„Strašně se těším na Ligu mistryň!

Když přicházela do Prostějova v létě 2012 poprvé, byla ještě hodně mladá. Velký talent z Olympu Praha, který přestoupil do největšího českého klubu, aby v něm okusil špičkový mezinárodní volejbal. A postupně se prosadil do základní sestavy VK i do národní reprezentace. Všechno tohle Andrea Kossányiová dokázala, načež se roku 2015 po třech sezónách na Hané rozhodla udělat další krok vzhůru. Zahraniční angažmá v polské Wroclawi bylo lákavou výzvou i hodnotnou zkušeností, která měla dvouleté trvání. Aby se „Kossy“ před ročníkem 2017/2018 do vékáčka vrátila, tudíž momentálně znova bojuje za prostějovské barvy. Už však v poněkud jiné pozici vysoce kvalitní smečařky, jež patří k tahounkám družstva.

* Co vám dva roky v Impelu Wroclaw daly?
„V Polsku to bylo super. (úsměv) Když jsem tam šla, byla to fakt špičková soutěž se spoustou skvělých zahraničních hráček. A s některými jsem měla tu čest působit v jednom týmu. Hrát Orlen ligu mi dalo hrozně moc volejbalově jak po tréninkové, tak po zápasové stránce, nasbírala jsem hodně cenných zkušeností, posunula se jazykově i lidsky, ještě víc se osamostatnila. Byly to prostě dvě výborné sezóny.“
* Proč jste se tedy vrátila do Česka?
„Chtěla jsem zůstat v Polsku, ale z Prostějova přišla velice dobrá nabídka. A navíc s tím, že se tady bude zase hrát Champions League, což pro mě osobně znamenalo ohromné lákadlo. Vlastně to bylo při mém rozhodování nakonec rozhodující, protože jde o prestižní sledovanou soutěž a nejkvalitnější dlouhodobý pohár nejen v Evropě, nýbrž na celém světě. Měla jsem i nabídky z různých polských klubů na přibližně stejné úrovni jako od VK, pro nějž rozhodla Liga mistryň i moje prostějovská minulost, hezké vzpomínky na zdejší oddíl.“
* Jak hodnotíte dosavadní vývoj sezóny?
„Řekla bych, že je z naší strany zatím taková, jaká by měla být. V českých soutěžích jsme doteď neprohrály, většinou vítězíme jasně 3:0, občas 3:1 a jednou to v Liberci skončilo po boji těsně 3:2. Že na domácí scéně výjimečně klopýtneme, to se může stát, i když nejradši bychom vyhrály samozřejmě všechno. Podstatné je, že víceméně předvádíme kvalitní volejbal, který se od nás očekává, a naše forma postupně roste. Teď přicházejí těžké zápasy a v nich se uvidí, jak na tom doopravdy jsme.“
* Co říkáte na soupeře vylosované do základní skupiny evropské Ligy mistryň?
„Fenerbahce Istanbul, Novara a Conegliano jsou všechno top kluby, o moc hůř ten los asi dopadnout nemohl. Ale já se toho nebojím. Je to sport, v něm je možné cokoliv a při hodně dobrém výkonu se dá hrát s každým. Pamatuju si, že při mém minulém působení v Prostějově jsme se ocitly v podobně těžkých skupinách a přesto dokázaly některé favority porazit, dokonce i proniknout do play-off. Teď je sice postupový klíč mnohem tvrdší, ale skládat předem zbraně rozhodně nebudeme. Žádná panika, půjdeme do každého utkání naplno a uvidíme. Hlavní je předvádět kvalitní volejbal, společně s fanoušky si užívat vynikající soutěž plnou špičkových týmů. My můžeme jedině překvapit.“
* Pokud se vrátíme k tuzemským soutěžím, kteří z protivníků na vás nejvíc zapůsobili?
„Olomouc je na tom dost dobře, když hraje v plné síle a to, na co má. Liberec potvrzuje roli ambiciózního nováčka silného v domácím prostředí. KP Brno nezačalo nejlíp, ale určitě půjde nahoru, má zajímavý kádr. Naopak Ostravě se zatím daří výborně s ohledem na to, kolik jí odešlo opor. Špatný rozhodně není ani Frýdek-Místek, zlepšení čekám od Olympu Praha. Ostatní mančafty už jsou možná trochu slabší, jenže podcenit nelze vůbec nikoho, o čemž jsme se v některých zápasech této sezóny už samy přesvědčily. Řekla bych, že celkově šla úroveň české extraligy oproti době před mým odchodem do Polska nahoru, což je jedině dobře.“
* Během svého prvního prostějovského angažmá jste bydlela v pokoji přímo na hale Sportcentra DDM. Co nyní?
„Přemístili mě do domu na Karlově, kde je několik bytů a v nich bydlíme nejen my volejbalistky, ale i další místní sportovci, například tenisti. Dřív pro mě byla výhoda, že jsem sešla dolů pár schodů a hned byla na tréninku nebo zápase, zatímco teď to mám přece jen trochu dál. A když je zima, musím škrábat skla na autě. (smích) Tohle samozřejmě říkám z legrace, není vůbec na co si stěžovat. Mám svůj přidělený byt a jsem spokojená.“
* Změnilo se něco podstatného ve VK za uplynulé dva roky, co jste byla pryč?
„Nová je většina hráček, ale jinak zůstalo skoro všechno ostatní při starém. Pan trenér Čada, většina realizačního týmu, vedení klubu i zázemí, tohle všechno pořád funguje na profesionální úrovni a díky tomu máme vytvořené super podmínky pro hraní volejbalu. Podstatné je, že máme dost kvalitní mančaft. A zbývá jediné: prodávat to co nejlépe na hřišti.“