PAVEL HOLÍK (ČSSD): „I jako politik jsem stále aktivní na záchrance“

Ještě před sedmi lety působil jako ředitel Zdravotnické záchranné služby v Prostějově. Ovšem ani po odchodu do profesionální politiky Pavel Holík (na snímku) neztratil kontakt s lékařskou praxí. U záchranky slouží dvakrát do měsíce i nadále. S mužem, který v nastávajících parlamentních volbách usiluje o třetí poslanecký mandát v řadě, jsme si povídali o záchranné službě v celém Olomouckém kraji.

* Před vaším vstupem do celostátní politiky před sedmi lety jste dlouhé roky vykonával funkci ředitele zdravotnické záchranné služby. Jak se vám nyní žije bez záchranky?
„Záchranná služby byla a stále je celý můj život. Tato práce mimo jiného zahrnuje i spoustu adrenalinu, což jsem jako akční člověk měl rád. (úsměv) Je pravdou, že od doby, co jsem se před sedmi lety stal politikem na plný úvazek, zůstávám stále zaháčkován i na záchrance. Sloužím le bohužel už jen jednu či dvě směny za měsíc. Není to samozřejmě moc, ale pro mě osobně to velký význam má. Neztrácím totiž kontakt s prostředím, které jsem dlouhá léta znal, s lidmi i technikou, která se neustále rozvíjí.“
* Jak se za těch sedm let podle vás změnila záchranná služba?
„Sedm let je v záchranné službě velmi dlouhá doba... Během ní došlo k mnoha změnám směrem dopředu, bohužel jsem však v jednom období zaznamenal i krok zpátky.“
* Jaký?
„Když jsem v roce 2010 odcházel z postu ředitele ZZS v Prostějově, byla krajská záchranka Olomouckého kraje rozdělena na pět samostatných územních odborů. Kromě prostějovské to byla ještě olomoucká, přerovská, šumperská a jesenická. S nástupem nového ředitele krajské záchranky došlo ke zrušení těchto odborů, které se sloučily do tří oblastí. Šumperk se spojil s Jeseníkem, Prostějov s Přerovem a Olomouc zůstala samotná. Tento systém zavedený před dvěma lety se ale naprosto neosvědčil, a podle mého názoru ani není divu. Nyní naštěstí s nástupem nového ředitele se vše vrátilo do původního a osvědčeného modelu s pěti samostatnými územními odbory. Samozřejmě všechny zůstaly součástí Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje.“
* Proč se systém tří oblastí neosvědčil?
„Protože každý ředitel jednotlivého územního odboru zná mnohem lépe své vlastní teritorium, a to nejen místopis, ale i osobně své pracovníky a celkovou administrativu. Menší celky jsou tak daleko funkčnější. Představte si, že sanitka z Prostějova musela často vyjíždět na Přerovsko či dokonce Hranicko, kde to osádka vůbec neznala. Docházelo ke zmatkům, stejně jako v případech, kdy naopak Přerované ze záchranky vyjížděli na Prostějovsko. Osobně jsem rád, že se systém krajské záchranky vrátil do původního stavu.“
* Mluvíme o organizační stránce, jak se ale za uplynulá léta změnila technika záchranné služby?
„Uvedených sedm let je také hodně dlouhá doba ve vývoji techniky. Počínaje vozidly a přístroji konče. Ještě za mého působení ve funkci ředitele jsme jezdili sanitkami značky Volkswagen, na jaře letošního roku však přibyly dva nové Mercedesy v úpravě pro sanitní vozy a v plné zdravotnické výbavě. To je obrovský přínos nejenom pro záchranku, ale i pro občany celého prostějovského regionu. Tato vozidla jsou tedy vybavena mnohem moderněji, navíc místo řidiče disponuje velmi podrobnou navigací, což umožňuje i mnohem rychlejší dojezd za pacienty i do těch nejvzdálenějších koutů okresu.“
* Málokdo z laiků si uvědomuje, že důležitou součástí krajské záchranky je i letecká záchranná služba. Ta v posledních dvou letech prožila hodně bouřlivé období...
„Letecká záchranka v Olomouckém kraji byla a stále ještě je provozována soukromými subjekty. Ministerstvo zdravotnictví však platilo provoz vrtulníku i mzdové náklady pilota. Zdravotnická posádka byla placena zase z veřejných peněz prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Stýkal se zde tedy státní sektor se soukromým. A musím lidovou mluvou říct, že z toho kolikrát vznikal pořádný guláš. V současnosti to dospělo do takové situace, že v kraji působí soukromá letecká záchranka ze Slovenska. Naštěstí je tato situace nastavena pouze do konce roku 2018. Po této době dostalo Ministerstvo zdravotnictví ČR za úkol připravit výběrové řízení na zajištění státního provozovatele Letecké záchranné služby v ČR! Od roku 2019 by tedy tato služba měla být zcela v rukou státu. To znamená pod jednou střechou, jednou kontrolou a jedním způsobem financování.“
* Existuje v záchranné službě ještě něco, co by bylo potřeba zlepšit?
„V rámci této odpovědi musím pochválit výbornou spolupráci lékařů rychlé pomoci s policisty, hasiči a ostatními složkami Integrovaného záchranného systému města Prostějova. Co se týká techniky, aktuálně už snad není co zlepšovat, i když vývoj v této oblasti jde rychle kupředu. Nyní bychom se ale měli zaměřit na zajištění většího objemu peněz, který by mířil na zvýšení počtu lékařů na záchrance. S jejich nedostatkem se totiž potýkáme už řadu let. V Prostějově sice máme celkem stabilizovanou situaci, i když mnohdy pokrýváme služby externími lékaři. Ne všude se to ale takto daří. Když do záchranné služby půjde více peněz, můžeme logicky očekávat i větší zájem o tuto práci mezi lékaři.“ 

 ZADAVATEL: CSSD, ZPRACOVATEL: BB DESIGN