„Dárky ukrývám i půl roku,“ pochlubil se Michal Nesvadba

Vyčerpaný, ale věčně usměvavý a ochotný. Michal Nesvadba po svém sobotním vystoupení v sále Kulturního klubu Duha a následném hodinovém fotografování s dětmi si našel ještě chvíli času na otázky Večerníku.

* Podle Vašeho vzezření usuzuji, že je představení pro děti fyzicky náročné...
„To ano, vypadám zpoceně jako po nějakém sportovním utkání, že? Fyzicky náročná dětská představení nebývají, ale to víte, děti vždycky navodí nějakou jinou atmosféru, takže nikdy to není úplně stejné. A já musím reagovat a vyrovnávat hladinu rytmu, často také improvizovat a trošku měnit předem daný scénář. Takže je mnohdy vyšší tempo a u toho se člověk samozřejmě zapotí.“
* Nejste v našem městě poprvé, patří prostějovské děti mezi Vaše nejoblíbenější publikum?
„Dneska si spolu povídáme v Duze, ale včera jsem tady v Prostějově měl také představení pro mateřské školy. A brzy po Novém roku přijedu znovu. Takže děti v Prostějově jsou zřejmě naučeny chodit více do divadel a je jich zde při mých představeních vždycky plno a panuje parádní atmosféra. Mám je velmi rád.“
* Jak Vy osobně vůbec strávíte Vánoce?
„Já jsem klasický typ nádherného rodinného zázemí! Strávím je doma a nebudu nic dělat. Tři dny nebudu nic dělat! Mám rád všechny vánoční tradice a všechny ty věci okolo. A také utajování dárků. Kupříkladu já osobně jsem schopen tajit dárky půl roku! Některé z nich nakupuji už v létě a pečlivě je schovávám před členy rodiny.“
* Mohu se zeptat, jak jste oslavil šedesátiny, které jste měl začátkem listopadu?
„Jéjej! Musím přiznat, že v takovém věku je člověk v šoku, že něco takového vůbec přišlo. A ještě v devětapadesáti letech se ujišťujete, že dokud nedorazí šedesátka, tak jste pořád mladík. Kulaté narozeniny jsem slavil nadvakrát, nejdříve s kamarády, pak s rodinou. A to si pište, že v obou případech jsem si to užil!“
* Co byste popřál prostějovským dětem těsně před Vánoci?
„Asi by se slušelo popřát jim to, co se přeje i dospělým. Ale já teď zkusím něco jiného. Myslím si, že nejdůležitější pro děti je, aby měly neustále úsměv na tváři, aby je rodiče a vůbec dospěláci netrápili a ony si mohly úplně v klidu užívat svého dětství. A to nejenom o Vánocích! Přeji jim tedy jen samé úsměvy na tvářích. A já se budu všemožně snažit o to, aby je tam skutečně měly!