- 18. červenec 2017
- 659x
Při bleskových povodních v Prostějově a okolí odvedly skvělou práci přes tři stovky profesionálních a dobrovolných hasičů. Zvláště ti dobrovolní ve svém volném čase nehleděli na vlastní pohodlí a vyrazili do terénu pomáhat. Večerník vám přináší exkluzivní rozhovor s jedním z nich. Velitel družstva jednotky dobrovolných hasičů z Čechovic Jakub Nábělek se svými pěti kamarády zasahoval během pár hodin na celkem devíti místech. Byli i u krasického rybníka, kde zažili skutečně dramatické momenty.
* Kdy jste zaznamenali informaci o blížících se přívalových deštích?
„Situaci na radaru jsem sledoval už od sedmnácti hodin. Bylo jasné, že se k nám něco žene a bude to průšvih. Kluci se už dopředu oblékli a nachystali techniku, takže jsme mohli vyjet bezprostředně po první ´esemesce´. Náš výjezd směřoval do ulice Na Blatech, kde byla zatopená garáž. Zde jsme začali odčerpávat vodu. Měli jsme s sebou celkem dvě čerpadla, s nimiž jsme se přesouvali z jednoho místa na druhé. Takto jsme zasahovali na celkem devíti místech nejen u lidí, ale třeba i v sokolovně. Notně vyčerpání jsme skončili u krasického rybníka.“
* Jak to probíhalo tam?
„Když jsme dojeli, byl rybník plný. Voda už přetékala na ulici před Galou. Hrozilo, že se obrovská masa dá brzy do pohybu. Rozhodnutí naší jednotky bylo začít čistit odtok z rybníka. To se ukázalo jako správné. Kdybychom s tím začali o pár minut později, tak by bylo pozdě. Byl sice objednaný písek, který se měl v pytlích dát na hráz rybníka, ale čekat na to nemělo smysl. Pomáhali jsme si i přečerpáváním vody, ale zásadní bylo česlo co nejdříve vyčistit. Vytahali jsme z něj obrovské množství bordelu. Pak začala hladina rychle opadat, takže pytle s pískem nakonec nebyly potřeba.“
* Jaké to bylo pohybovat se kolem takové masy nekontrolovaně proudící vody?
„Nebezpečné! Stalo se, že náš člen šlápl do mlýnského náhonu, který je asi metr padesát hluboký. V tom přívalu vody nikde nebyl vidět jeho břeh. Naštěstí má dobrou fyzičku, dělal železného hasiče, takže i v tom proudu pro něj naštěstí nebylo těžké dostat se zpátky. Ale hůře trénovaný člověk by měl určitě problém.“
* Jak reagovali místní lidé?
„Ti, u nichž jsme zasahovali, byli obvykle moc rádi, že jsme přijeli. U rybníka pak většina z nich jenom zpovzdálí přihlížela. Až na jednoho, který nám opravdu hodně pomohl. Většinou však byli lidé zaskočení tím, jak rychle to přišlo. Koukali se přes skla oken a nevěděli, co s nimi bude. Na jejich vyděšené pohledy jen tak nezapomenu...“
ZPRAVODAJSTVÍ Z PONDĚLNÍHO VEČERA + JAK ŠEL ČAS PŘI POVODNI NAJDETE V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ ZE DNE 17. července 2017.