AKTUALIZOVÁNO: Pekařová: KDYBYCH BYLA KVĚTINOU, CHTĚLA BYCH BÝT HVOZDÍKEM

Už od dětství to nedávno dvacetiletou slečnu táhlo do přírody. První biologické olympiády se Klára Pekařová zúčastnila před osmi lety. Chytlo ji to a s biologií se dokázala probojovat až na světovou olympiádu v britském Coventry. Z prestižní akce si kromě bronzové medaile dovezla řadu nevšedních zážitků. Rozhovor Večerníku s čerstvou absolventkou prostějovského Gymnázia Jiřího Wolkera se točil zejména kolem biologie ve všech jejích podobách. Řeč tak mimo jiné přišla i na lásku, sex a něžnosti v říši živočichů či rostlin...

* Jaká byla vaše cesta, která vyvrcholila účastí na světové olympiádě v Coventry?
„Od primy jsem se účastnila biologických soutěží. Patřily mezi ně olympiády a týmové soutěže Zlatý list či ekologická olympiáda. Díky pátému místu v celostátním kole biologické olympiády jsem se kvalifikovala mezi dvanáct soutěžících, kteří se pak zúčastnili přípravného výběrového soustředění na tuto akci. Z něj byli vybráni čtyři studenti s možností reprezentovat Českou republiku v britském Coventry.“
* Kdo vás na této cestě nejvíce inspiroval?
„Opravdu mnoho lidí... Nejvíce asi starší kolegové, které jsem vídala jednak na olympiádě, druhak na různých biologických akcích. Vzpomínám si, jak jsem jako žákyně posledního ročníku nižšího gymnázia vzhlížela k ´IBákům´, tedy účastníkům mezinárodní biologické olympiády, a říkala si: ´Jé, to by bylo úplně úžasný být jednou jako oni´. Také mě inspirovali skvělí vedoucí a mnoho přednášejících ať již z řad vysokoškolských studentů, či profesorů. Nesmím zapomenout jmenovat mé učitelky biologie ze střední školy Gabrielu Svobodovou a Šárku Lakomou, které mi pomáhaly během celého studia na gymnáziu. Po celou dobu mě také podprovala moje rodina, moc jí vděčím za podporu.“
* Co vám účast na této akci dala, případně vzala?
„Už samotná cesta, kterou jsem se až k této akci dostala, mi dala strašně moc. A nejen znalostí, zkušeností a poznatků z bílé i zelené biologie, ale především pak mnoho nezapomenutelných zážitků či úžasné přátele. V Anglii jsem měla možnost seznámit se s lidmi z celého světa, které zajímá to stejné, co mě. Dobře jsem si rozuměla se studenty z Běloruska, Dánska a Nizozemí, ale i z dalších zemí. Bylo velmi zajímavé porovnávat naše životní zážitky a zjistit, jak to chodí v jiných zemích. Během úloh jsme si všichni otestovali schopnost pracovat s informacemi, které jsme dostali, s informacemi, které známe, a hlavně s časem. Toho bylo opravdu poskrovnu. Celkově to pro mě je nezapomenutelný zážitek, vždy budu ráda vzpomínat.“
* Proč si myslíte, že právě asijští studenti nemají na podobných soutěžích dlouhodobě konkurenci?
„Asijské státy na předních příčkách skutečně dominují. Jejich studenti v porovnání s námi tráví ve škole mnohem více času a již od poměrně mladého věku se úzce specializují. Vzdělávání v evropských zemích má obvykle širší záběr. Také si myslím, že je na ně vyvíjen větší tlak. Aby se vůbec do reprezentačního týmu dostali, musí mít obrovské znalosti. Jeden čínský soutěžící mi říkal, že u nich v biologické olympiádě soutěží asi deset milionů studentů, což je zhruba počet všech obyvatel v Česku.“
* Jaký byl váš největší zážitek?
„Asi slavnostní večer, během kterého se předávaly medaile. (úsměv) Moc jsem si jej užila spolu s ostatními soutěžícími a s porotci, ti byli od nás jinak během celého týdne odděleni.“
* Co vás na biologii fascinuje?
„Nejspíš její komplexnost. Je zde nepřeberné množství oborů a každý si zde najde to svoje, člověk se může věnovat oblastem od ekologie ekosystémů až po pohyb molekul v buňce. Také je zde mnoho otázek týkajících se tajemství života čekajících na své odpovědi.“
* Jste nadprůměrně chytrá, nenudíte se při vyučování tohoto předmětu ve škole?
