„Zaplaťpánbůh za penalty, ty nám hodně pomohly,“ oddechl si odcházející kralický kapitán Dočkal

V jarní části uplynulého soutěžního ročníku nechyběl na hřišti ani minutu a za celý ročník střídal pouze jedinkrát, když při podzimní výhře 3:1 v Holici nad tamní rezervou šel po hodině ze hřiště, patřil k hlavním pilířům defenzivy. Uplynulý ročník v něm přesto nezanechal nejlepší dojmy, i proto se Jan Dočkal po několika letech strávených v kralickém dresu odhodlal ke změně a zamířil do Chropyně. V rozhovoru pro Večerník se bez obalu rozhovořil o uplynulých měsících a těšil se jedině z úspěšné záchrany.

* Odehrál jste za Kralice nejvíc minut, cítil jste se být nepostradatelným členem sestavy?
„Ano, dá se to tak říct. Byl jsem kapitánem, nastoupil jsem do všech zápasů a posbíral téměř všechny minuty. Myslím si, že to na mně stálo.“ (pousměje se)
* Mužstvo ale opouštíte. Jak mu to tedy nyní půjde bez vás?
„Pevně věřím, že se Kralicím bude dařit, tamější management přivede nějaké hráče a mezeru zacelí.“
* Nelákalo vás v Kralicích zůstat, když jste byl tak důležitým článkem?
„Celé jaro jsme s pár klukama táhli celý mančaft, na zápasy nás jezdilo jedenáct a šlo to od desíti k pěti... K tomu ještě po třetím jarním kole byl pro mě nesmyslně odvolán trenér. Neviděl jsem tam už, že by vše mohlo směřovat dobrým směrem.“
* Sezóna byla skutečně turbulentní, výsledky jste měli kolísavé. Vnímal jste to podobně?
„Celá sezóna byla jen o záchraně, o ničem jiném. Od prvního kola mi bylo jasné, když jsem viděl kádr, který byl oproti předešlé sezóně opět oslaben, že to nebude dobré a budeme se prát o záchranu. Obzvlášť když měly padat tři nebo čtyři mančafty. V každém zápase jsme odvedli maximum, na co mančaft měl, a zaplaťpánbůh za penalty, ty nám hodně pomohly. Bylo to štěstí.“
* Takto jste získali nejvíc bodů ze všech, prý jste měli i speciální tréninky.
„Ano, to můžu potvrdit. (úsměv) Kopali jsme je pořád, na každém tréninku a hodně nám to pomohlo. Toto vymyslel pan Gottwald skvěle a opravdu se to ujalo. Dá se říct, že nám to zachránilo soutěž, nedokážu si představit, jaké by to bylo bez penalt...“
* Jak moc bylo demotivační jít do sezóny, když jste od ní nemohl čekat žádné velké výsledky?
„No právě… Bohužel se to vykrystalizovalo, až jsme nastoupili do mistráků. V Kralicích jsem toho odehrál už hodně let a bylo to demotivující, už v zimě jsem se rozmýšlel, že bych odešel pryč, řekl jsem ale, že ještě jaro vydržím a uvidí se, co dál. Ale hned jak pan Gottwald skončil, tak jsem už měl jasno.“
* Vás osobně výměna trenérů hodně překvapila?
„Já jsem opravdu neměl slov, když jsem přišel do šatny a viděl, že trenér není! Absolutně jsem to nepochopil. Po třetím jarním kole, když jsme hráli se dvěma týmy do čtvrtého místa, kteří byli na jiné úrovni. Nechápu to doteď...“
* Projevila se nějak změna na lavičce?
„Komunikace byla horší. Pana Neorala bych z toho vynechal, ale u pana trenéra Vincourka jsme my hráči nepochopili, co chce hrát, nebyla tam žádná koncepce hry. Třeba jednou jsme o poločase vedli 3:0 a trenér přišel do šatny, že je všechno špatně! Byla tam spousta až zbytečně negativních věcí.“
* Samotné mužstvo ale ukázalo svou sílu, třeba když s Rapotínem jste dokázali otočit stav 0:3.
„Prakticky celou sezónu jsme hráli bez útočníka, našemu jedinému se totiž nedařilo. Mančaft dobře bránil, ale v útoku to bylo o náhodě. Měli jsme sice kvalitu, ještě v sedmdesáté minutě jsme prohrávali takovým rozdílem a sám jsem nečekal, že to ještě otočíme. Naštěstí se to podařilo.“
* Zažili jste velké nervy až do konce, nebo už byl závěr pohodový?
„Byly to pořád nervy. Nevěděli jsme, jak to bude, ještě do předposledního kola jsme šli s tím, že musíme vyhrát. Opravdu až v posledním dějství jsme věděli, že jsme zachráněni, ale to bylo jediné. Navíc nás bylo málo, úplně nakonec hrál gólman v útoku. O týden dříve s Lutínem nám ale utkání vyšlo a sehráli jsme nejlepší zápas za celou sezónu, ale už se to v jedenácti lidech těžko dohrávalo, modlil jsem se, ať to dobře dopadne.“
* Jak po tom všem budete na Kralice vzpomínat?
„Nechci, aby to vyznělo špatně, na Kralice budu vzpomínat jen v dobrém, rozloučili jsme se a podali ruce. Vzpomínám na začátky a hlavně na minulé vedení, byla tu řada kvalitních fotbalistů a krása s nimi hrát. Jsem rád, že jsem tam mohl tolik let působit.“
* Platí, že nyní jdete do Chropyně?
„Ano, dohodl jsem se tam a už nám začala příprava. Většinou je to o trenérovi a tamního znám, on moc dobře zná i mě. Bude to chtít stavět na mně a možná ještě víc než v Kralicích. To mi vyhovuje. Vím, kam jdu.“
* Není trochu škoda, že se s Kralicemi nebudete i dál potkávat?
„Dívám se na to tak, že jsem potřeboval změnu. A v tomto je Chropyně úžasná, hrají v jiném kraji, takže mě čekají úplně neznámí soupeři a pro mě to bude velká výzva. Neustále na sobě pracuji, chci pracovat a pro tým být stále nepostradatelný. Potřeboval jsem změnu, o tom žádná, proto jsem odešel.“
* Jaké jsou první dojmy v novém působišti?
„Zatím to šlape, jak má, příprava klape dobře a už máme před sebou soustředění, běhání a bazény. Chropyně má perfektní zázemí. Jeví se to velmi dobře a budu doufat, že vše bude klapat.“