- 5. říjen 2017
- 404x
Zrod z větší části nového a velice mladého týmu házenkářů Sokola II provázejí silné porodní bolesti. Oslabení Prostějované podlehli Ivančicím 18:26, v Maloměřicích 15:37 a naposledy Bohunicím 17:27, což je pevně přikovalo na úplný spodek druholigové skupiny Jižní Morava. Někdejší výborný plejer Kostelce na Hané a nyní nový trenér mužského áčka konkurenčního klubu z okresního města Anatoliy Vasyliev však neztrácí hlavu.
* Toljo, vidíte po třech debaklech nějakou perspektivu možného zlepšení?
„Jistě ano. Já se na to dívám optimisticky a nepochybuju, že se budeme zlepšovat. Od minulé sezóny ale došlo v mančaftu k mnoha změnám, zavedl se jiný způsob práce i nová taktika a je jasné, že nemůže všechno začít hned fungovat. Je to jako se stromem, který zasadíte a musíte počkat, než začne plodit. Zatím hodně trpíme na své vlastní chyby, kterých děláme strašně moc, a tím pádem se málo prosazujeme v útoku. Třeba dnes jsme nedali pět sedmiček a technických ztrát měli tolik, že je snad radši ani nebudeme sčítat. Chybujeme i při zakončení, špatně řešíme rychlé protiútoky a situace jeden na jednoho, složitě hledáme cestu přes postavenou obranu, v šancích trefujeme gólmana. Přesto lze na mladých hráčích sledovat tendenci postupného uklidňování velké nervozity ze soutěžních utkání. A celkově věřím, že dál půjdeme s naší výkonností krok za krokem pomalu nahoru.“
* Jak vám může pomoct navrátilec po dlouhém zranění Jiří Kosina?
„Jirka se vrací po operaci ramene, chyběl tři čtvrtě roku, má za sebou dlouhou rehabilitaci a teď začíná naskakovat do zápasů. Určitě dodal mančaftu víru, morální podporu i trochu větší sebevědomí, ale po herní stránce zatím jde spíš o takové eso v rukávu. Měl totiž zraněnou střeleckou ruku a momentálně nemůže pálit z větší dálky, místo toho se snaží prosazovat akcemi do brankoviště nebo uvolňovat ostatní kluky do šancí. Soupeři už se o tomhle Jirkově omezení dozvěděli a bylo vidět, že s tím počítali ve své taktice. Tím víc se on může snažit pracovat pro mužstvo, vázat na sebe protihráče snahami o průniky či individuální uvolnění nebo přihrávat. A pochopitelně týmu pomáhat po psychické stránce svou přítomností.“
* Bude letošní sezóna pouze o záchraně soutěže?
„Ano, vypadá to tak. V tomhle směru ale máme výhodu, že zespodu pravděpodobně nebude chtít nikdo postoupit a tím pádem z druhé ligy asi nikdo nespadne, byť oficiálně by dva poslední celky měly jít do baráže. Jenže reálně zájem o postup v současnosti není v podstatě žádný. Každopádně se chceme dvanáctému i jedenáctému místu vyhnout a hlavně vybudovat nový kolektiv s novým stylem hry, aby šel víc nahoru v dalších letech. Teď je potřeba, aby kluci začali co nejdřív fungovat jako soudržný mančaft, chodili pravidelně na tréninky a dobrou prací se dokázali společně zlepšovat při dodržování určitých herních zásad. Podstatné je držet se mušketýrského hesla: jeden za všechny, všichni za jednoho!“
Další chyba na Vápenici.