„V pozdějších ročnících jsem již značnou část věcí představovaných ve vyučování, znala, takže jsem se občas trošku nudila. (směje se) Vždy je však dobré si informace zopakovat a utřídit.“
* Bylo něco, co vás v tomto vědním oboru překvapilo?
„Hodně věcí. Při každé exkurzi nebo přednášce jsem se dozvěděla něco nového, co mi doplnilo chybějící kousky skládačky. Překvapilo mě například to, že ve střevech máme každý asi dvě kila bakterií nebo že během vzniku určitého druhu bílých krvinek dochází záměrně k mutacím.“
* Pod biologii lze zařadit celou řadu oborů od mikrobiologie až po ekologii. Který z nich je vám nejbližší?
„Určitě biologie člověka, což je i důvod, proč v září nastupuji na lékařskou fakultu. Člověk je druh s poměrně zajímavou historií a fungováním na jednotlivých úrovních, ať se již jedná o celou populaci, nebo skupinu buněk v mozku. Mám ale ráda i molekulární biologii a botaniku.“
* Kdybyste se mohla stát nějakou rostlinou, jaká by to byla?
„Pokud bych měla vybrat konkrétně, tak asi hvozdík kropenatý nebo tamarind indický.“ (směje se)
* Co byste si v tomto převtělení ráda vyzkoušela?
„Bylo by velmi zajímavé zažít, že kyslík je mým exkrementem.“
* Vraťme se od rostlin k člověku. Jak vlastně vnímáte jeho postavení v přírodě? Není pro ni až příliš velkou pohromou?
„Člověk je součástí přírody. Pohromou pro přírodu bychom mohli z tohoto hlediska nazvat třeba i invazní druhy, a také jsem neslyšela, že by je tak někdo nazýval. Myslím, že když se budeme ke svému okolnímu prostředí a jiným organismům chovat s úctou, bude vše v pořádku.“ (úsměv)
* Jak je ale možné, že se v přírodě objevil druh, jenž systematicky ohrožuje sám sebe?
„Neřekla bych, že člověk systematicky ohrožuje sám sebe. Ale během evoluce se s druhy dějí různé věci a může se stát, že se druh dostane do nějaké slepé uličky. Až v té pak začne ohrožovat sám sebe.“
* Úkolem živočichů v přírodě je zejména přežít a rozmnožit se. Napadne vás nějaký netradiční a zajímavý fígl, který k tomu využívají?
„Těch je spousta. K tomuto tématu bych odkázala na studijní text ´Láska, sex a něžnosti v říši živočichů a rostlin´ nebo knihu ´Rozmnožování z pohledu evoluce´ od kolektivu autorů biologické olympiády. Mně osobně přijdou zajímavé třeba nejrůznější namlouvací rituály či haploidní určení pohlaví u různých druhů blanokřídlého hmyzu.“
* V současné době probíhá ve Vlastivědném muzeu v Olomouci výstava Milování v přírodě s podtitulem Průvodce intimním životem zvířat. Vzpomenete si na nějakou perličku i z této oblasti?
„Namátkou bych vybrala třeba pijavenky. Jedná se o drobné živočichy ze skupiny vířníků žijící převážně ve vodě. Pijavenky se již přes osmdesát milionů let množí nepohlavně, a to partenogenezí. Nebyla u nich prokázána existence samců, navzdory tomu se jedná o velmi početnou i různorodou skupinu živočichů. Dodnes není zcela vysvětleno, jak mohlo k takovému rozvoji dojít bez pohlavního rozmnožování.“
* Předpokládám, že neležíte jenom v knihách, ale ráda vyrazíte i do přírody. Čeho si nejvíce všímáte?
„Celkového vzhledu krajiny a pak jednotlivých rostlin i živočichů, kteří se na daném místě vyskytují. Člověk jde krajinou a dívá se, co okolo roste. Pak už to máte nakoukáno a zvládnete říct, co to je za rostlinu třeba podle prostředí, kde jste ji našli.“
* Už jste zmínila, že po prázdninách nastoupíte na medicínu. Co vás na tomto odvětví láká?
„Tomuto oboru jsem se vždy chtěla věnovat. Chci v budoucnu pracovat s lidmi, navíc fungování lidského těla je pro mě nadmíru zajímavé a spoustu věcí o něm ještě nevíme.“