AKTUALIZOVÁNO:„CHCEME ZAČLEŇOVAT DOROSTENCE, ABY SI OSAHALI CHLAPSKOU HÁZENOU“

V házené už zažil ledacos. Zahrál si nejvyšší domácí soutěže, dokázal se vrátit po těžkém zranění, mezi veterány si vyzkoušel i mezinárodní měření sil. Přesto bude právě začínající sezóna 2017/2018 pro Davida Ševčíka specifická, půjde o jeho premiéru v pozici hlavního kouče mužského týmu. Výhodou pro něj je, že usedá na lavičku Kostelce, kde to velice dobře zná, nyní bude ve spolupráci s Milanem Varhalíkem zapojovat nastupující generaci.

* Jaká je to pro vás pozice stát se najednou trenérem mužů?
„(smích) No, nečekaná. Svým způsobem jsem počítal, že povedu letní přípravu, nemyslel jsem si ale, že to dopadne až takto. Jít od dětí k mužům znamená velký skok, můžu ale říct, že kluci přistupují k tréninkům velmi dobře a plní pokyny. Chtějí na sobě pracovat, to je to, co od nich očekávám, takže mi vracejí energii, kterou do nich vkládám. Jak se všechno projeví v sezóně, to teprve ukáže čas.“
* Obhajujete s Kostelcem třetí pozici, jak vysoko pomýšlíte tentokrát?
„Bylo by hezké zopakovat poslední umístění, rádi bychom ale hlavně hrát poklidný střed tabulky a začleňovat dorostence. Dávat prostor těmto mladým klukům, to je náš stěžejní cíl. Chtěli bychom, aby se kluci vyhráli. Proto pro nás není důležité, jestli budeme třetí, čtvrtí, druzí, hlavní je, aby se mladé hráče podařilo začlenit do mančaftu a osahali si chlapskou házenou, která je na rozdíl od dorostenecké trochu tvrdší a náročnější.“
* Cítíte v odchovancích velký potenciál a mohou se později stát lídry?
„Osobně si myslím, že pokud budou chtít na sobě pracovat a absolvují tréninky s takovým nasazením i kvalitou jako doposud, tak na to budou mít.“
* Jak se tento proces daří?
„Jsem zatím mile překvapen. Vzhledem k tomu, že jsme spojili tréninky staršího dorostu Centra Haná s muži, tak se vše výborně prolíná a vytváří se skvělá atmosféra mezi mladíky s muži, takže přechod mezi dospělé pro ně nebude znamenat zas tak takový skok. Navíc jsme dosáhli absolutně většího počtu kluků na tréninku, nejnižší docházku jsme měli asi patnáct lidí, což je pro trenéra super.“
* A vy osobně se ještě dostanete na palubovku?
„Nikdy neříkej nikdy... (úsměv) Rád bych si ještě zahrál, ale soustředím se na trénování. Nejde dělat vše dohromady, už tak je to složité skloubit s další prací v klubu, odpovědnost trenéra je daleko větší než hráče. Momentálně je pro mě limitující věk, bohužel roky nejde zastavit, rychlost se ztrácí, koordinace je složitější. Nicméně chci pokračovat, dokud se mi nesplní sen, abych si zahrál se svým synem a současně mu nedělal na hřišti ostudu.“ (směje se)
* Kolik let tedy ještě musíte vydržet?
„Ještě minimálně dva roky. A už při poháru v Telnici se kluci ptali, jestli mám zdravotní prohlídku, protože jsme byli bez pivotů. (pousměje se) Já jsem si ale příliš netroufal a je super, že nám ještě pomohl Peťa Kocourek, který mi je ročníkem blízký.“
* Ligu jste začali už teď o uplynulém víkendu, stihli jste během přípravy vše, co jste chtěli?
