„Přírodní bohatství patří státu,“ říká pětka na kandidátce KSČM Ludvík Šulda

Nejvýše na kandidátce KSČM v Olomouckém kraji je předseda okresního výboru a krajský zastupitel Ludvík Šulda. V rámci předvolebního rozhovoru Večerník zajímaly jeho pohledy na aktuální problematiku, která hýbe naší společností.

* V poslední době hýbou společností ceny másla. Jaký máte recept na zvýšení poptávky po domácích produktech za příznivé ceny?
„Prvovýrobci jsou obecně tlačeni jak výrobci, tak obchodními řetězci k nízkým cenám. Pro zemědělce jsou často na hranici rentability. Naší snahou je, aby byly státem stanoveny pevné výkupní ceny, které by zaručily prvovýrobci zachování provozu a zaměstnancům solidní mzdu. Pokud by se následně výrobky prodávaly v síti Jednoty nebo Coopu, je jedno, jak to nazveme, které by sdružovaly jednotlivé výrobce v regionu, mělo by se to příznivě projevit na cenách. Ty by totiž byly oproštěny od tlaku obchodních řetězců na velké marže. Pozitivní roli by měla hrát právě zainteresovanost výrobců daného produktu na jeho prodeji. Je to ovšem běh na dlouhou trať, určitě ne na jedno volební období. Podpora krajů, ale především státu by v tomto případě měla mít ráz systémový, nikoli nahodilý, jako je tomu dnes.“
* Československo bylo kdysi soběstačné co do zemědělské produkce, jaký máte recept na to, aby nadále neubývalo orné půdy a zvýšil se podíl u nás vypěstovaných plodin?
„Naší snahou je, aby kvalitní půda, zvlášť u nás na úrodné Hané, neubývala. Místo stavění průmyslových zón na „zelené louce“ spíše podporujeme využití nevyužívaných ploch zaniklých továren. Musí se primárně stavět na plochách, které už jednou zastavěny byly. Dříve jsme byli opravdu soběstační aspoň v produktech mírného pásma a je naší snahou, abychom do budoucna tohoto žádoucího stavu opět docílili. Není to jednoduchá věc. Musíme prosadit, aby Evropská unie nasadila stejné dotační podmínky, některé členské země jsou bohužel zvýhodňovány v rámci společné zemědělské politiky. Kromě konkurenceschopnosti je naším cílem, abychom posílili náš zpracovatelský průmysl. Je špatně vyvážet živá zvířata za hranice a zpět dovážet už zabalený produkt.“
* To je ovšem asi obecný jev v různých oborech...
„Nejen v našem kraji mají zahraniční investice charakter montoven, které jsou charakteristické prací s nízkou přidanou hodnotou. To má souvislost s nízkými mzdami. Cílem KSČM je podpora inovací, vědy, výzkumu, aby se u nás zabydlely firmy s vyšší přidanou hodnotou. Přílišná závislost na automobilovém průmyslu je nevýhodná, protože ten je nejvíce ovlivňován ekonomickou krizí. Pokud lidé nemají peníze, první, co oželí, je nový automobil. Pak hrozí ztráta pracovních míst. Domnívám se, že by mělo dojít k větší podpoře technických oborů ze strany státu. V kraji bychom také měli mít vysokou školu technického zaměření, které je v současné době velmi důležité.“
* Aktuálně se hovoří o těžbě lithia v Krušných horách. Jak se díváte na spolupráci se zahraničními subjekty?
„KSČM byla od svého vzniku proti jakémukoli rozprodávání přírodního bohatství, protože jsme přesvědčeni, že patří našemu státu. Nejde jen o nerostné bohatství, ale i třeba vodu nebo infrastrukturu. Na problém těžby lithia poukazovala KSČM jako vůbec první. V petici, kterou iniciovala KSČM, požadujeme přijetí zvláštního zákona, aby zásoby tohoto kovu zůstaly v rukou státu, byly zpracovávány na našem území českou firmou, aby vygenerovaný zisk zůstal zde. Příští týden se na toto téma uskuteční mimořádná schůze sněmovny, kterou podpořili i poslanci ANO, ČSSD a SPD. Nepředpokládám ovšem, že by návrhy obsažené v naší petici prošly, protože nikdo z poslanců ostatních politických stran patrně nepřekročí vlastní stín.“
* Obce po čase přicházejí na to, že vodárenský průmysl by neměl být v soukromých rukou. Jaký na to máte recept?
„Záleží samozřejmě na jednotlivých smlouvách. Podle nás by voda, veškeré vodní zdroje, měly být v rukou státu, případně jednotlivých obcí, preferujeme cestu zpětného odkupu od jednotlivých firem.“
* Mimochodem opravdu si po čtrnáctileté zkušenosti s EU myslíte, že tam jsme schopni něco prosadit?
„Samozřejmě sami nejsme schopni prosadit nic ani nikde jinde. Můžeme v širších souvislostech hovořit o tom, zdali je Evropská unie dobrý nebo špatný projekt. Z mého pohledu jde v současném stavu o špatný projekt, ale to je dáno i tím, kdo unii vládne. Zákonodárnou iniciativu nemá europarlament, ale komise složená ze zástupců vlád jednotlivých zemí. Nemůže tak hájit zájmy lidí, ale velkokapitálu.“
* Příští vláda by se měla postavit k otázce přijetí eura. Jak se na to dívá vaše strana?
„KSČM nemá v této problematice jednotný postoj. V zásadě vycházíme z našeho doporučení voličům při referendu o vstupu do unie, kdy jsme doporučili hlasovat proti členství. Někteří podnikatelé si přejí přechod na euro, jiní ne. V zemích, kde bylo euro zavedeno, došlo k určitému snížení životní úrovně, navíc důsledky fungování mechanismů eurozóny dobře vidíme na příkladu Řecka. Z mého osobního pohledu bych tedy byl pro zachování naší národní měny.“
* Jaký program máte pro zachování atraktivity našeho venkova?
„Současný trend je odchod mladých z vesnic do měst. Prázdné domy jsou vykupovány spekulanty, kteří mají tendenci do nich sestěhovat nepřizpůsobivé občany. Důsledkem toho může být vynucený odchod starousedlíků právě kvůli potížím s nově příchozími. Prvním impulsem by měla být změna sociální politiky v rámci příspěvků na bydlení. Měly by být přidělovány adresně na jednotlivé členy domácnosti, měly by se přezkoumat podmínky bydlení, mělo by se přihlédnout k posílání dětí do škol, snaze najít si zaměstnání. Kromě reformy sociálních dávek by na řešení problémů měl s obcemi participovat stát a kraj, například příspěvky na odkup zanedbaných nemovitostí.“