Jaroslav Klimeš: „Dokázali, že mančaft na to má“

Před půldruhým rokem započali fotbalisté Kostelce na Hané svou strmou cestu vzhůru, když po úspěšném jaru 2016 vtrhli do podzimní části a svůj náskok na čele I.B třídy, skupiny „A“ uhájili i v prvním pololetí tohoto roku. Odměnou jim byl postup do I.A třídy a také ve vyšší soutěži zatím není mužstvo Jaroslava Klimeše pouze do počtu, právě naopak. Úvodní polovinou sezóny proletělo a zastavilo se až na třetím místě, tedy na čele skupiny pronásledující odskočené duo Opatovice, Bělotín.

* Dopadla podzimní část až nad očekávání dobře?
„Dá se říct, že ano. Ať se to vezme tabulkově, bodově, na vstřelené i obdržené góly, herně, tak musíme být spokojeni.“
* Čemu lze přičíst tak dobrý výsledek?
„Tak zaprvé euforie, zadruhé mančaft má svou kvalitu. (úsměv) To je bezesporu a o tom se ví. Důležité bylo, že nám vyšel vstup do sezóny, až extrémně. Sice jsme při prvním zápase v Kojetíně rupli, herně jsme ale byli lepší a vybrali jsme si jen nováčkovskou daň. Nakopl nás Plumlov a udělali jsme vlnku. Bylo vidět, že se kluci naučili vyhrávat, že mančaft chce jít za vítězstvím, i když to herně nejde. Také bylo důležité, že jsme byli schopni odehrát hodně zápasů bez ‚Práji‘ (David Preisler - pozn.red.), což před nějakým rokem bylo nepředstavitelné. A všechny zápasy jsme zvládli. Sice je ‚Prája‘ nadstandardní hráč, to bez debat, ale ukázala se síla kolektivu.“
* Takže za vším tkví velice kolektivní výkon, z něhož vyčnívalo několik jednotlivců?
„Určitě. Ke konci sezóny jsme stejně jako ostatní měli problémy. Extrémní. Luba Baláš od Určic nebyl, ‚Prája‘ byl na několik zápasů mimo, když dostal ‚redku‘, takže se nám to motalo. Poslední zápasy jsme hráli v jedenácti dvanácti a pořád to šlo, byli jsme na vlnce. A ať byl, kdo byl, každému se dařilo. Kdo naskočil do zápasu, ten nezklamal. To je obrovské pozitivum. A také jsme ulovili Jaru Vinklárka, jeho angažování nám přišlo k duhu, přinesl klid a rozvahu.“
* O čem dalším vás podzimní část ve vyšší soutěži přesvědčila?
„Kádr jsme v létě nedoplňovali, šli jsme do soutěže ve stejném složení. Tento mančaft je ale silný a věřil jsem mu, i když mi spousta lidí říkala, že šlo jen o euforii a s tímto týmem na I.A třídu nemáme. Myslím si, že jsme dokázali, že mančaft na to má. Otázkou je, co bude dál, první rok bývá jednodušší než ty další. Je potřeba mít pokoru, být nohama na zemi, ať nejsme nakonec rádi, že jsme na podzim uhráli tolik bodů.“
* Plánujete nějaké zásahy do týmu?
„Ne, mančaft si sedí. Samozřejmě kvalitních fotbalistů na každém postu není nikdy dost a gólmani ani střelci nejsou, my je ale máme. Chtěl bych sice na každém postu někoho získat, jenže v Kostelci se fotbal dělá ‚za párek‘. Peníze se hráčům nedávají. Tak to je a tak to asi bude.“ (úsměv)
* Kde byste se chtěl vidět po šestadvacátém kole?
„Víme, že první dva týmy nám odskočili, a Bělotín má suverénně nejlepší mančaft. V Opatovicích tomu tak není, oni jsou pouze na vlnce. Předposlední zápas rupli a pak už nenavázali, bude otázkou, jak naskočí do jara. Myslím si, že nikdo nemá nic jistého, v tříbodovém systému dělají dva zápasy šest bodů, takže se to ještě bude hodně míchat. Nyní panuje spokojenost, bodů je dost a doufám, že se fotbalem budeme i nadále bavit, přidáme nějaký bod a budeme v klidu. A jestli to bude stačit na třetí, na páté, na sedmé místo, to už je druhá věc. Samozřejmě ale chceme být co nejvýš a do každého zápasu jdeme s cílem vyhrát. Jiná cesta není.“
* Jak jste si naplánoval zimní přípravu?
„Začneme v půlce února a nikam se nepoženeme. Budeme se pohybovat v trendu, který již máme odzkoušený. Soustředění si uděláme v domácích podmínkách, smrskneme ho do čtvrtka, pátku, soboty a neděle. Máme tady Kosíř i další věci potřebné věci, zaběháme si v regionu. Hráči se musejí udržovat sami, od půlky února pak bude dva týdny hrubá příprava a pak už jsou zápasy.“