„Pro majitele je při rozšiřování výroby Prostějov vždy ve hře,“ říká Josef Konečný, jednatel Toray

Pionýr. Takovým přídomkem se může pyšnit japonská firma Toray, která jako první využila možností nově vytvářené průmyslové zóny na východním okraji Prostějova. Za téměř dvacet let se s prostředím Hané dobře sžila, o čemž svědčí její další rozvoj. Nejen o tom vypráví jednatel úspěšné textilky Josef Konečný.

* V Prostějově fungujete bezmála dvě desetiletí. Co podstatného se za tu dobu ve firmě Toray odehrálo?
„Naše společnost prošla zajímavým vývojem. Původní plán vyrábět tři základní druhy polyesterových podšívek se relativně rychle rozšířil na více než osmdesát druhů tkanin, které nacházejí podstatně širší uplatnění. Naše látky se v současnosti používají i jako svrchní materiály nebo se z nich šijí horkovzdušné balóny vyvážené do celého světa. Před více než deseti lety jsme rozjeli technologicky příbuznou výrobu technických tkanin pro automobilové airbagy. Být dodavatelem automobilového průmyslu však momentálně není jen tak. Výrobky musejí projít certifikací a i uvnitř firmy je potřeba ledacos změnit. To nám však nečinilo větší problémy, protože důraz na kvalitu výrobků a bezpečné pracovní prostředí byly základem, na kterém naše společnost stavěla již od svého založení.“
* Máte nějakou žhavou novinku?
„Žhavou úplně ne, tou zatím poslední bylo spuštění výroby tiskových desek pro bezvodý ofset v roce 2013. Tento moderní materiál umožňuje v tiskárnách našich zákazníků dosahovat velmi kvalitního tisku a vyšší efektivitu s menším zatížením životního prostředí. Proto se tyto desky s oblibou využívají nejen k tisku novin a komerčních tiskovin, ale i k potisku kreditních karet, CD/DVD disků nebo tisku občanských, řidičských a dalších identifikačních průkazů. Právě v těchto měsících dokončujeme výstavbu testovacího tiskového centra v areálu naší firmy, ve kterém budeme schopni testovat a vyvíjet nové varianty našich desek, ale i předvádět zákazníkům veškeré výhody bezvodého tisku v reálném provozu. V tomto centru najdou uplatnění lidé, které baví práce s moderní tiskařskou technologií, rádi se budou setkávat se zahraničními i českých zákazníky a hledat technická řešení jejich představ či požadavků.“
* Stále inzerujete volná místa. Pociťujete v místním regionu nedostatek pracovní síly?
„Samozřejmě i naší společnosti se dotýká v současnosti velmi omezená nabídka kvalitních a spolehlivých pracovníků na Prostějovsku a v blízkém okolí. I my potřebujeme průběžně obsazovat přirozeně se uvolňující místa, naštěstí se jedná o jednotky a nikoli třeba desítky volných pozic, které se nám s jistým vypětím zatím ještě daří obsazovat. Tato situace však, bohužel, neumožňuje další rozšiřování aktivit naší pobočky, přestože naše centrála v Japonsku i nadále intenzivně zkoumá možnosti realizace dalších typů výrob v prostějovském závodu.“
* Jak funguje spolupráce s magistrátem, máte nějaké problémy, které potřebujete v dohledné době řešit?
„Naše spolupráce s magistrátem i dalšími významnými institucemi jaké představují Úřad práce, Finanční a Celní úřad nebo Hospodářská komora je dlouhodobě na velice dobré úrovni. Vzájemně si pravidelně vyměňujeme informace důležité pro rozvoj našeho podnikání v souladu s představami o rozvoji města Prostějova. Drobné problémy, na které narážíme, jsou spíše dány legislativním rámcem a narůstajícími administrativně byrokratickými povinnostmi. Ty však vznikají na centrální, celostátní úrovni a obávám se, že trápí podnikatelskou veřejnost celé republiky. To, co trápí většinu Prostějovanů, jsou časté dopravní komplikace v ranních a odpoledních špičkách způsobené konstantním nárůstem automobilové dopravy a častými uzavírkami z důvodu rekonstrukcí a revitalizací. Jednoduchá řešení ale ani tady neexistují. Vždyť kdo z nás vymění pohodlí auta za kolo, autobus či procházku pěšky?“ (úsměv)
* Toray a Prostějov. Když se ohlédnete dozadu, byla to dobrá volba?
„Pro Toray byla tato volba určitě dobrá. Svědčí o tom i opakovaná vyjádření nejvyšších představitelů naší centrály a fakt, že když naši majitelé v Japonsku zvažují výstavbu nových výrobních kapacit v Evropě, tak Prostějov je vždy ve hře. Toray byl koncem devadesátých let prvním investorem v tehdy otevírané průmyslové zóně a věřím, že od té doby je pro Prostějov dobrým partnerem, který vytvořením nových pracovních míst snad částečně pomohl zvládnout restrukturalizaci tradičních prostějovských firem. Doufám, že Toray byl dobrou volbou i pro zaměstnance, kterých máme dnes více než čtyři stovky. Osm desítek z nich to s námi táhne již od založení naší firmy, tedy skoro dvacet let. Naše poděkování však patří všem, kteří pomohli dostat Toray tam, kde je, a položili pevné základy pro její další rozvoj.“