„Kdy investovat, když ne v době ekonomického růstu,“ říká k rozpočtu města radní Bedřich Grulich

Jak Večerník informoval v posledním čísle roku 2017, zastupitelé většinou hlasů schválili letošní rozpočet statutárního města Prostějova. Na jeho tvorbě se významně podílel také radní a předseda finančního výboru Bedřich Grulich (ČSSD).

* Jak hodnotíte již schválený nejdůležitější dokument města?
„Jedná se o proinvestiční rozpočet. Celkové investiční výdaje jsou plánovány ve výši 330 milionů korun, z toho stavební činí 299 milionů, přičemž jde o šedesát projektů. Dohromady to je téměř třicet procent z celkového rozpočtu. Navíc náklady na opravy a údržbu jsou plánovány ve výši 48,5 milionu korun, což je 4,4 procenta z celkového rozpočtu. Ten je sestaven v souladu se střednědobým výhledem rozpočtu na roky 2019 až 2022. V kontextu se jedná o strategický materiál zpracovávaný pro magistrát nezávislou externí firmou na základě legislativní povinnosti. Zahrnuje analýzu finančního zdraví, trendy financí, stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení a možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Součástí rozpočtu je řada projektů ve prospěch životního prostředí, máme ambici realizovat strategické nákupy pozemků pro výsadbu zeleně kolem města. Investice a opravy jsou orientovány na snížení provozních nákladů majetku. Plán příjmů se již tradičně nenavyšuje díky zvýšené dani z nemovitosti, kterou město dlouhodobě drží na stejné úrovni, i když legislativa takové navýšení umožňuje.“
* Nejenom některé zastupitele překvapil poměrně velký „schodek“ ve výši zhruba 198 milionů korun. Má Prostějov skutečně dostatečné finanční rezervy na pokrytí tohoto deficitu?
„Ano. Tyto financující operace, chcete-li deficit, budou ve sto procentech sanovány prostřednictvím užití rezerv města, zejména fondu rezerv a rozvoje. Ten je, respektive bude naplněn díky výbornému hospodaření nejen v uplynulém roce, ale i v předchozích letech. Částečně se jedná o vratku finančních prostředků z nerealizovaných investic, ale rovněž z dokončených investic, u nichž bylo dosaženo značných úspor. Někteří zastupitelé budou po zkušenostech překvapeni za každých okolností... Pokud v ekonomice něco nevím, mohu si to spočítat. V politice je mnoho neznámých, a pokud s nimi někdo umí účelově zacházet, může být úspěšný.“
* V rozpočtu jsou tedy zahrnuty rekordní stavební investice. Jak hodnotíte tuto skutečnost?
„Investice, obnova a modernizace majetku nejsou projídání. Kdy investovat, pokud ne zrovna v době růstu ekonomiky? Navíc i nadále zůstává úvěrová angažovanost města na nule. Všichni si pamatujeme dobu, kdy byly zastaveny na celostátní úrovni investice. A co je ještě horší, projektová příprava. Říkalo se tomu škrty, málem jsme se proškrtali do Řecka a nezaměstnanost se rapidně zvýšila. Zaměstnavatelé se musí o své zisky podělit se zaměstnanci ve formě mezd a benefitů, město musí zajistit vyšší kvalitu života svým občanům, a to například i ve formě investic. Samozřejmě je nutné jednotlivé investice posuzovat i z hlediska následujících, případně zvýšených provozních nákladů.“
* Připravuje se projekt na výstavbu krytého plaveckého bazénu, na který si však magistrát bude muset zřejmě vzít úvěr. Jak moc tato skutečnost zahýbe hospodařením města?
„Zvládneme to. Půjde ovšem o výši této investice. Pokud zvolíme ´odlehčenou´ variantu bazénu v hodnotě zhruba 250 až 300 milionů korun, tak jsme schopni tuto akci pokrýt z vlastních zdrojů, a to bez úvěru. Financování bychom rozdělili do dvou let. Pokud vezmeme úvěr, tak splátky budou na deset let ve výši 25 až 30 milionů korun ročně. Toto nijak dramaticky neovlivní hospodaření města. Pokud však půjdeme do varianty 440 milionů korun plus DPH, které by činilo zhruba dvaadevadesát milionů korun, jednalo by se o celkovou částku zhruba 532 milionů korun. A v tomto případě bude úvěr zřejmě nevyhnutelný. Splátky pak na deset let budou činit asi padesát milionů korun ročně. Toto již určitě zasáhne financování města, a to tak, že se sníží objem investic na sto až sto padesát milionů korun ročně. Tím poklesne možnost města zahajovat další investiční akce, zejména pak většího charakteru. Proto by se při rozhodování o této investici měl použít rozum a nenechat vítězit předvolební emoce. Dovolte mi na závěr zmínit, že město Prostějov obhájilo při hodnocení finančního zdraví opět nejvyšší možnou známku AA, tedy výbornou. Výborná známka je u měst velmi vzácná!“