Horká: „PROSTĚ MĚ TO TÁHLO DOMŮ...“

Velmi zajímavý profesní život má za sebou volejbalová univerzálka Helena Horká. Už ve dvaadvaceti letech odešla z KP Brno do zahraničí, kde strávila ve třech různých zemích celou svou dosavadní klubovou kariéru. S výjimkou jediné sezóny 2011/2012, v níž oblékala dres VK Prostějov. Nyní se mezi Agelky po pěti letech vrací a neboť je ostřílenou matadorkou i někdejší reprezentantkou České republiky, očekává se, že potáhne částečně omlazený kolektiv. Staronové posile se budou určitě hodit bohaté zkušenosti především z Polska, které se po uplynulých deset roků stalo jejím hráčským domovem. Teď se ovšem rozhodla pro skutečný návrat domů a Večerník hráčku počátkem přípravy na nový soutěžní ročník 2017/2018 vyzpovídal.

* Proč návrat do Prostějova a jak se zrodil?
„Měla jsem pocit, že už je čas vrátit se domů. A nabídka VK AGEL pro mě byla ideální variantou, jak z Polska přestoupit do Česka, přitom dál pokračovat na nějaké vyšší úrovni. Úplně končit s volejbalem jsem ještě nechtěla, vzhledem k tomu i k rodině beru prostějovské řešení za jednoznačně nejlepší.“
* Cítila jste, že těch let v cizině už bylo dost?
„Přesně tak. Čím dál víc jsem si uvědomovala, že mě to prostě táhne domů.“
* Za hranicemi České republiky jste strávila kromě jedné sezóny dohromady čtrnáct roků ve Švýcarsku, Řecku a Polsku. Co vše vám to dalo do života?
„Hromadu věcí. A hlavně uvědomění toho, jak si musím vážit toho, kde žiju. Abych pravdu řekla, tak až po zkušenostech odjinud ze světa člověk opravdu docení, nakolik se v České republice vlastně máme perfektně. A kdo nevyjede za hranice, nemůže si to porovnat a toho, co má, si dostatečně neváží...“
* Kde pro Vás bylo ze zahraničních štací nejlépe?
„Jednoznačně v Polsku. Tamní lidé jsou nám svou náturou i vším ostatním hodně blízcí a pocitově nebyl velký rozdíl žít tam v porovnání s Českem.“