omlazujeme, přičemž už v létě přišli Coufalík a mladý Machálek, který se ale hned zranil. Máme tu několik úplně mladých fotbalistů, kteří se mohou učit od starších a poslouchat rady druhých. V tom je také jejich perspektiva.“
* Dá se tedy říci, že se vám úspěšně daří generační obměna?
„Ano. I teď jsme ale byli starší, hrál tam i pan Horák starší. (smích) Ale je to potřeba, generační problém musíme časem vyřešit. Díváme se i po dalších mladších chlapcích, nejde ale vše naráz skloubit. Je potřeba být trpělivý s těmito kluky, což ani ligoví trenéři nemají. Když se zamyslíte nad tím, kolik kvalitních fotbalistů vyjde z dorosteneckých soutěží, vidíme je ale pak někde na trávníku? To je tím, že nejsme trpěliví. Místo toho, abychom čekali, až hráč vyroste na ceně a projeví se jako fotbalista, tak ho hned zatratíme, chceme výsledky za každou cenu a hned. Hráče musíme zapojovat a najít v něm potenciál.“
* Jak vás tato práce s mladými baví?
„Já jsem ve fotbale hodně pracoval, hodně i s mládeží a je to můj koníček, moje záliba. Bez toho nemůžu být a snažím se to dělat co nejlépe.“
* Při pohledu do statistik zaujme, že Tomáš Hradil dal skoro půlku všech vašich gólů.
„A to ještě kdyby dal ze svých šancí jednou tolik, tak jsme ještě úplně jinde. (smích) I přes tolik branek byl smutný, že mu to tam nepadá. Aspoň Tomáš to tam alespoň trochu naklepal, ovšem kdybyste viděl, kolik šancí jsme vždy měli, tak byste nevěřil. Mohli jsme být v klidu uprostřed tabulky a nemít teď takové starosti.“
* Kdo další by se k němu měl připojit?
„Mám tam ještě mladého Machálka a možná bude i Konupka v pořádku. To by byla hrotová dvojice, Tomáš Hradil mi hrál spíše podhroťáka. Další výborný byl brankář Klesnil, který přišel ze Zlína. Hrál mi chvíli v útoku a mimo to odchytal výborný zápas ve Smržicích. Nemá přitom ještě ani osmnáct let.“
* Záchrana pro vás bude ve zbytku soutěže prvořadým cílem?
„To je hlavní! Čeho jsem se v létě obával, to na počátku sezóny přišlo. Chtěl jsem se pohybovat v klidných vodách a nastalo toto. Je to ale práce a nedá se nic dělat, musíme pro úspěch udělat všechno. Dvakrát třikrát po sobě vyhrajete a už jste v tabulce někde jinde. Těší mě, že nikdo neodchází, dohodli jsme se, že společně potlačíme káru dál, vydržíme všichni až do konce. Musíme udělat záchranu, mužstvo na to má. Však jste kolikrát slyšel, jak se všichni podle našeho herního projevu divili, že můžeme být až na posledním místě...“
* Pro jarní část už byste mohl mít kádr kompletně k dispozici?
„Přesně tak, už by měl mít celé mužstvo pohromadě. V podzimní části jsme se totiž ani jednou nesešli ve stejném počtu. To už by nemělo nastat, pokud se zase něco nestane. Byl bych rád, kdyby se už situace stabilizovala, chlapci byli zdraví, v pořádku a v poklidu s prací i časem. Máte třeba nachystanou alternativu na druhou půlku a musíte pak vše udělat jinak... Je to hodně o improvizaci.“
* Jste do budoucna optimistou?
„Účastnil jsem se nedávno doškolování trenérů třídy ‚B' v Luhačovicích, a co se týká tréninkových jednotek a přístupu, tak nejsem daleko od těch ligových. Jenom mít tu kvalitu, čas, prostor a lidi. To se pak jinak pracuje, když máte dvacet lidí, dvacet borců, co vám chodí každý den, a vy si můžete vymýšlet, co chcete. Je to pak hrozná paráda a musí se to někde projevit. Ne že jdou chlapi do práce, pak přijdou unavení, do toho problémy doma a mají jít v tomto stavu na trénink a pak ještě na zápas...“
Další chyba na Vápenici.