„Třetí příčka není nereálná,“ věří ve velké vzepětí čechovický Evžen Kučera

Až v dolní polovině tabulky se po úvodních čtrnácti odehraných kolech „B“ skupiny I.A třídy nacházejí fotbalisté Čechovic. Jeden z tradičních adeptů na postup do krajského přeboru sice zvládl úvod sezóny a v prvních čtyřech kolech si připsal tři výhry, následně ale začal klopýtat a během podzimu nastřádal pouze jednadvacet bodů. To ho řadí až na osmou pozici a kouči Evženu Kučerovi přibyly během uplynulých týdnů a měsíců další vrásky na čele.

* Prožil jste si na podzim velké zklamání?
„Tak samozřejmě nejsem nadšený z toho, jak podzim dopadl. Mnohokrát jsem si to probíral v hlavě a nepodařilo se mi úplně postavit mančaft, jak jsem si představoval. Očekával jsem, že budeme hrát o vrchní příčky, ne-li o postup, ale to se bohužel nepodařilo. Partie kluků dělá hodně a na hřišti se moc neprojevovala. Mimo hřiště to nebylo špatné, na tréninky chodilo hodně lidí, ale takový duch tomu chyběl. I tak bych chtěl poděkovat vedení i klukům za to, jak se k tomuto půlroku postavili, nejvíce pak Marku Začalovi za jeho pomoc. A přeju jim vše nejlepší do nového roku.“

* Co konkrétnější stávajícímu mužstvu chybělo?
„Něco fotbalu obětovat. Jak ze strany toho, že to bude bolet na hřišti, tak i mimo něj. A v pátek jít po tréninku domů, aby se v neděli hrálo dobře, když to řeknu otevřeně. Dále zaskočení na hřišti jeden za druhého a bojovnost, která u nás byla dříve. Nemohli jsme teď tolik rozložit síly, protože jsme měli hodně hráčů zraněných. Na jaře jsme do poslední chvíle hráli na špici, teď to na hřišti tak úplně nefungovalo.“

* Sezónu jste ale zahájili velice povedeně.
„Přípravná utkání nebyla špatná, začátek soutěže také ne, prvních pět kol bylo slušných. Nezdá se to, hodně nás ale nahlodal zápas v Opatovicích, kde nám domácí dali lekci. I když jsme byli lepší, tak oni dávali góly a prohráli jsme hodně – 4:1. Po tomto duelu se zranil Míša Ján, který byl pro nás jedním z klíčových hráčů. Dále je pravda, že někteří důležití hráči přešli ze školy do práce a chvilku jim trvalo, než se s tím sžili, někteří pracovali na směny. Tak se nám to pomalu kupilo a kupilo. Některé výsledky byly špatné jen proto, že jsme nedali gólové šance, zatímco soupeři jsme umožnili lehce skórovat. Musím ale říct, že poslední tři zápasy jsme zase odehráli velice slušně, i když jsme třeba s Kojetínem prohráli.“

* A neublížila vám v tomto duchu také porážka v derby s Mostkovicemi?
„Ta nás tak nenahlodala. Ono se to nezdá, ale v tomto zápase není nikdo favoritem a v této fázi se jim daří na nás hrát. Dokáží do toho dát víc srdce než my a bojovnost. Nejsme schopni proměnit šance, za stavu 1:1 jsme měli tři vyložené gólovky a dali jsme z toho jen tyčku. Kdybychom jeden gól dali, tak by se zápas zlomil v náš prospěch. A tak se nám to s nimi stává často. Pro ně je to zápas roku.“

* O Čechovicích se už roky hovoří jako o kandidátovi na postup do krajského přeboru, proč se to podle Vás zatím nepodařilo?
„Když se podíváte, tak mládežnické týmy byly v Čechovicích vždycky dobré, dorost hrál dokonce jeden čas divizi. Hrozná věc se ale děje na konci dorostu, dvě třetiny hráčů se na fotbal vykašlou. Mají jiná lákadla, jdou do práce, za školou. Nepodařilo se nám do prvního mančaftu tyto kvalitní hráče dostat, někteří skončí úplně, jiní jdou raději hrát nižší soutěže, kde nemusí pořádně bojovat, maximálně jeden dva se uchytí. To je největší problém, nedaří se nám přechod z mládeže mezi muže. A je toho víc. Přijedete do Opatovic a vidíte, jak jdou kluci natahovat sítě, lajnují si sami. Je to i jinde, v Čechovicích to ale chybí a poslední takovou generací schopnou pro oddíl něco udělat byli Kolečkář, Haluza a spol.“

* Bavilo Vás vůbec za této konstelace trénování?
„Když jsem přišel do Čechovic, tak jsem šel stabilizovat mančaft. To se nám podařilo a první půlrok jsme zachránili, tehdy jsme byli na spadnutí. Je pravdou, že ten další rok nám soutěž vyšla výborně, a kdyby neomarodili Jahl, Adam Pospíšil, kteří pro nás byli klíčoví, tak by soutěž dopadla úplně jinak a postoupili bychom místo Všechovic. Ten rok nám vyšel perfektně a byla radost trénovat. Kluci chodili na tréninky a měli jsme hned tři týdně, teď přišel takový útlum, a i když je kluk na tréninku, nedá tomu úplně sto procent. Někteří hráči jsou klíčoví z toho důvodu, aby si ostatní mohli odpočinout. Jsme schopni ubránit, musí ale někdo dávat góly. To tento půlrok nedával nikdo.“

* A hodláte učinit nějaké zásahy do mužstva?
„S Marou Začalem jsme to vše probírali a pro nás je důležité, že se nám v plné síle vracejí Adam Pospíšil, Luděk Jahl i Míša Ján. To jsou tři klíčoví hráči. Máme vyhlédnutou jednu posilu, ale tu zatím ještě jmenovat nebudu. Kromě Maděrku, který si utrhl křížové vazy, a Tomáše Zapletala budou pokračovat všichni. A doufám, že se nám všichni uzdraví, i Bořek Chmelík, který je univerzální hráč schopný udělat pro Čechovice cokoliv. Kádr se nám tedy rozroste a doufám, že se nám budou vyhýbat zranění.“

* V jakém duchu se bude odvíjet zimní příprava?
„Začneme šestého února a první týden budeme klasicky trénovat, pak pojedeme na soustředění do Jaroměřic a poté se budeme připravovat třikrát týdně. Chceme odehrát šest přátelských utkání a prvního dubna začínají mistráky.“

* Kam byste se chtěli ve zbytku sezóny zařadit?
„Stačí dvakrát prohrát a jste téměř druzí od konce, od třetího po předposledního je rozdíl pouze pár bodů. V první řadě chceme stabilizovat kolektiv, to je nejhlavnější. Poohlédnout se po mladých a kluky přesvědčit, aby se zapojili do širšího kádru. Jsou mezi nimi velice šikovní fotbalisté a neviselo by pak vše jen na několika oporách. Dále bychom se chtěli vrátit k tomu, co jsme předváděli před tři čtvrtě rokem, kdy jsme se pohybovali v horních patrech tabulky. A když to půjde, chtěli bychom se posouvat výš. Myslím si, že třetí příčka není nereálná.“