„No, tři tréninky týdně je v létě málo... Pokud bychom se chtěli dostat do takové fyzické vybavenosti a připravenosti, jakou bych si představoval, potřebovali bychom scházet se častěji. Ale na druhou stranu jsem vděčný, že kluci přijdou i třikrát týdně, jsou to vesměs otcové od rodin a čas je v dnešní době nedostatkový. Vidím tam ale ještě rezervu a prostor pro zlepšování. Třeba přípravná utkání jsme včetně poháru odehráli pouze čtyři, což je málo. Potřebovali bychom tak o jedno dvě více, nedá se ale nic dělat. I v týdnu je to složité, pracovní a teď už opět i studijní povinnosti. Moje představa byla trošičku vyšší, ale jsem spokojen alespoň s tím, jak to probíhalo.“
* Soutěž má jednoho nováčka - Dolní Cerekev. Představuje pro vás velkou neznámou?
„Pro nás je to hlavně hrozně daleko. (smích) Mám pocit, že jsem tam někdy dávno jednou hrál, ale nikoho odtam neznám. Myslím si, že budou mít mladé kluky, jelikož hráli dorosteneckou ligu, vůbec ale nevím, co od tamějšího mančaftu můžeme očekávat. Uvidíme, až přijedou.“
* A očekáváte, že na špici budou opět Bohunice, Ivančice či někdo třetí?
„Rozhodně to budou Maloměřice, které mají ambice jít nahoru. Máme hodně těžké zápasy hned na úvod, Ivančice tradičně doma neprohrávají, Bohunice jsou každoročně hodně silným mančaftem a jednoduchý nebude žádný zápas. Myslím si ale, že vrch bude obdobou loňska, jen úplně nahoře bude 'Majlond'. Jsem o tom přesvědčen. Možná bych se i vsadil, kdybych sázel.“ (směje se)
* Je pravda, že los vám příliš nepřál, celé výše zmíněné trio potkáte v prvních třech kolech...
„Právě proto jsem to zmiňoval, úvod pro nás bude obtížný, ale právě od něj se odvíjí psychická pohoda. Doma je povinností získávat body, budeme mít ale toho nejtěžšího soupeře. Uvidíme, jak to dopadne, do každého zápasu půjdeme s tím, že chceme vyhrát. Může se ale stát, že první tři kola pro nás budou hodně složitá.“
* Doznal kádr během léta výraznějších změn?
„Na konci června to nevypadalo příliš optimisticky, ale faktem je, že se do přípravy zapojili téměř všichni hráči z loňské sezóny. Mimo to jsme na limitovaný přestup získali z Karviné dorostence Rosťu Podhrázského, což je pravá spojka. Takže kádr by měl zůstat de facto stejný, otázkou ale je, jakým způsobem tu všichni hráči budou absolvovat tréninky, jestli to bude tak, jak si představuju.“
* Pracovali jste i na dalším posílení?
„Máme opět jako v loňské sezóně Pavla Přikryla i Filipa Dořičáka, je tu Rosťa Porhrázský jako alternativa pro Jirku Vymětala, s nímž se může střídat. Jsem rád, že Jirka opět začal trénovat, na konci sezóny měl určité zdravotní problémy a věřím, že tréninkové i herní nasazení přečká ve zdraví a bude velkou oporou jako dříve. Chceme začleňovat dorostence a některé posty budou zdvojené i ztrojené a důležité je, aby byli kluci zdraví, ať už je to Honza Smékal nebo Martin Švec na spojkách. Chceme využívat kluky, kteří jsou naši, trénují u nás a prostě chtějí. Musí chtít.“
* Trenérské lavičky jste se ujal společně s Milanem Varhalíkem. Jak velkou výhodou pro vás je, že jste toho oba hodně zažili a současně stále ještě hrajete?
„Jsem moc rád, že je se mnou ve dvojici právě Milan, i když má na starosti ještě starší dorostence. Tréninky vedeme společně a spolupráce je velmi dobrá, to bych chtěl vyzdvihnout. Myslím si, že to i kluci vnímají pozitivně. Oba jsme ještě aktivní, když hrajeme za veterány. Máme ale za sebou dlouhou kariéru a získali jsme zkušenosti, které bychom jim chtěli předat. Záleží jen na nich, jestli to budou chtít akceptovat. Z tohoto pohledu věřím, že jsou tréninkové jednotky pro kluky zpestřením. Toto je naše výhoda.“