„Branku jsem trefil se štěstím,“ přiznává autor první branky Jan Šteigl

Raketový start po zranění má za sebou záložník Jan Šteigl (na snímku). Zatímco v utkání s Kroměříží střídal, na Vysočině nastoupil hned v základní sestavě. Co se mu nepovedlo doma, kdy chtěl gólem pomoci týmu, se podařilo v důležitém duelu s prvním týmem tabulky.

* První branka byla vyloženě o rychlosti. Proč jste se rozhodl právě pro takové zakončení?
„Trenér nás upozornil na fakt, že soupeř má pomalejší obránce, když si člověk balón víc předhodil, tak byla větší šance se před soupeře dostat. To se mi povedlo, obráncům jsem utekl a s trochou štěstí i zakončil, gólman na míč nedosáhl.“
* Ta střela byla hodně technická, postupně se kroutila do branky...
„Vždyť říkám, že se štěstím, ale to k tomu patří. (úsměv) Škoda penaltového vyrovnání.“
* Byl jste i u druhé branky, jak padla ta?
„Myslel jsem si, že na nás v druhém poločase vlítnou, ale bylo to spíš naopak. Snažili jsme se hrát na brejky, snažil jsem se využívat pravé strany, jednu střelu mi brankář reflexivně vykopl. Při gólu jsem dostal míč k pravé lajně, viděl jsem před branku nabíhat Karla Kroupu, tak jsem mu odcentroval, pak už to bylo na něm. Kdybych přidal druhý gól, mohli jsme mít klid už dřív.“
* Po herním výpadku jste odehrál dvě těžká utkání v řadě. Jak jste se cítil?
„Tréninky byly samozřejmě náročné, takže jsem rád, že jsem vydržel běhat. Terén byl opravdu náročný, takže žádné kombinační věci nedovoloval, spíš to bylo o vůli, pracovitosti a sprintech. Jsem rád, že se mi podařilo svoji rychlost zúročit.“