Německá smečařka Laura Emonts je v Prostějově spokojená: Minulá sezóna byla hodně těžká...

Klidná síla. Tahle dvě slova dost přesně vystihují německou smečařku Lauru Emonts, která kroutí druhou sezónu ve službách VK Prostějov. Šestadvacetiletá volejbalistka pocházející z Tuttlingenu disponuje hodně razantním zakončením, a když pořádně trefí míč, je to rána jako z děla. Emoce však příliš neprojevuje, a pokud si s ní sednete k rozhovoru, působí naprosto pohodovým až mírumilovným dojmem. Věřte ale, že její rány nad vysokou sítí bodově píšou i pořádně bolí.

* Proč jste se rozhodla zůstat ve vékáčku?
„Protože jsem tady měla dobrou sezónu a v Prostějově jsem si to oblíbila. Zdejší klub funguje po všech stránkách na profesionální úrovni, je o nás výborně postaráno, navíc máme hodně kvalitního kouče i celý realizační tým. Jsem tady prostě spokojená. Kromě toho jsem věděla, které hráčky odejdou a které přijdou, že bychom tím pádem měly mít silnější družstvo. O to víc jsem chtěla zůstat.“
* Jak vzpomínáte s odstupem času na minulou sezónu?
„Byla hodně těžká. Vstupovaly jsme do ní jako nově složený tým, v němž navíc během ročníku docházelo k dalším změnám včetně výměny na místě hlavního trenéra jen dva měsíce před koncem. Všechno dost ovlivnilo to, že jsme neměly špičkovou univerzálku a útočná tíha hodně ležela na smečařkách i blokařkách. Postupně jsme ztratily řadu zápasů včetně některých důležitých, určitě největší zklamání zavládlo po prohře ve finále Českého poháru. Pak přišel nový kouč, který mančaft vedl už dlouho v předchozích letech, a jako tým jsme se nakonec dokázaly semknout. A přes velké zdravotní problémy vybojovat mistrovský titul. Aspoň s tím jsme mohly být spokojené.“
* Jaké jste měla léto? Užila jste si volna?
„Určitě ano, i když můj manžel je atletický trenér a někdy to volno tedy nebylo zrovna klidné ani lehké. (smích) Ale na dva týdny jsme si zaletěli na společnou dovolenou, strávila jsem dost času i s rodinou a moje sestra se vdávala, takže léto bylo celkově krásné. Nejcennější byl pro mě čas prožitý s mým mužem.“
* Co příprava, líbila se Vám?
„Příprava před sezónou se úplně nelíbí asi nikomu a já nejsem žádnou výjimkou. (úsměv) Ale když odpovím vážně, tak jsme trénovaly opravdu dobře a já osobně jsem natolik kvalitní přípravu jedině uvítala poté, co jsem letos v létě nebyla v německé reprezentaci. Pořádná zátěž mi tím pádem chyběla a tady v Prostějově se mi jí dostalo požehnaně. (směje se) Dost jsme se věnovaly kondici, což je potřeba, a samozřejmě došlo i na techniku, herní věci.“
* Co říkáte na změny v hráčském kádru během léta?
„Podstatné podle mě je, že teď máme v osobě Hely (Heleny Horké - pozn. red.) vynikající účko. Taky se vrátila na smeč Kossy (Andrea Kossányiová - pozn.red.), což je další výborná volejbalistka, a samozřejmě nesmím zapomenout na Katy Weissjako špičkovou nahrávačku schopnou skvěle nahrávat i z horšího příjmu. Náš současný tým mi připadá opravdu velmi dobrý, navíc třeba Verča Trnková se teď vrátila po zdravotní pauze do střetnutí v Olomouci a předvedla tam super výkon, takové blokařky jako jsou ona s Ninou Herelovou moc potřebujeme. Nemluvě o Juli (Kovářové), což je perfektní libero.“
* Zatím máte v extralize na kontě dvě vítězství ze dvou kol. Vydařený start?
„Výsledkově na sto procent, ale výkony ještě nebyly optimální. Každopádně nám prospěla ta dobrá příprava, jak už jsem zmínila dříve, výborné byly především dva přátelské zápasy doma proti Rzeszówu a pak silně obsazený turnaj v Polsku na jeho hřišti. Tamní skvělou hru se nám sice ve Šternberku i v Olomouci povedlo zopakovat vždy jen část utkání, ale já zůstávám pozitivní a věřím, že top formu zase rychle najdeme.“
* Měla jste obavy z derby v Olomouci po zkušenostech s tímhle protivníkem z minulého ročníku?
„Neřekla bych, že tam byly nějaké velké obavy nebo dokonce strach, ale nervozitu jsem cítila. Olomouc nás v uplynulé sezóně čtyřikrát porazila 3:2 včetně toho pohárového finále a dvou zápasů v sérii o ligové zlato, což pochopitelně zůstane v hlavě. Ale v tomto vzájemném utkání jsme ukázaly, že teď máme silný kolektiv, tudíž příště už bude určitě všechno v pořádku.“
* Jaké silné zbraně a slabiny vidíte na současném prostějovském družstvu?
„Naše největší síla by rozhodně měla spočívat v útoku, tam podle mého názoru máme vysokou kvalitu. Slabina? Potřebujeme zlepšit přihrávku, neboť při horším příjmu se dostáváme do problémů a nemůžeme zúročit tu ofenzivní údernost.“
* Co se vám líbí a nelíbí na Prostějovu?
„Že je tady klid a dost prostoru i příležitostí k odpočinku. Navíc jsou všechny větší obchoďáky otevřené i v neděli, což je rozdíl oproti Německu, kde je v tenhle sváteční den všude zavřeno. Zde máme skoro každou neděli volno a člověk aspoň může vyrazit nakupovat.“ (s úsměvem)
* Je tu s vámi trvale i manžel?
„Bohužel ne, musí kvůli práci zůstávat doma v Německu. Stýská se mi, ale naštěstí tady mám skvělé spoluhráčky. S holkama se kamarádíme a často společně vyrážíme posedět na kávu, což je příjemné. Aspoň se necítím tak osamělá.“