Ivo Lošťák: „Když začnete hrát úplně jiný styl, chviličku to trvá..“

S dobrými pocity se mohl Ivo Lošťák ohlížet za svým prvním půlrokem stráveným na lavičce kralických fotbalistů. Sedmačtyřicetiletý kouč se po svém letním příchodu dočkal celkem sedmi výher, přičemž dvě z nich přišly při penaltovém rozuzlení. Stejně tak defenzivní práce pod jeho vedením patřila mezi nejlepší v celé soutěži. Výsledkem je aktuálních jednadvacet bodů a přezimování na šestém místě krajského přeboru. „Snem každého trenéra je být co nejvýš. Když jsem do Kralic přicházel, měl jsem nějakou představu, chtěl jsem skončit do pátého místa a skoro se to podařilo. K absolutní radosti mi chybí tři čtyři body a poskočení na třetí příčku. Jinak jsem velice spokojen s tím, jak jsme absolvovali celý podzim,“ usmíval se v exkluzivním rozhovoru pro Večerník někdejší ligový fotbalista.

* Co vám dělalo v uplynulých měsících největší radost?
„Předváděná hra. Trošičku mě pouze mrzelo, že jsme tento způsob nedokázali přetavit na domácích hřištích. Po našich úvodních výsledcích už ale byli soupeři v ostražitosti a museli jsme více tvořit. Co se ale týká týmového pojetí hry, tak mi kluci udělali velkou radost. Cítili sami, že mají natrénováno a mohou vše přenést do hry. Prezentovali se úplně jiným fotbalem, než jaký předváděly Kralice v minulé sezóně. Výsledkově jsem měl představu hrát v poklidném středu tabulky, aby se nás netýkaly žádné záchranářské práce, takže z tohoto pohledu je umístění nad očekávání. Z mé strany tak vládne spokojenost.“ (úsměv)
* Překvapilo vás, že se nový styl podařilo naordinovat tak rychle?
„Ano. V týmu jsou ale slušní a inteligentní hráči, kteří tomu začali rychle věřit. Bylo na nich vidět, že mají radost ze hry i výsledků, dařilo se nám na hřišti a dokonce jsme přehrávali mužstva, která loni hrála nahoře. To mě velice těšilo. Konec sezóny už nám sice až tolik nevyšel, bylo to ale dáno i zraněními. Kádr není až tak široký, na této úrovni to ani moc nejde.“
* Dá se říci, že by pro mužstvo bylo ideální, kdyby podzimní část skončila tak o dva týdny dříve?
„To určitě, měli bychom stejný počet bodů. (směje se) Zranění ale k fotbalu patří a smůla, že vyvrcholení podzimu nás zastihlo právě v tomto rozpoložení. Na to se ale nemůžeme vymlouvat.“
* Krajský přebor jste znal již ze svého angažmá v Hněvotíně, odvíjela se tedy soutěž podle vašeho očekávání?
„Ano. Měl jsem informace a věděl jsem dopředu, kdo bude hrát nahoře. Lutín disponuje kvalitními hráči, je dlouho spolu a stále čerpá z elánu. Věděl jsem také, kdo bude ve spodní polovině tabulky, a očekával jsem, že soutěž bude hodně vyrovnaná, což se také potvrdilo. Předpokládal jsem, že se soutěž rozdělí na horní a spodní tabulku, což se také stalo, takže mě vlastně nic nepřekvapilo. Jsem velice rád, že se nám podařilo nasbírat tolik bodů a budeme mít trošku víc klidu na zimní přípravu. Povedlo se nám vhodné doplnění mužstva a doufám, že na jaře tak budeme pokračovat dál.“
* Na počátku to ale tak veselé nebylo, v úvodních kolech jste inkasovali jako první a body nepřicházely...
„Samozřejmě. Souvisí to ale s tím, že když začnete hrát úplně jiný styl, tak chviličku trvá, než si tým sedne. Ve výsledku mě velice překvapilo, že to šlo tak rychlým tempem, očekával jsem posun později. Pořád jsem nicméně opakoval, že to musíme jedním zápasem zlomit, jakmile dáme první gól my, což je v této soutěži velice důležité pro psychiku hráčů a další vývoj zápasu. Hráči se zase přesvědčili, že to tak je, a potom už jsme začali sbírat body a poskočili jsme do horní poloviny.“
* Který zápas byste označil za nejpovedenější?
