Radovan Novotný: „Splnil se mi sen!“

Před necelými dvěma dekádami byl ještě v pozici hráče u toho, když se v Němčicích hrávala I.A třída, nyní se v úloze trenéra dočkal návratu druhé nejvyšší krajské soutěže do přibližně dvoutisícového města. Radovan Novotný a spol. tak pokračují ve spanilé jízdě, která začala v okresním přeboru dorostenců a přes III. třídu mužů dospěla až do vytoužených sfér. Mužský kolektiv navíc zůstává po celou dobu pohromadě a žádná dramatická obměna se nechystá ani pro následující ročník.

* Jak se vám poslouchá zpráva, že Němčice opět patří do I.A třídy?
„Všichni jsme se radovali, když jsme se to dozvěděli, ale oslavy jako takové úplně nebyly. Je něco jiného postupovat z prvního a až ze třetího místa. Tato informace nás velmi mile překvapila, už jsme s ní nepočítali, po posledním kole, které jsme s Klenovicemi nezvládli, všechny naše postupové ambice skončily, a kdyby Leština a Ústí neodmítly, tak jsme nepostupovali, toho jsme si vědomi. Všichni jsme to ale přivítali a byli jsme rádi, já obzvlášť, protože po osmnácti devatenácti letech se vrátila I.A třída do Němčic. Nezastírám, že mým snem bylo přivést kluky zpátky do této soutěže, a jsem hrozně šťastný. Celý rok jsme o to usilovali a de facto jsme byli zklamaní, že jsme nedokázali naši pouť dotáhnout do úplně vítězného konce. Čtyřikrát po sobě jsme postupovali a nakonec se to podařilo i popáté, je to super. Tito kluci jsou spolu hodně dlouho a splnil se mi sen, společně jsme to dokázali. Vrátilo se nám úsilí, které kluci dávají do tréninkového procesu i zápasů.“
* Takže se hodně mísily pocity bezprostředně po sezóně a v následných dnech?
„Nebudu zastírat, že jsme po Klenovicích byli hodně zklamaní a špatní, patnáct dvacet minut jsme seděli se sklopenými hlavami a uvědomili jsme si, že nám druhé místo uteklo mezi prsty. Kluci ale sami od sebe řekli, že můžeme být pyšní, co jsme za poslední roky dokázali a jakým způsobem jsme se dostávali nahoru. Před sezónou jsem říkal, že bude super, když budeme hrát střed tabulky, nečekali jsme nikdo, že by se nám tolik dařilo, nesnilo se nám, že bychom hráli o první místo. Perfektně se to ale rozehrálo a s jídlem roste chuť. Hrát o čelo hned první sezónu svazovalo klukům nohy, je to mladé mužstvo, od postupu ze trojky jsme navíc neobměňovali mužstvo. Jsem zastáncem toho, že pokud se postupuje, tak ať hrají ti kluci, kteří si ho vykopali. Pokud na to mají, tak soutěž udrží, pokud ne, tak budu raději hrát o jednu dvě níž, ale budu mít kolektiv. Než postoupit, pět kluků dát pryč a dalších pět nakoupit. To pro mě osobně ztrácí smysl.“
* Vzpomenete si ještě na dobu, kdy se ve městě naposledy hrála tak vysoká soutěž?
„Ano, s manželkou jsme na to hodně vzpomínali. Myslím si, že poslední I.A třídu jsem tu ještě hrál já a moje generace. Tehdy jsme se zachraňovali, povedlo se a zavládla velká euforie, další sezóna se už nezachránila, odcházela moje generace a de facto nastal začátek padání až do třetí třídy, odkud jsme postoupili zpět. Před lety se začalo pracovat v dorostu, měl jsem velice silný a početný ročník, vyhráli jsme okres i kraj. Pak jsem si je vzal do mužů a vyhráli jsme trojku i okres. Kolektiv je teď ustálený a máme i výsledky. Příchodem Michala Tomka se navíc vyřešila naše velká bolest, od dob Tomáše Buriánka a Pavla Matouška jsme tu neměli gólmany. A kluci hrají srdcem, poctivě trénují, jsou z Němčic a mají k nim vztah, proto jsme se dostali tak vysoko. Pokud ale přestanou trénovat, nastane opět podobný sešup a ocitneme se zpět ve třetí třídě. Je to o tréninku, přístupu, zodpovědnosti.“
* O to sladší pocity tedy nyní prožíváte?
„Samozřejmě. Kolem nás je více městeček a Němčice byly vždy centrem mikroregionu. Dříve tu byly Stavební stroje, které mohly nejlepší hráče regionu zaměstnat, a hrála se tady vyšší soutěž. Jejich zánikem toto skončilo. O to víc jsem šťastný, že se nám podařil takový vzestup. Je něco krásného jít stále nahoru, ale je to o tom, že pracujete s klukama, které máte, od dorostu tu musel vzniknout kolektiv. Kluci mi věřili a šli za tím, co jsem chtěl já. Trénovali, makali, pracovali na sobě.“
* A co takhle prodloužit sérii o další postup, tentokráte do krajského přeboru?
„To už určitě ne, chtěl bych udržet I.A třídu a ideálně hrát její střed, aby kluci získali zkušenosti a my co nejdéle udrželi tuto soutěž. Kraj je level trochu jinde, na ten nemáme. Třeba nedávno na domácím turnaji mi chybělo pět hráčů ze základu a bál jsem se, jak dopadneme, když všichni naši soupeři byli z I.A třídy a za nás naskočili čtyři hráči z áčka, několik z béčka a dokonce i žáci, co teď přešli do dorostu. Kluci mě ale strašně překvapili, hráli srdcem, bojovali, dřeli, měl jsem z toho dobrý pocit. Proto mě mrzí, že diváci čekají, že budeme dostávat na prdel. Nejdou na fotbal, aby podpořily Němčice, ale chtějí vidět, jak prohrajeme. To je úplný hnus, z toho se mi chce zvracet!“
* Nejde v případě diváků jen o několik výjimek?
„Myslel jsem si, že když s klukama budu pracovat, utvoříme kolektiv a budeme postupovat, že třeba přijde i sponzor, ale narážím na různé věci a stále cítím nenávist, závist, házení klacků pod nohy. Je tu pár skalních fanoušků, kteří nám fandí, ale také spousta takových nepřejících lidí, kteří by byli strašně rádi, aby se nám nedařilo. Přitom pracujeme s vlastníma kluky, nenakupujeme jako třeba Vrchoslavice, ale je to úplně jedno. Jim lidé fandí, jak hrají hezký fotbal a jak dobře to tam dělají, nevidí ale naši práci s mládeží i béčkem.“
* Přišli jste o souboje právě s Vrchoslavicemi či dalšími týmy z okolí. Jak se těšíte na nové soupeře?
„Derby s Klenovicemi, Pivínem, Vrchoslavicemi mají úplně jiný nádech, ale upřímně jsem šťastný, že se minimálně na rok nebudeme potkávat s velkými rivaly, odpočineme si. Pořád jsme byli strašně srovnáváni a všichni čekali, jak dopadneme. Doufám, že se v I.A třídě na pár let udržíme a budeme se bavit fotbalem. Jdeme na zkušenou a chceme si soutěž užít, není to o tom, že musíme. S Protivanovem, Lipovou, Mostkovicemi to nebude tak vyhrocené a jsem rád, budou to taková poloderby. Třeba do Kostelce se hodně těším, mám tam spoustu kamarádů, znám tamějšího předsedu Píchala. Bude to velmi těžká sezóna, ale jsem rád, že se nám podařilo postoupit.“