„GÓL ROKU TO NEBUDE,“ tuší o své první brance Lukáš Hapal

Stejně jako se dá říci „konečně“ k domácímu výkonu eskáčka, je podobné zvolání namístě k první trefě Lukáše Hapala v dresu 1.SK Prostějov v MSFL. Samozřejmě absenci střelecké potence nelze svalovat na aktuální formu, je třeba vzít v úvahu, že jinak typický útočník musí hrát na pozici krajního záložníka. Druhý poločas dokázal, jak místo pod hrotem vedle Kroupy Hapalovi svědčí.

* Konečně se vám podařilo vstřelit první branku v prostějovském dresu. Bylo to i tím, že jste hrál více uprostřed?
„Je to možné. Měl jsem už víc podobných možností, ale chybělo trochu toho štěstíčka. V předchozích zápasech to tam nepadlo a dnes hned z první šance ve druhém poločase jsem dal branku.“
* Druhý poločas jasně demonstroval, že vám tato pozice skutečně svědčí mnohem lépe...
„V útoku jsem hrál tři sezóny za sebou, takže nějaké věci jsem se tam naučil. (úsměv) Z kraje je to trošičku jiné, ale je samozřejmě na trenérovi, kam mě postaví. Na kterémkoli postě budu hrát, zkusím do toho dát maximum.
* Jak k tomu vůbec došlo, ta situace tam byla docela nepřehledná?
„Gól roku to asi nebude. (úsměv) Karel Kroupa se výborně uvolnil, přehazoval gólmana, ale vypadalo to, že míč do brány nedojede. Tak jsem do něj šel skluzem a dotlačil jej do brány. Hlavně že to tam spadlo.“
* Věřili jste si do druhého poločasu?
„Věřili jsme, že zápas zlomíme. Už v prvním poločase se rýsovaly šance, bohužel neskončily gólem. Věděli jsme, že máme sílu na to zápas otočit.“