„Duel proti Hněvotínu. I když ten nebyl v takové top formě jako v minulých sezónách. Tam nastal ale zlom, z tohoto pohledu to byl určitě nejdůležitější zápas. Zpočátku jsme totiž hráli velmi dobře, byli lepší, ale prohráli jsme. Třeba s Velkými Losinami, kdy jsme přišli o dva body v penaltovém rozstřelu a ještě v poslední minutě jsme ale měli šanci dotáhnout utkání do vítězného konce. Dále to byl Rapotín a Želatovíce. Když shrnu celý podzim, tak jsme měli štěstí akorát s Přerovem v penaltovém rozstřelu. A jeden z nejkvalitnějších zápasů přišel ve Všechovicích. Hráli jsme opravdu výborně na velice těžkém terénu, dá se říct bez chybičky. Kluci plnili, co jsem po nich chtěl, byl jsem velice spokojen a body to byly zlaté.“
* Nyní si užíváte krátkého odpočinku?
„Neřekl bych krátkého, bude dostatečně dlouhý, spíše se teď ale poohlížím po určitých posilách do kádru. Začínají také velké halové turnaje, takže fotbalistů uvidím spoustu a zajímavější práce bude pořád dost.“
* Jaké typy hráčů byste rád přivedl do týmu?
„Určitě bych bral nějakého útočníka, kvalitních je vždy málo. Jsem rád, že se u nás rozstřílel Martin Kováč, také Pepa Cibulka byl na tom zpočátku dobře, pak ale měl hlušší období a ke konci už opět pár důležitých gólů vstřelil. V momentě, kdy nám někdo z nich vypadne, však nastává problém a musíme si vypomáhat hráči, kteří na to nejsou tak zvyklí. Hra už pak nemá takový spád a kvalitu.“
* Na ostatních postech je mužstvo dostatečně silné?
„Určitě bychom chtěli zapracovat i na pozici brankáře, protože jsme byli celou dobu jen s jedním gólmanem a shodou okolností jsme na to nakonec doplatili. Musel tak chytat kluk z ‚béčka', což přišlo zrovna v duelu s Lutínem. Představa je ovšem jedna věc, a koho se podaří přivést do soutěže, to je věc druhá. Žádný brankář nechce sedět na lavičce a my máme kvalitního Šarmana. Takže je otázkou domluvit se na fungování dvojice. A když posílíme do každé řady o jednoho, tak to bude jenom dobře, konkurence vždy přispěje k lepším výsledkům. Jména po mně zatím nechtějte, nechme se překvapit.“ (úsměv)
* A je někdo na odchodu?
„Myslím si, že ne, o ničem nevím. Ještě během podzimní části jsme přišli o Honzu Vogla, nesmírně kvalitního hráče, který hrál velice dobře, ani jsem si nedovedl představit, že ho tak úspěšně nahradíme. Hodně jsem o něj stál, šel ale do vyšší soutěže, což mu velice přeji. Kdyby se ale podařilo jednoho dva mladé kluky zapracovat, tak by to bylo velice dobré.“
* Když jsme u změn v kádru. Jak byste zhodnotil letní posílení kádru, naplnili příchozí hráči vaše očekávání?
„Přišel Krobot, který velice kvalitně řídil celou obrannou čtveřici, bylo vidět, že je velice zkušený, inteligentní a poctivý hráč, který nám současně plnil i roli maséra, což bylo vynikající. Také Šarman je kvalitní gólman, ještě o něm uslyšíme. Samozřejmě se na počátku nevyvaroval chybiček, které nás taky stály body, ale ke konci už nás podržel. To bylo parádní. Nejde ale jen o nováčky, Martin Neoral odehrál první polovinu podzimu ve vynikající formě, Blahoušek se rozehrával a pak se z něj stal nepostradatelný hráč, Míša Prokop stejně tak a mohl bych jmenovat i další, nechci na nikoho zapomenout. Naše hlavní síla byla v kolektivu. Kluci nehráli sami za sebe, ale táhli za jeden provaz, to se také projevilo. K tomu jsem je vedl celý podzim a rychle to pochopili.“
* Jaký je plán na nejbližší týdny a měsíce?
„Do třiadvacátého ledna mají všichni volno, aby se dali dohromady po zdravotní stránce, plno z nich navíc hraje futsal. Tam se taky chystám zavítat, takže je budu mít pod dohledem. Hned v sobotu sedmadvacátého ledna od jedenácti hodin bychom pak měli sehrát první přátelák ve Šternberku a příprava bude náročná, co se v zimě natrénuje, z toho se pak žije celý rok. Bude určitě tvrdší než letní.“
* Cílem pro jarní část je tedy dostat se do první pětice?
„Určitě. Nebudeme slevovat z pozic, na nichž jsme. (úsměv) Jedna věc jsou ovšem cíle a druhá naplnit je. Podařilo se to ale nějak nastartovat a chtěli bychom v tomto trendu pokračovat. A čím výš skončíme, tím to bude větší úspěch.“