- 7. říjen 2017
- 662x
V omlazeném mužstvu kosteleckých házenkářů je Jan Smékal jedním ze zkušenějších hráčů, však v mládí ještě zažil místní extraligové či interligové časy. Teď je tahounem Sokola ve 2. lize a v sobotu večer mělo jeho jedenáct nasázených branek velkou zásluhu na důležitém přestřílení Brna B 45:34. Výběr TJ tak už není na bodové nule.
* Honzo, co říkáte na tu výsledkovou divočinu?
„No, přestřelka to byla velká. (úsměv) Každopádně jsme proti soupeři s tak málo hráči bez možnosti střídat do pole neměli dostat čtyřiatřicet gólů, spíš aspoň o třicet procent míň. Trápil nás hlavně ten jejich Srb, který sám dal skoro dvacet branek. Asi se nedostal do brněnského áčka, ale viditelně má hodně nastříleno. (smích) Kdybychom ho obranou líp podchytili, mohl výsledek vypadat úplně jinak. Škoda toho, na druhou stranu v útoku se nám dařilo výborně.“
* Brali jste vítězství nad početně okleštěným protivníkem coby povinnost?
„Samozřejmě. Vyhrát však chceme pokaždé, a protože se nám to v letošní sezóně dosud nepovedlo, museli jsme teď už prostě uspět. Dva body byly moc potřeba a je dobře, že jsme je získali.“
Čím si vysvětlujete, že jste zkraje soutěže třikrát podlehli?
„Za soupeře jsme měli týmy, které se v minulém ročníku druhé ligy pohybovaly nahoře. Navíc na nás po dobrých prvních poločasech vždycky přišel ve druhé půlce zlomový úsek, kdy jsme hráli hrozně špatně a tím ztratili celý zápas. Možná došly fyzické síly, následně dostala zabrat i psychika a už se to v útlumu vezlo.“
Vy osobně jste vstřelil jubilejní čtyřicátou branku. Platí se za ni něco do týmové kasy?
„Určitě. Ono se něco dává už za třicátý gól, no a za čtyřicátý pochopitelně taky. Autor buď koupí nějakou flašku, nebo přispěje finančně do kasy. Něco takového mě tedy nemine.“ (smích)
Kam byste to rádi během aktuálního ročníku v tabulce dotáhli?
„Chceme skončit na bedně, to znamená do třetího místa. Ale teprve se uvidí, jestli to bude reálné. Z dorostu přešlo docela hodně mladých kluků, které je potřeba zapojit do hry, aby se mezi chlapama průběžně učili. A my starší to musíme táhnout, v čemž ohromně pomáhají třeba Karel Diviš nebo Milan Varhalík, když nastoupí. Každopádně bychom se měli postupně zlepšovat, jít nahoru. A do budoucna se třeba pokusit o postup do vyšší soutěže. Já věřím, že první liga by se do Kostelce mohla jednou vrátit. Což však záleží právě na těch mladých hráčích, nakolik se jim bude chtít makat na trénincích a jaký budou mít přístup k házené.“
* Vám třeba pomohlo, že zdejší Sokol dřív působil dokonce v extralize a interlize?
„Tenkrát jsem byl ještě hodně mladý, ale pamatuju si to moc dobře a znamenalo to pro mě velkou motivaci dostat se v házené co nejvýš. Kostelec sice elitní soutěže neudržel, ale já jsem si extraligu vyzkoušel minulou sezónu za Litovel a nasbíral tam cenné zkušenosti. Teď je chci co nejlíp prodat doma, pomoct našemu týmu někam nahoru.“