- 23. srpen 2017
- 631x
Pamětníci si možná ještě vzpomenou na ročník 2002/2003, kdy se v tehdejší sestavě prostějovského LeRKu vedle Ivo Zbožínka, Jiřího Lišky či Zdeňka Opravila objevilo rovněž jméno Lukáše Krobota. V té době ještě náctiletý mladík dostával pravidelně šanci v druholigovém týmu, aby se následně na dlouhý čas vytratil z očí regionální fotbalové veřejnosti. Nyní třiatřicetiletý obránce ale nezahálel a může se pochlubit pestrým výčtem zážitků i zkušeností. Je tomu téměř patnáct let, co se vydal na britské ostrovy a vedle práce poznával i tamější fotbal. Před pár týdny se pak vrátil zpět na Hanou a stal se nejzvučnější letní posilou „A“-týmu Kralic na Hané.
* Máte za sebou první zápasy v kralickém dresu, jak si užíváte comeback na české fotbalové trávníky?
„Byl to trošku nezvyk. Jiný fotbal, jiná taktika. Byl jsem zvyklý na více soubojů, fotbal nahoru dolů, tady se hraje techničtěji. Bylo to ale příjemné, mohl jsem si zahrát zase něco jiného. Ve Skotsku to bylo volnější s více osobními souboji, strašně málo simulování. Velice fyzicky náročný fotbal, nemáte vůbec čas kombinovat, pořád vás napadají. Je to hodně o tvrdosti, musíte být tvrdý, abyste vůbec přežil zápas.“ (smích)
* A který styl vám více vyhovuje?
„Ten tvrdší. Toto je pro mě taková novinka. Když jsme hráli první zápas, bylo to více kombinační. Je to ale asi o zvyku, za pár zápasů mi to nepřijde a bude mi víc vyhovovat. Přizpůsobím se hře, kterou budeme hrát, a přijde mi, že půjde o kvalitní soutěž. Týmy kolem nás jsou dobré, hraje tu spousta mladých hráčů, je to rychlé, s balonem po zemi. Na fotbal se dá dívat, není to jen o nakopávání. A o to nám jde, abychom začali hrát takový fotbal, který bude diváky bavit.“
* Podle trenéra máte být srdcem mužstva, jak vám tato role svědčí?
„Pokusím se o to. Organizace hry mi docela šla, když mě i další starší hráče budou mladí poslouchat, tak by to mohlo fungovat. (úsměv) Ostatně moc jiného mi nezbývá. Přeci jen mi už bude čtyřiatřicet, asi už nebudu mít moc na výběr. (smích) Tlak na mě trochu bude, hlavu si s tím ale nedělám, fotbal mám jako koníček, tak si ho spíš užívám. Nebude to ale stavěno jen na mně, je nás tam více zkušených, kteří budou předávat své poznatky. Jsem rád, když si mladší berou zkušenosti od starších, a myslím si, že to půjde. Zápas od zápasu to bude lepší a lepší, hlavně abychom vyhrávali a nesesypali se po nějaké prohře. To doufám nenastane.“